reklama

Připravte si sladký vánoční balíček

Letošní první sněhové vločky nás svou přítomností poctily nezvykle brzo. Některé nejspíše potěšily více než jiné, ať tak či tak, zmrzlé krystalky vody jsou nepochybně poslem blížících se Vánoc a přispívají k navození té správné atmosféry.

i (Zdroj: Babiččina volba / GoodMills)
Sladký vánoční balíček – medové perníčky a štóla nesmějí na stole chybět (Zdroj: Babiččina volba / GoodMills)

Ačkoliv konec roku bývá mnohdy hektickým obdobím umocněným předvánoční nákupní, uklízecí a pečicí horečkou, není důvod si tento čas něčím nezpříjemnit. Třeba chvilkou pro sebe, s šálkem oblíbeného čaje, kávy či horkého kakaa a něčím sladkým k zakousnutí, co nám vykouzlí chuť Vánoc na jazyku. Vánoční pečení je oblíbená česká tradice, která otevírá srdce domova a podněcuje setkávání babiček, maminek, dětí, ale i tatínků a dědečků, zkrátka celé rodiny. Právě pečení v nás může probudit příjemné vzpomínky na dětství, a to právě díky magickým vůním vánočního pečiva.

Perníčková historie

Věděli jste, že perník patří mezi nejstarší druhy pečiva? Přesné datum jeho první ochutnávky není známo, ale jeho historie sahá až do dob starověkých civilizací. Tato sladká pochoutka měla své místo v období rozkvětu egyptské civilizace, za vlády starověkých faraonů, stejně jako v antickém Řecku a Římě.  První recepty na perník byly mnohem jednodušší než ty, které známe dnes. Skládaly se pouze z medu, mouky a pepře. Zřejmě právě přítomnost pepře byla inspirací pro pojmenování této sladké lahůdky. V průběhu času prošel recept na perník evolucí, přičemž každý mistr perníkář měl svůj vlastní tajný recept, který předával pouze svému nástupci.  

Perník patří mezi nejstarší druhy pečiva
i (Zdroj: Babiččina volba / GoodMills)
Perník patří mezi nejstarší druhy pečiva

Díky středověkým receptům víme, že do perníčků bylo přidáváno až 90 druhů bylin a koření. Pro současnost je nejtypičtější kombinace badyánu, nového koření, kardamomu, hřebíčku a skořice. Samozřejmě můžete experimentovat a přidat do svého receptu i muškátový oříšek, anýz, nebo dokonce levanduli, podle vlastní chuti.

Speciální mouka na Perníčky 

Evolucí procházejí také mouky – na trhu se objevují již specializované právě na tento druh pečiva. Díky nim dosáhnete profesionálního výsledku hned napoprvé. Řeč je o limitované edici mouk Babiččina volba na Perníčky, která obsahuje směs pšeničné a žitné mouky z pečlivě vybraných surovin. Aktuálně je mouka až do vyprodání zásob k zakoupení v prodejnách Lidl, či Billa a také na kosik.cz. Pokud mouku Babiččina volba na Perníčky neseženete, použijte do těsta 800 g klasické hladké mouky a 200 g žitné hladké mouky Babiččina volba. 

Medové perníčky
i (Zdroj: Babiččina volba / GoodMills)
Medové perníčky

Ingredience:

  • 1 kg mouky na Perníčky Babiččina volba (pokud mouku Babiččina volba na Perníčky neseženete, použijte do těsta 800 g klasické hladké mouky a 200 g žitné hladké mouky Babiččina volba)
  • 350 g moučkového cukru
  • 4 vejce
  • 360 g tekutého medu
  • 150 g změklého másla
  • 20 g tuzemského rumu
  • 20 g jedlé sody
  • 20 g perníkového koření
  • 30 g kakaa

Postup:

Do hluboké mísy nasypte mouku. Přidejte postupně všechny suroviny a ručně nebo v robotu zpracujte hladké, kompaktní těsto. Nechte je alespoň 30 minut odpočívat zabalené v lednici. Na vále vyválejte tenkou placku a vykrajujte různé tvary. Skládejte na pečicí papír a pečte zhruba 8–10 minut v troubě vyhřáté na 170 °C. Nechte vychladnout na mřížce a skladujte v uzavíratelné dóze.

Zdobení perníčků
i (Zdroj: Babiččina volba / GoodMills)
Zdobení perníčků

Kynutá historie

Kynuté těsto dokáže být strašákem v kuchyni i skrytým esem v rukávu, když přijde výjimečná návštěva. Osvojit tuto pekařskou dovednost stojí za to už jen proto, jak dokáže být lahodné a vzdušné. Tento pekařský skvost objevili už staří Egypťané, a to úplnou náhodou při výrobě tenkrát běžného nekvašeného chleba. Když jednou zapomněli těsto venku na slunci, chléb působením tepla a bakterií vykynul.

