Jako malému chlapci mi rodiči bylo odepíráno chovatelství všeho druhu obligátní větou: „Vždyť ani nevíš, jak se o to starat“. S vervou sobě vlastní jsem se tedy pustil nejen do témat mně odpíraných, ale přijal i výzvy ne vždy se slučující s šikovností vlastních rukou a chutí se vším praštit při prvním neúspěchu. Tu a tam ona nikdy nekončící snaha pokořit sebe samého přinesla i drobné úspěchy a pak i mnohdy donutila zvolat: „BYL TO PRIMA NÁPAD“ !!!