Nachlazení, chřipky a virózy, doprovázené bolestí v krku, kašlem, rýmou, únavou a někdy i horečkou se o nás v zimě pokoušejí na každém kroku. Právě na podzim a v zimě se tato nepříjemná onemocnění rychle šíří a téměř každého z nás pošlou na jeden nebo dva týdny do postele. Zkuste si kromě obvyklé medikace uvařit zimní čaj a medicínu proti nachlazení.
Léčivé byliny se budou hodit při přípravě zimních čajů a medicín proti nachlazení (Zdroj: Depositphotos)
Nejhorší je střídavé počasí, časté oblevy, vlhko a teploty okolo 7 °C. Určitě bychom neměli nemoc přijímat jako nutné zlo, ale postavit se proti ní čelem, a to hned ve dvou rovinách. Důležitá je prevence a v případě, že onemocníme, i "poctivé" léčení. Takže si připravíme zimní čaje a k tomu medicínu proti nachlazení.
Pojďme se chvilku věnovat prevenci. Nejlepší totiž samozřejmě je vůbec neonemocnět. Již na podzim, na začátku topné sezóny okamžitě neotočíme kolečko topení na maximum. V bytě by teplota neměla překročit 18st C, raději si oblékněte svetr, než topit víc, v noci stačí teplota kolem 15 - 16st C. Samozřejmě neustále pravidelně větráme. Přechody z vytopené místnosti do zimy patří mezi velmi rizikové faktory. I na podzim a v zimě pravidelně cvičíme a hýbeme se venku na vzduchu. Konzumujeme sezónní zeleninová jídla a ovoce a nepřejídáme se. V průběhu celého roku dodržujeme zdravý životní styl.
Pokud nás přeci jen zákeřná choroba sklátí, určitě se nevyplácí hrát si na hrdiny a nemoc přechodit. Cítíme-li slabost a nejsme ve své kůži, je nechytřejší ulehout a vzít si minimálně týden volna, přechozená chřipka může napáchat daleko větší škody. Vyhneme se intenzivnímu cvičení, hodně odpočíváme. Dostupné léky většinou potlačují pouze příznaky onemocnění, ale neléčí jej. Je proto jen naší volbou, zda půjdeme cestou léků nebo přírodních receptů. Některé z nich jsou skutečně účinné. V době onemocnění se vyhneme těžkým jídlům, pokud nepociťujeme hlad, je nejlepší nejíst vůbec. Čerstvé ovocné a zeleninové šťávy jsou nejlepší. Zapomeneme na silný černý čaj a mléko. Výborné jsou teplé bylinkové čaje a teplá voda.
Mnohdy jsou přírodní produkty lepší než celá lékárna
Léčivé čajíky
Perfektním čajem číslo jedna je lipový a zázvorový čaj. Oba podporují pocení, lípa také působí jako přírodní anestetikum, pomáhá proti křečím, usnadňuje odkašlávání, působí proti bolestem žaludku a zlepšuje tvorbu žluči. Lipový květ nasypeme do konvice nebo do hrnku a zalijeme vařící vodou. Pijeme po 10 minutách louhování.
Zázvor podporuje trávení, působí antibakteriálně a protizánětlivyě, obsahuje vitaminy A, B1, B2, C, E a řadu minerálů. Nejlepší je zázvorový kořen nastrouhat na malém struhadélku přímo do hrnku a zalít vařící vodou. Po 3 minutách můžeme přecedit a vypít. Pro lepší chuť doladíme citronem a medem. Pokud nechceme zničit vitamin C, který citron obsahuje, měli bychom jej přidávat až do vlažného čaje. To samé med, nikdy by neměl přijít do vařicího nálevu. Kvůli vitamínům a zdraví prospěšným látkám je lepší navíc šťávu z vymačkaného citrónu smíchat se lžicí medu a zalít vodou pokojové teploty. Ihned vypijeme a připravujeme 2 - 3x denně. Žvýkání zázvoru je v podstatě velmi dobrý způsob, jak vytěžit co nejvíce účinných látek v původní formě. Zázvor omyjeme a a ukrojíme malý plátek, vložíme do úst a žvýkáme několik minut, poté vyplivneme. Malý kousek kořene stačí, zázvor je velmi siný a aromatický.
