Ze sušených květin, travin a jiného přírodního materiálu můžeme vytvářet nádherná aranžmá a dekorace. Krásně jimi doplníme nejen náš interiér, ale i venkovní prostory. Sušená aranžmá představují i skvělý dárek pro naše blízké. Sušení samo o sobě není věda, ale je třeba dodržovat některá důležitá pravidla.
Co vše by měly usušené rostliny splňovat
Ne každá květina, které vypadá krásně, je pro sušení vhodná. Veškerý usušený materiál by měl splňovat některé kritéria. V první řadě je to stálost barev, pokud sušíme květinu pro její krásně modré květy, měly by zůstat krásně modré i po usušení. Stejně tak je důležitá i jistá pevnost a stálost tvaru. S materiálem budeme pracovat, tvořit a chceme, aby aranžmá nějakou dobu vydrželo. Nemělo by se po krátké době rozpadnout.
Co lze sušit
Nikdy nešlápneme vedle, pokud vybíráme přímo z kategorie rostlin, určených k sušení. Patří sem smilky, statice, slaměnky, pestrovky, craspedie a celá řada krásných travin. Rostliny k sušení zpravidla garantují zmíněná kritéria, jako je stálost tvaru a barvy.
Dále samozřejmě můžeme sušit celou řadu rostlin, které primárně k sušení určené nejsou. Patří sem růže, hortenzie, máky, obilniny, léčivé rostliny, luční květiny a traviny. Sušit se dají i větévky či odkvetlá květenství listnatých stromů a keřů, holé pruty a výhony.
Jak sušit
Druhy ze skupiny květin k sušení (též i obchodní název), které pěstujeme na zahradě, musíme sklízet postupně, podle toho, jak nakvétají. Sbíráme je do svazků, které by měly být spíše menší a pevně jim svážeme stonky. Stonky je třeba nechat dostatečně dlouhé, nikdy nevíme, pro jaká aranžmá je budeme později používat. Často, a to zejména u dužnatějších stonků, se stane, že po proschnutí ztratí svůj objem a celý svazek se nám rozpadne. Proto je výhodnější dělat svazky menší a ze spodní části stonků odstranit listy. Velmi pevně je svážeme tenkým provázkem, nebo ještě lépe gumičkou. Věšíme je květy dolů na půdě, ve stodole, v kůlně... ideálně v takovém prostředí, kde je stín, teplo a proud vzduchu. Nikdy nesušíme na slunci, ani ve vlhkých prostorách, v prvním případě mohou přeschnout a ztratit barvy, ve druhém rychle shnijí. Svazky sami o sobě musí být dostatečně vzdušné, aby se rostliny nelisovaly k sobě. Po usušení, pokud máme dostatek místa, je můžeme nechat viset, nebo skladujeme v temnu a suchu v papírových krabicích.
Naprostou většinu květin musíme sklízet před plným otevřením květů, během sušení se ještě dootevřou. Mnohé druhy vypadají dokonce mnohem lépe ve stavu sušených poupat, než otevřených květů. Překvetlé květiny a traviny mají tendeci se později rozpadat.
Ostatní květiny
Celá řada květin, které najdeme na zahradě, na poli či louce, se dá také krásně sušit. Samozřejmě, že u květin z volné přírody musíme mít stoprocentní jistotu, že se nejedná o chráněný druh.
Větší materiál, jako jsou velkokvěté růže, hortenzie, slunečnice a větve stromů s listy doporučujeme sušit samostatně, květem dolů navléknuté na silnou nit. Jehlou jednoduše propíchneme stonek a květiny takto postupně navlékáme. Zajistíme tak dostatek prostoru pro jednotlivé stonky a květy či listy se nepomačkají.
Sušení v silikagelu
Samotné květy můžeme sušit i pomocí vysoušecích prostředků. Výhodou tohoto postupu je zachování barev a tvaru květu. Nejlepší je silikagel. Prodává se v laboratorních potřebách a jeho výhodou je lehkost a vysoká schopnost absorbovat vodu. Květiny sušíme v uzavřených nádobách, mohou to být plastové misky i sklenice. Na dno nasypeme 5 cm vrstvu silikagelu. Na tuto vrstvu rozložíme květiny, které postupně prosypáváme silikagelem, po zasypání můžeme přidat i další vrstvu květů. Sušení trvá několik týdnů a silikagel lze požít opakovaně. Před každým dalším použitím ho dobře vysušíme na slunci nebo v troubě.
V silikagelu sušíme gerbery, růže, tulipány, kamélie, hrachor, pryskyřník, magnólie, konvalinky, modřence, frézie, narcis a další.
Sušení či preparace glycerínem
Výhodou této metody je, že si rostliny zachovají pružnost, nedrolí se a výborně se s nimi pracuje. Nevýhodou je, že glycerin změní barvu rostlinám na temně hnědou nebo šedavě zelenou. Glycerin kupujeme v lékárně. Před použitím jej smícháme v poměru 1:1 s teplou vodou a nalijeme do vázy či do sklenice. Postavíme do ní stonky rostlin a necháme je 5-6 dnů nasávat. Poté by měla být preparace hotova. Pro jistotu ještě můžeme na týden pověsit na vzdušném místě vrcholem dolů. Glycerin se hodí pro eukalyptus, větve dubů a buků, vavřín, molucela, růže, kapradiny.
Lisování
Velmi krásným způsobem se dají sušit listy a květy nebo jejich části pomocí lisování. Ideální jsou velké a silné knihy, kam mezi listy vkládáme přírodní materiál. Cílem je vysušit a vylisovat dokonale tak, aby povrch byl hladký a rovný. Důležité je květy a listy dokonale narovnat a dobře zatížit. Knihy nikdy nepřeplňujeme. Pro lisování se hodí ploché květy a listy. Po cca 4-5 dnech knihy rozevřeme a zkontrolujeme průběh sušení. Rostlinky můžeme lehce poposunout, tím eliminujeme jejich přilepení k listu papíru. Poté znovu silně zatížíme. Po14 dnech by sušení v závislosti na teplotě mělo být u konce. Vylisované květy se nejlépe hodí pro skládání obrázků.
TIP
Pro řadu krásných dekorací se hodí jen samotné hlavičky květů nebo okvětní plátky. V mnoha případech je vhodnější je usušit i se stopkou a pak rozebrat (růže, světlice, mochyně). Pokud sušíme velmi jemné květy, které chceme použít například na potpourri směsi, sušíme je již natrhané (chrpa, měsíček, třapatka).
Krásně vypadají i sušené svazky obilí. Přezrálé obilí má ale velkou tendenci se později drolit a zrna se začnou vysypávat. Vždy je proto musíme sklízet před plnou zralostí a ne v době, kdy probíhá jejich sklizeň.
Některé druhy květin vypadají báječně jen jako jednodruhové svazky, a to jak pověšené květy dolů, ve váze nebo položené. Typicky sem patří svazky růží, heřmánku, krásné levandule, obilovin a travin, jako je třeslice.
Publikováno: 27. 8. 2019, Autor: Daniela Dušková, Profil autora: Daniela Dušková