Spousta hospodyněk už přišla na to, že nejlepší jsou čerstvé potraviny. Vařit proto právě z těchto potravin znamená, že konzumujeme jídla kvalitní a plná důležitých a tělu prospěšných látek. A stejné by to mělo být i s používáním koření při vaření. Víte, že si spoustu druhů koření či bylinek můžete vypěstovat i doma za oknem?
Pěstování koření
Ne každý druh koření si můžeme dovolit vysadit či vysít do truhlíčku za okno nebo do zeleninového záhonu. Většina cizokrajného koření bývají totiž plody stromů, popřípadě kůra, květy nebo jiné části. Například takové skořicovníky se u nás opravdu pěstovat nedají, a to nejen proto, že tyto stromy dorůstají do výšky okolo 50 metrů, ale především proto, že jim naše podnebí nedělá vůbec dobře. Totéž platí také pro hřebíčkovec kořenný, jehož nerozvité květy známe jako koření hřebíček. Dále je to kardamom, který patří mezi třetí nejdražší koření světa; kurkuma neboli indický šafrán; muškátový oříšek jako plod stromu muškátovníku obecného; muškátový květ, který není květem ale sušeným obalem semen muškátovníku pravého.
Některé druhy exotického koření bychom mohli s úspěchem pěstovat ve sklenících, a některé dokonce dokáže přečkat i naše mrazivé zimy.
Na našich zahrádkách bychom ale rozhodně neměli zapomínat na pěstování oblíbeného kuchyňského koření. Většina zmíněných rostlin bude vděčná za slunnou polohu a spíše lehčí než těžkou půdu.
Mezi jednoleté kultury zařadíme:
- kopr
- saturejku
- majoránku
- bazalku
Mezi dvouleté:
- anýz
- fenykl
- koriandr
- kmín
- petržel
Víceleté:
- pažitka
- křen
- libeček
- estragon
- máta peprná
- saturejka horská
- bedrník
- tymián
- yzop
- pelyněk černobýl i pravý
- meduňka
Kopr vyséváme v období března až června postupně po 2-4 týdnech ve vzdálenosti 15 cm při sklizni mladých rostlinek, ve vzdálenosti 25 cm pak při sklizni rozkvetlých rostlin. Kopr lze vysévat i mezi zeleninu. Mladé rostlinky jsou nezbytné pro přípravu koprové omáčky nebo studeného řeckého tzatziki, dále se používá do polévek a pomazánek. Květy jsou součástí domácího zavařování okurek a zeleniny.
Saturejka, bazalka a majoránka jsou rostliny citlivé na mráz, proto se předpěstovávají v březnu-dubnu ve vnitřních prostorách nebo ve sklenících. Vyséváme mělce, sazenice vysazujeme v květnu na venkovní stanoviště po 3-4 sazeničkách dohromady. Saturejku ve sponu 20 × 20, majoránku 20 × 15 a bazalku 25 × 20 cm. Majoránka je koření, používané v zahušťovaných polévkách, omáčkách, na masa a při výrobě masných výrobků, je nezbytnou součástí smažených bramboráků. Bazalka se přidává nejčastěji v italské kuchyni do masových směsí, do omáček na těstoviny a na pizzu. Saturejka je součástí provensálského koření, směsi koření čubrica, při přípravě mletých i jiných mas, zapékané zeleniny, do slaných pomazánek, mas nebo pokrmů z luštěnin.
Anýz, koriandr a kmín pěstujeme výhradně pro semena, vyséváme v březnu až dubnu do řad, vzdálených 25-30 cm. Anýz je součástí cukrovinek a sladkého pečiva, kmín je nebytnou součástí chlebů a jemného pečiva, používá se do polévek, omáček i na pečená či dušená masa. Koriandr se používá na přípravu omáček, dušených mas a na přípravu ryb. Výborně se hodí k houbám a luštěninám. Je častou součástí kořenících směsí, nejčastěji s kmínem, česnekem a chilli (garam masala, salsa).
Fenykl se v květnu vysévá do výsevného záhonu v řádcích asi 10 cm. Následující jaro se pak vysazují sazenice ve sponu 60 × 40 cm. Pěstování fenyklu na semeno je poměrně náročná činnost, která vyžaduje zkušenost a trpělivost. Fenyklový čaj působí blahodárně na trávení.
Pažitka je sice dvouletá rostlina, ale v našich podmínkách se pěstuje jako víceletá. Vyžaduje stálou obnovu cibuliček. Lze vysévat ze semen v březnu přímo do záhonu nebo v květnu vysazovat sazenice ve větších trsech. Konzumace zasyrova v pomazánkách či jako posyp na pečivo s máslem, při vaření v polévkách a omáčkách.
Křen v našich podmínkách roste často planě. Pěstování silných jednoletých kultur je závislé na vlhčení půdy. Na jaře sázíme asi 30 cm dlouhé řízky šikmo do půdy do hloubky 15 cm. Křen konzumujeme zasyrova jako pochutinu k vařenému nebo grilovanému masu (při strouhání vylučuje silně aromatizující silice), nebo jej přidáváme do omáček.
Libeček je 1 m vysoká vytrvalá dekorativní rostlina, kterou můžeme pěstovat i mezi okrasnými trvalkami jako ozdobný keř. Vyžaduje častou zálivku. V kuchyni používáme listy, ovšem střídmě pro jejich silnou aromatickou vůni. Libeček je rostlinnou náhražkou maggi. Přidává se do polévek nebo omáček.
Estragon, jinak zvaný pelyněk kozelec se dá vysévat pomocí semen nebo množit vegetativně. Je to 1 m vysoká rostlina, která se rozmnožuje oddenky. Výhony je potřeba vyvazovat ke kolíkům. Rozsazuje se až po 5 letech. Používá se k aromatizování vinných nebo ovocných octů, k drůbežímu masu, k zelenině, do omáček a velmi často ve francouzské kuchyni.
Máta peprná je rostlina, které se daří ve vlhké půdě. Narůstá do hustých skupin. Používá se jako léčivá bylina, a dále při výrobě koktejlů a čajů. Okrajové též do omáček a ke grilovaným masům. Kromě máty, která se dá s úspěchem pěstovat doma v květináči je tímto způsobem možnost pěstovat dále tymián, yzop, meduňku, dobromysl (oregano), rozmarýn, mateřídoušku, koriandr, šalvěj, a další.
Badyán je plodem aromatického stálezeleného stromku badyáníku pravého. Za jistých podmínek lze pěstovat i v našich podmínkách. Taktéž lze u nás pěstovat i popínavý pepřovník černý, pokud mu zajistíte teplotu nad 18 °C, polostín a půdní i vzdušnou vlhkost. Nejvzácnější koření šafrán jsou sušené čnělky krokusu setého, která se dá pěstovat i u nás. Pokud chcete sklízet šafrán, připravte se na velkou dřinu.
Chilli je v podstatě druh pálivých papriček, které lze běžně pěstovat ve sklenících i v domácím prostředí.
Jak vidno, mnoho druhů koření se dá pěstovat i u nás doma. Vytvořte si proto bylinkovou zahrádku a vypěstujte si koření pro vaši kuchyni. Poznáte, že čerstvě utržené rostlinky či nasbíraná semena mají úplně jinou sílu než ty, které známe z obchodu.
Publikováno: 15. 4. 2021, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová