Kvasnice jsou plné mikroskopických hub. Využíváme je především v kuchyni. Skrývají však v sobě také obrovský potenciál pro pěstování zdravých a silných rostlin. Obsahují totiž řadu živin, které jsou pro rostliny nezbytné k růstu a vývoji. A právě proto se stávají stále oblíbenějším přírodním hnojivem, které můžeme s úspěchem využitím ve své zahrádce.
Proč jsou kvasnice jako hnojivo tak prospěšné?
Kvasnice obsahují důležité živiny, jako je dusík, fosfor a draslík, které jsou nezbytné pro růst rostlin. Dusík podporuje rovněž i tvorbu listů a zelených částí rostlin. Fosfor je potom důležitý pro kořenový systém a kvetení, zatímco draslík zlepšuje odolnost rostlin vůči chorobám a stresu. Kromě těchto základních živin pak kvasnice obsahují i vitamíny, minerály a různé organické kyseliny, které pozitivně ovlivňují půdní mikroorganismy a zlepšují celkovou strukturu půdy.
Jak kvasnice působí v půdě?
Při aplikaci kvasnic do půdy dochází hned k několika pozitivním procesům. Kvasnice rozkládají organickou hmotu v půdě, čímž uvolňují živiny, které jsou pro rostliny snáze dostupné. Zároveň stimulují růst prospěšných mikroorganismů, jako jsou bakterie a houby, které zlepšují strukturu půdy, zvyšují její provzdušnění a zadržování vody. Zdravá půda je pak ideálním prostředím pro růst kořenů, což umožňuje rostlinám efektivněji přijímat živiny a vodu.
Kvasnice a růst rostlin
Kvasnice mají pozitivní vliv na růst a vývoj téměř všech druhů rostlin. Stimulují tvorbu kořenů, podporují kvetení a zvyšují množství a kvalitu plodů. Zvláště vhodné jsou pro listovou zeleninu, jakou je salát nebo špenát, která má vysoké nároky na dusík. Také ovocné stromy a keře prospějí po pravidelné aplikaci kvasnicového hnojiva, které zlepšuje kvalitu plodů a zvyšuje také jejich odolnost vůči chorobám.
Příprava kvasnicového hnojiva
Příprava kvasnicového hnojiva je velmi jednoduchá. Stačí smíchat 100 gramů čerstvých kvasnic s 10 l teplé vody, vše důkladně promíchejte a nechte 60 minut odstát. Pokud budete chtít fermentované hnojivo, vyrobíte ho ze 100 gramů čerstvého droždí, k němuž přidáte sklenici vlažné vody a 1-2 hrnky cukru, po 2 hodinách k nim přidejte 10 l vlažné vody. Nechte vzniklou směs 1 týden kvasit. Hnojivo nařeďte 1 šálek na 10 l vody a používejte. Optimální frekvence hnojení kvasnicemi závisí na několika faktorech, druhu rostliny, fázi jejího růstu a kvalitě půdy.
Obecně se doporučuje, abyste kvasnicové hnojivo použili v počáteční fázi růstu, kdy rostliny intenzivně budují kořenový systém, vhodné je hnojit kvasnicemi jednou za 10-14 dní. V případě dospělých rostlin stačí hnojit jednou za 2-3 týdny. Plodové rostliny pak hnojte během období květu, v době tvorby plodů můžete frekvenci hnojení zvýšit na jednou za týden.
Výhody používání kvasnicového hnojiva
Kvasnicové hnojivo má mnoho výhod oproti chemickým hnojivům. Je zcela přírodní, nezatěžuje životní prostředí a je šetrné k půdním organismům. Je levné a snadno dostupné. Navíc zlepšuje chuť a kvalitu pěstovaných plodin.
Které rostliny mají rády kvasnice?
Kvasnicové hnojivo je vhodné pro většinu zahradních rostlin, včetně zeleniny, ovoce, květin a okrasných rostlin. Zvláště dobře reagují na kvasnice rajčata, okurky, papriky, jahody, růže a různé druhy bylinek. Použít je však můžete také na lilky, cukety, dýně, saláty, špenát, maliny, ostružiny, angrešty, rybízy, pelargonie, fuchsie, muškáty, letničky, jabloně, hrušně, třešně nebo švestky.
A kterým rostlinám kvasnicové hnojivo raději nepodávejte?
I když jsou kvasnice obecně prospěšné, existují rostliny, kterým nesvědčí. Jedná se hlavně o sukulenty, kaktusy a masožravé rostliny, které jsou přizpůsobeny životu v chudých půdách, a nadbytek živin by jim mohl uškodit.
Na co si dát při hnojení kvasnicovým hnojivem pozor?
Ačkoliv jsou kvasnice skvělým přírodním hnojivem, jejich nadměrné používání může mít negativní dopad na rostliny. Dojít může k nadměrnému přesycení rostlin živinami, a to především dusíkem, což může vést k bujnému růstu zelené hmoty na úkor kvetení a plodů. Rostliny pak mohou být náchylnější k chorobám a škůdcům. Přebytek živin pak může způsobit poruchy růstu, jako je žloutnutí listů, deformace plodů nebo opadávání květů. Negativně může rovněž ovlivnit i chuť plodů, které může být příliš vodnaté nebo může mít nepříjemnou chuť. Vysoká koncentrace kvasnic navíc může poškodit kořeny rostlin, což se projeví jejich zažloutnutím a odumíráním. V neposlední řadě nadměrné používání kvasnic může narušit rovnováhu živin v půdě a způsobit nedostatek jiných důležitých prvků.
A jak poznáte, že rostlinám dáváte příliš mnoho kvasnic?
Rostliny mají velké, tmavě zelené listy, ale málo květů a plodů.
Listy žloutnou a opadávají.
Plody jsou malé, deformované nebo mají nevzhlednou barvu.
Kořeny jsou hnědé a odumírají.
Kvasnice nejsou jen dobrým hnojivem, fungují i jako skvělá ochrana proti škůdcům a chorobám
Kvasnice mohou být použity nejen jako hnojivo, ale také jako prevence proti škůdcům a chorobám. Postřik z kvasnic posiluje imunitní systém rostlin a vytváří na listech ochranný film, který odpuzuje škůdce.
Jak připravit kvasnicový postřik?
Smíchejte 100 gramů čerstvých kvasnic s 0,5 l plnotučného mléka pokojové teploty, vše důkladně promíchejte v 10 l teplé vody a nakonec do roztoku přidejte ještě tucet kapek šedého tekutého mýdla. Vše promíchejte, nalijte do rozprašovače a můžete jej používat. Rostliny postřikujte jednou za 14 dní, nejlépe za suchého počasí a bezvětří. Ideálně večer nebo brzy ráno, kdy není přímé slunce. Postříkejte důkladně především listy zespodu, stonky a plody.
Ani s postřikem to však nepřehánějte
Stejně jako s hnojivem to ani s kvasnicovým postřikem nepřehánějte. Jeho nadměrné používání může mít negativní důsledky. Příliš časté nebo koncentrované postřiky mohou vést k přesycení rostlin živinami, což může způsobit jejich poškození. Vlhké prostředí, které vzniká po postřiku, může za určitých podmínek podporovat růst plísní. Silná vůně kvasnic zas může přilákat některý hmyz, který by mohl rostlinám uškodit.
Zdroj informací: zielonyogrodek.pl, naszogrodniczy.pl, hyzowie.com, mrowka.pl, agrotech-junoszyn.pl
Publikováno: před týdnem, Autor: Adriana Dosedělová, Profil autora: Adriana Dosedělová
