Asi těžko bychom si dokázali představit Vánoce nebo Velikonoce bez perníčků. Výroba perníku má u nás, ale i u našich sousedů v Německu, Rakousku, Polsku či na Slovensku dlouhou tradici. Perník je trvanlivý, dá se všemožně formovat a zdobit. Láďa Hruška navštívil slováckou perníkářku Irenu Burdovou, která se při zdobení inspiruje v lidových motivech a prozradila mu tajemství zdobení perníčků.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
„Od malička jsem toužila něco vyrábět, pomáhat mamince u sporáku, a tak jsem si pomaličku začala zkoušet zadělávat těsto podle rodinného receptu sama, a protože se mi to dařilo, pokračovala jsem stále dál,“ vzpomíná Irena Burdová, která se do pečení naplno vrhla hlavně v průběhu mateřské dovolené a postupem času se stala jednou z nejlepších perníkářek. Za své krásné a voňavé výtvory sklízí mnohá ocenění, například za zachování tradic. „Snažím se zachovávat původní vzory, kterými se inspiruji na starých výšivkách a krajkách, které lze vidět u nás na Slovácku na krojích. Aplikuju je pak pomocí cukru na perníčky, přičemž většinou zůstávám pouze u bílého zdobení, nepoužívám barevnou polevu ani moderní vzory.“
Tajemství zdobení (nejen) vánočních perníčků aneb na návštěvě u perníkářky
Tajemství trvanlivosti perníčků
Velkou výhodou perníčků je trvanlivost, takže se opravdu nemusíme bát napéct si je i hodně dopředu. „Díky tomu pak ušetříme čas na jiné vánoční cukroví. Perník je díky medu opravdu trvanlivý. Můžeme si ho tedy upéct, nechat uležet a nazdobit třeba až po třech týdnech.“ Ačkoli receptů na perníkové těsto existuje velké množství, každý z nich je podle paní Burdové dobrý, pokud použijeme kvalitní suroviny a těsto dobře zpracujeme. „Když máme dobrý med a dobrou mouku, je perník vždycky dobrý,“ tvrdí odbornice a dodává, že perníkové těsto by se po zadělání mělo nechat alespoň den uležet.
Pokud chceme mít hezké zdobení, musíme hezky umíchat polevu, aby byla vláčná a neroztékala se
Tajemství zdobení perníčků
Kamenem úrazu při pečení perníků bývá často také poleva. „Pokud chceme mít hezké zdobení, musíme hezky umíchat polevu, aby byla vláčná a neroztékala se,“ radí zkušená perníkářka, která svou polevu vyrábí z přesátého cukru, bílku a citronové šťávy. „Tajemství úspěchu tkví především v dobrém utření, ať už ručně vařečkou, nebo elektrickým šlehačem, kde si ale musíme dát pozor, abychom to nepřešlehali.“ Pro nanášení polevy pak používá pytlíčky, které si sama vyrábí. „Mám domácí svářečku, a tak si ty pytlíčky vyrábím sama, mám už svůj speciální úhel, který se mi osvědčil,“ prozrazuje na závěr.
