Jak se porvat se štípanci s pomocí přírody aneb hojivé balzámy (nejen) z louky a zahrady
Jsou tu letní prázdniny, čas slunce, přírody, vody, lesů, grilování, ale i dotěrných zástupců hmyzí říše, kteří člověka tak rádi obdaří svými štípanci. Většinou jde o komáry, včely, vosy, ovády, mouchy, mušky atd. A i přes veškerou opatrnost a ochranu se stane, že nás hmyz přece jen bodne, kousne, štípne... Co na štípance? Pojďme jako první pomoc vyzkoušet léčivou sílu zástupců říše rostlinné.
Složení silice v řebříčku je podobné jako u heřmánku, obsahuje zejména chamazulen. Díky účinným látkám pokožku stahuje, čistí, regeneruje a změkčuje. Výborně působí nejen při štípnutí hmyzem, ale také třeba na rozpraskané paty. Na místo vpichu přiložíme pomačkané listy a necháme asi 20 minut působit. Ránu si tak vydezinfikujeme a zklidníme.
Už ve středověku sloužil jako prostředek zastavující krvácení a rány hojící. Má široký rozsah účinnosti, protože chrání sliznice a působí protizánětlivě. Čerstvá šťáva z rozmačkaných listů jitrocele je vhodná k ošetření otoků po bodnutí hmyzem. List rozmělníme mezi prsty a štípanec potíráme.
Prima tip: Sedmikráska chudobka
Když nemáme zrovna po ruce listy jitrocele, můžeme rozmačkat lístky sedmikrásky chudobky, které působí podobně a narazíme na ně na každé louce.
Léčivé působení měsíčku se přisuzuje působení fytoncidů, rostlinných antibiotik. Obklad nebo mast z květů pomáhá nejen při bodnutí hmyzem, ale i při popáleninách, hojí pokožku spálenou sluncem, léčí také plísně.
Prima tip: Měsíčková mast
Asi půl kila vepřového sádla (bez soli), 2–3 hrsti čerstvých květů. Sádlo rozpustíme, květy nasekáme najemno. Potom květy dáme do sádla a necháme přejít varem. Odstavíme a necháme asi 12 hodin rozležet. Pak sádlo jemně rozpustíme, vše přecedíme a mast uložíme do skleniček. Měli bychom ji skladovat na chladném, tmavém místě. Úplně stejným způsobem se dá udělat i měsíčkový olej – jen místo sádla použijeme olivový či slunečnicový olej.
Citron je významným přírodním čisticím prostředkem. Jeho šťáva je silně antiseptická, takže podporuje imunitní systém, bojuje s infekcemi i virovými onemocněními. Rozpůleným citronem nebo několika kapkami citronové šťávy potřeme místo vpichu po hmyzím štípnutí nebo včelím či vosím bodnutí. Působí jako dezinfekční prostředek, zabraňuje svědění a podporuje hojení.
Cibule kuchyňská patří k jedněm z nejstarších tradičních přírodních léků. Římané si ji prý vozili s sebou při vojenských taženích. Působí také jako vynikající antiseptikum pro vnější použití na kůži. Čerstvá cibule snižuje otok po bodnutí hmyzem. Plátek cibule by se měl přikládat na postižené místo alespoň na čtvrt hodiny. Šťáva z cibule, která proniká na podrážděnou kůži, pomáhá i proti svědění.
Pro léčivé účely se používá druh Aloe vera barbaensis. Má hojivý a antibakteriální účinek, chrání pokožku před hmyzem – obsahuje totiž lignin, který umožňuje pronikat ostatním složkám hluboko do pokožky. Je přirozeným chladivým a protizánětlivým prostředkem. Sice u nás neroste, ale dá se pěstovat. Poraněné místo potíráme sliznatou dužinou listu – tento gel sám o sobě obsahuje okolo 75 léčivých látek. Při aplikaci na zraněná místa působí mírně anesteticky a ulevuje od svědění, otoků a bolesti.