Jako podpůrný prostředek při nachlazení se doporučuje i šípkový čaj. Šípky obsahují množství vitamínu C, dále vitamíny B1, B2, K a P. Šípkový čaj uklidňuje, zvyšuje obranyschopnost , má močopudné účinky. Receptů je několik, ale pro zachování vitamínů se osvědčil následující postup. Suché neplesnivé šípky rozdrtíme na jemno a přes noc je necháme zalité vlažnou vodou. Jeden litr vody stačí na 30 - 40g šípků. Druhý den zahřejeme, ale nevaříme, přecedíme přes sítko, dochutíme podle libosti a pijeme.
Při zánětech v krku se výborně osvědčuje šalvěj. Nejlepší je kloktání šalvějového výluhu několikrát denně. Příprava je snadná, 2 lžičky sušené šalvěje zalijeme vařicí vodou a po schladnutí přecedíme. Každý den si připravíme čerstvý výluh. Šalvěj mimo jiné také dezinfikuje ústní dutinu a její kloktání se doporučuje i při bolestech zubů a poranění v ústech.
Při nachlazení se kromě čajů připravují i oblíbené domácí medicíny, které výborně podporují léčbu. Tradičním receptem je cibulová šťáva s medem. Nasadíme ji vechvíli, kdy se jiz chřipka rozjela a trápí nás kašel a bolest na průduškách. Éterické oleje obsažené v cibuli působí protizánětlivě a rozpouštějí hlen. Cibule dále obsahuje hodně zinku, vitaminu B, C, A i E, alkaloidy a eterické oleje. Recept sice říliš lahodně nevypadá, ale je účinný. Cibuli nakrájíme na kostičky, zalijeme medem a necháme stát do druhého dne. Cibule pustí šťávu, kterou užíváme po lžících.
Při rozvinutém nachlazení ordinujeme křenový sirup. 200 g nastrouhaného křenu zalijeme 200 ml vlažné převařené vody a necháme půl hodiny vyluhovat. Pak přidáme trochu citronové šťávy a medu. Užíváme dvě polévkové lžíce 3x denně.
Řeřicha obsahuje velké množství vitamínu C a naklíčené natě této zázračné rostlinky jsou jeho výborným zdrojem. Kromě "céčka" je řeřicha bohatá i na vitamíny B1, B2, B3, B6, K, a provitamín A, z minerálních látek obsahuje železo, vápník, hořčík, fosfor, síru, draslík. Obecně v zimě, kdy není na trhu tolik čerstvé kvalitní zeleniny, bychom měli do jídelníčku denně zařadit i nejrůznější naklíčená semena.
Nesmírně cenné a zdravé jsou i plody rakytníku řešetlákového, obsahují vitamín C (10x více než pomeranč), vitaminy A, D, F, K a vitaminy skupiny B, dále pak rutin, flavonoidy, pektin, silici a třísloviny, organické kyseliny, železo, síru, bór, titan a zajímavý alkaloid hyppopheinu (ten se v těle přeměňuje na serotonin, hormon důležitý pro celkovou vitalitu, který chrání organismus proti depresi a nádorům). Tyto cenné látky se vyskytují i v ostatních částech rostliny, ale v nižší koncentraci. Z rakytníku připravujeme na podzim po dozrání plodů výbornou medicínu, kdy podrcené plody zalijeme medem a v průběhu celé zimy konzumujeme po lžicích. Na odšťavňovači také můžeme z plodů získat krásnou oranžovou šťávu, dosladit ji medem a zamrazit do menších lahví. Popíjíme po celou zimu. Zamrazit se dají i celé větévky rakytníku a podle potřeby vždy větvičku vyndáme a necháme rozmrznout a plody sníme nebo použijeme např. do domácích smoothie. Zmrazování plodů je osvědčená technika, která plody nijak neznehodnotí, dokonce i jejich chuť a konzistence je po rozmrznutí stejná.
