reklama

Proč se šlape zelí aneb Ty nejlepší recepty na nakládané zelí

A je tu zase období nakládání zelí. Každý má doma svůj vlastní do posledního detailu vyladěný recept na nakládané zelí kysané, sladkokyselé, s křenem nebo s jablíčky. Pojďme zabrousit trochu do historie a podívejme se, jak nakládali zelí naši předkové, proč je tak důležité zelí šlapat a oživíme i některé recepty, které si už nikdo nepamatuje.

i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Kysané či sterilované zelí nesmí v našem jídelníčku chybět (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com)

Nakládání zelí

Je příjemné sledovat, jak se naše dávné tradice opět stávají moderními. Mezi takové bude jistě patřit i podzimní nakládání zelí. Zelí, jak známo, je zdrojem spousty cenných látek, především vitaminu C, dále pak obsahuje spoustu draslíku a fosforu, vlákniny nebo proteinů. Je tedy pro náš organismus vítaným zdrojem energie. A protože zelí chutná i zasyrova dobře, ale ještě lépe, když ho naložíme, podíváme se, jak si se zelím a jeho nakládáním poradit.

Tradiční způsob nakládání zelí

Podle receptu našich prababiček nakrouháme zelné hlávky bez košťálů. Na dno soudku dáme čerstvé ořechové listí, posypeme solí a kmínem, na to dáme vrstvu zelí, opět sůl a kmín, což se tak dlouho opakuje, až se soudek naplní.

Vše řádně upěchujeme, pokryjeme plátýnkem a navrch dáme prkénko, obtěžkané kamenem. Nutno však zelí každý měsíc prohlížet, plátýnko vyprat a opět vše zatěžkat jako poprvé. Počíná-li zelí na povrchu plesnivět, nalijeme na něj 1/2 l kořalky nebo lihu. Aby zelí nepřekysalo, je záhodno použít k nakládání sudů z březového dřeva. Není-li možno takové sudy opatřit, vložíme do sudu alespoň březovou větvičku.

Očištěné zelí nakrouháme nebo nakrájíme na drobné nudličky
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Očištěné zelí nakrouháme nebo nakrájíme na drobné nudličky

My dnes již víme, že zelí při nakládání je nutno opravdu dokladně umačkat a nejlépe ušlapat tak, jako šlapávali zelí naši dědové. Proč tomu tak je? Protože se tím ze zelí uvolňuje tekutina, která obsahuje enzymy. Ty ve spojení se solí vytvoří kyselé prostředí a zelí začne přirozenou cestou kvasit čili kysat. Tomuto procesu se říká mléčné kvašení nebo také fermentace.

Kysané zelí

Kysané zelí je takové, které právě prošlo procesem fermentace.

Na nakládání budeme potřebovat:

  • 5 kg zelí 
  • 10 jablek
  • 20 lžic oleje
  • 30 bobulí jalovce
  • 40 kuliček celého pepře
  • 20 kuliček nového koření
  • 10 lžiček soli

Ze zelí odstraníme vadné a poškozené listy, rozkrojíme hlávku, vyřízneme košťál a zelí nakrouháme najemno do vhodné nádoby. Prosolíme, přidáme nastrouhané jablko, olej a koření. Zelí prsty promačkáme a poté je napěchujeme do sklenic (nebo do kvasné nádoby na zelí), zatížíme omytým kamenem a uzavřeme. První dva dny skladujeme při teplotě 20 °C, následující 3 týdny při teplotě 15 °C, a poté už jen při teplotě 0 až 10 °C maximálně.

Nakrouhané zelí můžeme nakládat s jablky, křenem nebo mrkví
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Nakrouhané zelí můžeme nakládat s jablky, křenem nebo mrkví

Červené zelí s křenem

Nachystáme si:

  • 5 kg červeného zelí
  • 500 g cukru
  • 2 lžíce soli
  • 500 g cibule
  • 750 ml octa
  • 400 ml oleje
  • 1 balíček Deka nebo Novy (přesejeme a odstraníme hořčičné semínko)
  • 4 velké křeny

Zelí po odstranění vadných listů a košťálu nakrouháme a přidáme nadrobno nakrájenou cibuli, prosypeme cukrem a solí, přidáme konzervační prostředek, zalijeme octem a olejem, důkladně promícháme a prohněteme. Necháme odstát 3-4 hodiny. Pak přimícháme nastrouhaný křen, napěchujeme do lahví, uzavřeme a postavíme na 3 týdny do tepla, a poté uložíme do chladu.

Červené zelí nakládáme obdobně jako zelí bílé
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Červené zelí nakládáme obdobně jako zelí bílé

Nakládané zelíčko s mrkvičkou

Suroviny:

  • 2 kg bílého zelí
  • 2 velké mrkve
  • 2 jablka
  • 2 cibule
  • 1 lžíce soli

Očištěné zelí nakrouháme a mrkev nastrouháme nahrubo. Cibuli nakrájíme na tenká půlkolečka a smícháme ve velké míse se solí. Vše napěchujeme do velkých zavařovacích sklenic tak, aby v zelí nezůstaly vzduchové bubliny. Zatížíme nejlépe menším víčkem, na které ještě můžeme položit vyvařený kámen. Přikryjeme potravinovou fólií. Takto připravené zelí s mrkví necháme kvasit v pokojové teplotě přibližně 4 dny. Poté zakryjeme víčkem a dáme do ledničky. Nakvašená zelenina vydrží v lednici přikrytá i několik měsíců a je skvělou přílohou k pečenému nebo grilovanému masu, uzenářským výrobkům nebo rizotu.

Kysané zelí je zdrojem cenný látek pro náš organismus
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Kysané zelí je zdrojem cenný látek pro náš organismus

Superzdravé zelí s česnekem

Připravíme si:

  • 2 kg zelí
  • 2 lžíce vody
  • páry stroužků česneku
  • 400 g čerstvé mrkve
  • několik paprik střední velikosti
  • 140 ml olivového oleje
  • 3 listy bobkového listu
  • 60 g soli 
  • 7 kuliček černého pepře
  • 90 g cukru

Zelí nakrouháme najemno, mrkev nastrouháme, papriky nakrájíme na jemné proužky. Česnek můžeme buď nakrájet na jemné plátky, nebo přímo vylisovat do zelí a mrkve. Směs rukama promícháme. Dále si připravíme nálev z vody, koření, soli a cukru. Vaříme asi 4 minuty. Zeleninu napěchujeme do sklenic, zalijeme nálevem a zakápneme trochou olivového oleje. Zavíčkujeme a po zchladnutí nálevu uložíme do chladu. 

Umíte si představit vepřovou pečeni bez zelí jako přílohy?
i (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Umíte si představit vepřovou pečeni bez zelí jako přílohy?

Zelí kysané, sladkokyselé či ve formě čalamád a zeleninových salátů je vítanou pochoutkou ve spoustě našich pokrmů. Bez zelí se neobejde nedělní vepřové pečené maso s knedlíkem, segedínský guláš ani zabíjačkové pochoutky s bramborem. Kysané zelí má navíc velmi pozitivní vliv na naši střevní mikroflóru a napomáhá správnému trávení.

Zdroj informací: Alena Vlčková a Jiří Baier: Zavařování aneb z receptáře našich babiček, maminek a přítelkyň; viadelicia.cz; cs.womanexpertus.com

Publikováno: 30. 9. 2022, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová