Poněkud záhadný pestřec obecný je houba „jedlá nejedlá“: Dva tři plátky bohatě stačí
Dešťové přívaly po dlouhotrvajícím suchu jistě přidělají leckomu starost, mnozí z nás zase pookřejí. Naděje na konečně probuzené a plodivou silou obrozené podhoubí pestřece obecného je veliká. Na důsledky kýžené vláhy však ještě pár dní počkejme.
O jedovatosti pestřce obecného vedou diskuse (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Poněkud záhadný, jakkoli hojný pestřec obecný (Scleroderma citrinum) s kulovitými až nepravidelnými, k zemi přitištěnými plodnicemi roste od konce června až do října. Najdeme ho nejčastěji pod borovicemi, břízami a duby, přičemž dosti příznačně provází poutníky cestičkami pískovcových skalních měst.
Pestřec je houba jaksi „jedlá nejedlá“. Na jedné straně je v atlasech řazena mezi houby jedovaté, neboť konzumace většího množství působí otravy, projevující se rozkolísáním krevního tlaku, spojeným se zažívacími potížemi. Na druhé straně představuje právě v těchto „suchých časech“ vítané houbové koření, k čemuž ji předurčuje její snadné sušení – třeba v podobě na nit navlečených plátků, jež ztrácejí intenzivní vůni až zhruba po půl roce.
Platí jednoduché pravidlo: S konzumací této houby to nepřehánějme. Dva tři plátky (například v polévce nebo v karbanátcích) bohatě stačí a dobře poslouží. Autor těchto řádků ovšem rád experimentuje, a onehdy snědl v polévce celých osm plátků. Dosud se těší dobrému zdraví a dal by si ještě.
Příště se snad již vypravíme za známějšími a „populárnějšími“ houbami. Znáte-li ve svém okolí nějakého šamana či zaříkávače, pobídněte ho, aby ještě několikrát sprchlo…
Zdroj informací: autor článku
Publikováno: 30. 6. 2017, Autor: Jaroslav Vanča, Profil autora: Jaroslav Vanča
