Jaký má stres vliv na naše zdraví? Především dlouhodobý stres dokáže vytvořit začarovaný kruh, z něhož se často nemůžeme vymanit. Psychická zátěž pak vyvolává nespočet zdravotních obtíží, u nichž někdy ani netušíme, kde je jejich původ.
Stres a zdraví jsou spojené nádoby
Mezi stresem a zdravím existuje úzká spojitost, i když samotný stres není chorobou, nýbrž přirozenou reakcí našeho organismu na situaci, kdy se ocitneme pod tlakem, nebo musíme čelit dramatickým, a někdy bohužel i tragickým situacím.
Ve chvíli, kdy se dostaneme do stresu, začne lidské tělo vylučovat hormony adrenalin a kortizol, které podporují reakci, kterou psychologie označuje jako „bojuj, nebo uteč“. V případě krátkodobých stresových tlaků jsou tak tyto hormony užitečnými pomocníky. Ale ve chvíli, kdy se ze stresu stane dlouhodobý, a někdy až trvalý stav, bojuje organismus se zátěží, která začne ovlivňovat i naše zdraví. Odolnost vůči stresu je ovšem velmi individuální záležitost, někdo ho zvládá relativně dobře, zatímco druhý člověk je citlivější a dostaví se u něj negativní reakce dříve.
Existuje i stres pozitivní, který nás motivuje třeba k lepším sportovním či studijním výsledkům, nebo jeho vlivem zazáříme u důležitého pohovoru. Tento duševní stav ale rychle odezní a neprojeví se negativně na našem zdravotním stavu.
Nechutenství i přejídání
Již po několika dnech stresové zátěže se u většiny lidí objevují příznaky jako bolesti hlavy, zvýšený krevní tlak, někdo pociťují i bušení srdce, tlak na hrudi a lehké dechové obtíže. Zhoršuje se rovněž soustředěnost a kvalita spánku i snů, které bývají depresivní až děsivé. Zároveň klesá chuť k jídlu, která někdy vede až k nechutenství. U někoho ale dochází k přesně opačné reakci, protože se začne ze stresu přejídat. Jakmile se nám podaří ze stresu se vymanit, výše popsané projevy samy postupně mizí.
Mnohem závažnější je, když jsou stres a zdraví vystaveny skutečně dlouhodobému působení. A v takové situaci se octne ve svém životě snad každý: vleklé pracovní problémy, ztráta nebo vážná nemoc blízkého člověka či zdánlivě neřešitelná existenciální či finanční spirála. V takových chvílích nás obvykle začíná zrazovat i zdraví, protože chronický stres, jak se jeho dlouhodobé formě také říká, si začne vybírat svou daň.
Bolavá chodidla i špatný sex
Všeobecně známý je vliv dlouhodobého stresu na trávicí trakt, což se může projevit nejen poruchami trávení (typický je například dráždivý tračník), ale i závažnějšími onemocněními jako žaludeční vředy nebo Crohnova choroba. Ve vystresovaném organismu přestanou správně fungovat játra a imunitní systém, který ovlivňuje nejen naši odolnost vůči obyčejnému nachlazení, ale také vůči alergiím a kožním projevům, jako jsou lupénka nebo atopický ekzém.
Dechové obtíže se vlivem vleklé stresové zátěže stanou skutečným astmatem, tlaky na hrudníku se mohou změnit v reálné kardiovaskulární choroby. Dlouhodobý stres může stát i za cukrovkou nebo za bolestivou menstruací a nepříjemnými pocity při sexu. Podepisuje se také na fungování ledvin a močového měchýře a dobrý fyzioterapeut potvrdí, že je příčinou řady pohybových a kloubních problémů, včetně zdánlivě bezdůvodných bolestí chodidel. Stres spojený se skutečně traumatizujícími okolnostmi je prokázaným spouštěčem chorobných úzkostí, depresí či dokonce bipolární poruchy.
V současném světě na nás stres útočí z mnoha stran, ale dobrá zpráva je, že se mu můžeme účinně bránit a nemusí to být nutně jen pomocí pilulek. Co tedy proti stresu pomáhá?
1. Kontakt s ostatními lidmi – a to i ve chvílích, kdy se necítíme zrovna nejlépe nebo prožíváme složité životní období.
2. Každodenní fyzická aktivita – stačí půlhodinová procházka v parku nebo v lese, ale taková jóga nebo pilates jsou učinění zabijáci stresu.
3. Pestrá a zdravá strava - dokáže zázraky, protože posílí imunitní systém a dodá tělu sílu i potřebné vitamíny a minerály.
4. Hledání nových cest osobního rozvoje - třeba při návštěvě vzdělávacích nebo rukodělných kurzů.
5. Pomoc druhým – na bolesti se nejlépe zapomíná, když podáme pomocnou ruku, podpoříme dobrou věc, nebo jen pomůžeme s organizací zábavného odpoledne pro děti.
6. Krása přítomného okamžiku - radujme se z maličkostí a naslouchejme druhým.
7. Bylinky jako heřmánek, meduňka, kozlík a také hořčík a vitamín B.
Zdroj: www,fyziosvet.cz, www.neuraxpharm.cz, www.ostefit.cz
Publikováno: 11. 9. 2024, Autor: Romana Slaninová, Profil autora: Romana Slaninová