Oproti běžným plochým chlebům byl ten kynutý lehčí a vzdušnější. U nás se těsto začalo používat až mnohem později, zato je stále velmi populární, a to i pro své četné benefity. Obsahuje totiž droždí, které dokáže totiž být bohatým zdrojem bílkovin, vlákniny a vitaminu B. Mívá také příznivý vliv na naše nervy, ale i na trávicí a srdeční soustavu. Droždí se hojně využívá pro přípravu jídel, své čestné místo má například ale i v kosmetice. Když se ale řekne droždí, každý si nejspíše představí kynuté těsto. A kdo se jej jednou naučí připravovat, ten od toho jen tak neupustí. S našimi tipy mistra cukráře Josefa Maršálka si jej zvládnete připravit také a jeho lahodná vánoční štóla vám zaručeně zpříjemní toto rušnější období roku. 

Kynutá štóla ze špaldové mouky s brusinkami a pistáciemi
i (Zdroj: Babiččina volba / GoodMills)
Kynutá štóla ze špaldové mouky s brusinkami a pistáciemi

Pravá špaldová mouka 

„Špaldovou mouku používám rád, dodává pečivu jemný oříškový nádech a rozehraje další chutě. Je ale potřeba pohlídat si její kvalitu, abychom neplatili vyšší cenu za obyčejnou pšenici,“ vysvětluje Josef Maršálek, cukrářský mistr, který na špaldu nedá dopustit. 

To je totiž při nákupu špaldové mouky jejím největším úskalím – v obchodě často nacházíme i taková balení špaldové mouky, ve kterých je hledání špaldy marnou snahou, nebo obsahuje pouze stopové množství této prastaré obiloviny a je doplněno o genomy pšenice seté. Tyto mouky navíc stojí zlomek ceny pravé špaldové mouky, a lidé tak mají tendence po těchto levných zázracích v regálech s představou ušetřených peněz s oblibou sahat. Je tomu tak z důvodu, že zatím není legislativně ustanoveno, jak vysoké množství špaldy musí mouka obsahovat, aby se za špaldovou mohla vydávat.

Na tuto problematiku se snaží dlouhodobě upozornit GoodMills, producent mouk Babiččina volba. O pravidlech a metodologii kontroly kvality špaldové mouky se jedná. Než však vejdou pravidla v platnost, je třeba být obezřetný. Pomoci může řídit se podle obalu a sahat po moukách, které nabízí nejvyšší možné množství pravé pšenice špaldy. Konkrétně špaldové mouky z portfolia Babiččina volba jsou vyrobeny z původních odrůd nešlechtěné špaldy, která je zpracovávána s ohledem na zachování nejvyšší možné kvality.  Nejen proto také po špaldě z portfolia Babiččina volba často sahá i autor receptu, uznávaný cukrář Josef Maršálek. 

Kynutá štóla
i (Zdroj: Babiččina volba / GoodMills)
Kynutá štóla

Suroviny:

Těsto: 

  • 125 g hladké mouky Babiččina volba 
  • 125 g hladké špaldové mouky Babiččina volba 
  • 110 g plnotučného mléka 
  • 45 g cukru krupice 
  • 10 g vanilkového cukru 
  • 20 g rumu 
  • 50 g másla 
  • 3 žloutky (M) 
  • 6 g droždí 
  • 2 g mletého anýzu 
  • 1 g mletého zázvoru 
  • 4 g soli 
  • 1 citron – kůra 

Suché plody: 

  • 50 g zlatých rozinek 
  • 60 g brusinek 
  • 50 g pistácií 

Poleva: 

  • 120 g cukru moučka 
  • 40 g sekaných pistácií 
  • 30 g citronové šťávy 
  • 10 g olivového oleje 

Postup:

Na začátku smícháme pouze hladkou mouku, droždí a mléko. Krátce zamícháme a necháme v dobře zakryté míse alespoň 1 hodinu kynout. Následně přidáme všechny zbylé suroviny kromě másla a důkladně promícháme. V dalším kroku přidáme máslo a vypracujeme hladké a nelepivé těsto, hněteme alespoň 10–15 minut. Na závěr do těsta opatrně „zabalíme“ sušené plody. Těsto necháme na teplém místě kynout, až zdvojnásobí svůj objem.

Po nakynutí ho opatrně přendáme na lehce pomoučenou pracovní plochu a vytvarujeme obdélník o velikosti 25×20 cm. Po delší straně ho pak přehneme zhruba napůl. Štólu přemístíme na plech vyložený pečicím papírem, potřeme vodou a necháme znovu zdvojnásobit objem. Předehřejeme si troubu v programu horký vzduch na 160 °C a pečeme asi 25–30 minut. Před vyndáním z trouby špejlí vyzkoušíme, jestli je štóla upečená i vevnitř.

Pokud je po vytažení špejle suchá a nelepí, můžeme vyndat. Venku necháme štólu asi 10 minut odpočinout a poté ji potřeme polevou smíchanou z cukru, citronové šťávy, sekaných pistácií a oleje. Necháme dobře vychladnout a krájíme ostrým pilkovým nožem na tenké plátky. 

Zdroj informací: Babiččina volba, GoodMills

Publikováno: 15. 12. 2023, Autor: Redakce, Profil autora: Redakce