Kolem jogurtů panuje spousta mýtů, které je třeba vyvrátit

Prospěšnost jogurtů je prokázána. Osahují velké množství bakterií mléčného kvašení, které nejenom upravují naše trávení, ale také posilují naši imunitu. Ani alergici nepřijdou zkrátka, v poslední době se objevily jogurty bez laktózy. Víte ale, že o jogurtech koluje řada mýtů? Věříte jim také?

Pokud chcete zdravě snídat, je jogurt skvělou volbou (Zdroj: Depositphotos)

Ty nejlepší věci míváme pod nosem a ani si to neuvědomujeme. Často jim věnujeme o mnoho méně pozornosti, než si zaslouží, a netěžíme z nich všechno, co nám nabízejí. Platí to i o mléce, resp. kvašených, nebo chcete-li, fermentovaných „živých“ mléčných výrobcích. Jejich prospěšnost byla již mnohokrát potvrzená, přesto je ale často pokládáme za příliš obyčejné. Anebo věříme mýtům, které se na nás v této době plné informací hrnou a škodí jejich pověsti. Určitě znáte pravdu o mléčných výrobcích? Tušíte, v čem všem se skrývá jejich potenciál? Pojďme si na to posvítit!

1. mýtus: V kvalitním jogurtu musí stát lžička

Jogurty prý už nejsou, co bývaly. Říká se, že naposledy byly dobré za časů našich babiček, kdy byly tak husté, že v nich lžička stála v pozoru. Co ale vypovídá hustota jogurtu o jeho kvalitě? Jogurt dělají jogurtem živé kultury nikoli jeho hustota. Živé kultury se přidávají přímo do kelímku, anebo se nechávají zrát ve speciálním tanku. Právě obsah těchto přátelských bakterií dělá jogurty a další produkty, které prošly tzv. mléčným kvašením, prospěšnými pro mikrobiom v našem trávicím traktu.

Dvě sklenice jogurtu
Jogurt si můžete udělat i doma (Zdroj: Depositphotos)

Mikroorganismy, které osidlují střevní mikrobiotu, mohou přispívat k budování silnějšího imunitního systému a tady mohou významně pomoci jogurty," říká MUDr. Petr Tláskal, CSc., předseda Společnosti pro výživu. „V rámci potravinářské definice musí všechny jogurty obsahovat více než 107 probioticky působících bakterií, to znamená takových, které mají pozitivní zdravotní efekt. Pro imunitní systém střeva tedy není podstatná konzistence jogurtu, jeho chuť či množství obsaženého tuku. Navíc střevní mikroorganismy mohou ovlivňovat, jak se cítíme po fyzické i psychické stránce.“

2. mýtus: Jíst živé kultury je nesmysl  

Střevní mikrobiom, v překladu neviditelné obyvatelstvo našich střev, je přímo propojený s imunitou. V našem těle se nacházejí bilióny mikroorganismů a většina z nich žije právě ve střevní mikrobiotě. Již při narození se lidské střevo osídlí mikroorganismy z porodních cest matky. Mateřské mléko jejich pozitivní složení udržuje. Střevní mikrobiota se průběžně mění s věkem, výživou člověka i v průběhu některých onemocnění či jejich léčby. Může tak snadno dojít k tomu, že organismus ovládnou pro zdraví nevhodné bakterie či jiné mikroorganismy. Je proto velmi důležité pozitivně působící střevní mikroorganismy stále doplňovat, kdy jednou z cest je pravidelná konzumace zakysaných mléčných výrobků včetně jogurtů. Nicméně naše strava by měla být dostatečně pestrá a to tak, abychom v dostatku přijímali i všechny živiny, které udržují náš imunitní systém v dobré pohotovosti k uchování našeho zdraví.

Actimel, miska
Actimel je zdravým a chutným doplňkem vašeho jídelníčku (Zdroj: Actimel)

3. mýtus: Procesem kvašení procházejí pouze mléčné výrobky

Jogurt vzniká mléčným kvašením, tzv. fermentací. Stejným způsobem ale vzniká i fermentovaná zelenina. Kimči, pickles či kysané zelí jsou dalším zdrojem probiotik a zároveň jsou velmi bohaté na vitamín C, což je další skvělý pomocník na budování imunity. Z fermentované potravy naše tělo lépe využije v ní obsažené živiny.

Tím nejlepším z fermentace se inspiroval Actimel, který tímto procesem prochází až 72 hodin, a k 20 miliardám živých kultur v jedné lahvičce je teď k dispozici i novinka, speciální edice Actimelu obohaceného o Vitamín C ve třech příchutích.

Fermentované potraviny
Fermentované potraviny jsou pro naše zdraví přínosem (Zdroj: Depositphotos)

4. mýtus: Vitamín D můžeme získat pouze ze slunce

Vitamín D se v poslední době skloňuje velmi často hlavně ve spojitosti s imunitou a všichni se ho snažíme ještě víc doplňovat. Protože sluníčka v našich zeměpisných šířkách není tolik, jak by si mnozí z nás přáli, tak na podzim, v zimě a na jaře jsme odkázáni na jeho příjem v potravě. 

Studie Společnosti pro výživu zjišťují nedostatečný příjem vitaminu D napříč celou populací. Když hladina vitamínu D v těle klesá, saháme po různých doplňcích stravy nebo užíváme léky, abychom vitamin D získali. Vitamin D se nachází především v tuku rybího masa, jehož konzumace je u nás relativně nízká, nachází se ve vejcích, játrech, mléku a mléčných výrobcích, případně i v houbách, které rostly za účasti sluníčka. Jednoduchou cestou, jak vitamin D dostat do organismu je o vitamin obohacené mléko a mléčné výrobky. 

Vitamin D
Vhodné jsou potraviny s obsahem vitaminu D (Zdroj: Depositphotos)

Autor:

Související k tématu