Jak alkohol, cigarety a nedostatek pohybu ovlivňují naše tělo?
Neustálá touha po cigaretě, alkoholu nebo sladkém jsou součástí špatného životního stylu, ale my si přeci jen občas dovolíme nějaký ten hřích. Víte, že zatímco někteří lidé nemohou ani pár panáků alkoholu snést, pro jiné může mít překvapivě pozitivní účinky? Odpověď na tuto otázku leží v naší DNA!
Špatný životní styl negativně ovlivňuje naše zdraví (Zdroj: Shutterstock)
Češi podléhají špatnému životnímu stylu, denně stále kouří až 20 % lidí
Protože 31. května oslavíme Světový den bez tabáku, stojí za to si připomenout, jaký dopad má špatný životní styl - třeba krabička cigaret, nikotinové sáčky nebo další alternativy na náš organismus. Ročně totiž jen v České republice zemře předčasně na následky kouření bezmála 19 tisíc lidí. To představuje zhruba sedmnáctiprocentní podíl na celkové roční úmrtnosti Čechů.
„Závislost na nikotinu může být fyzického i psychického rázu a genetické vlohy jsou u člověka, stejně jako u ostatních zvířat, v nějaké predispozici. Třeba na to, jak rychle dokážeme nikotin metabolizovat nebo kolik máme receptorů. Pokud si člověk ale řekne, že chce alespoň kouřit méně a ne úplně přestat, i to je nějaký úspěch," popisuje adiktolog Ladislav Dékány.
Na konzumaci alkoholu ročně zemře zhruba sedm tisíc Čechů
Česko patří i nadále k zemím s největší konzumací alkoholu. Na hlavu ho zde za rok připadá zhruba 10 litrů. Není tedy divu, že až 1,5 milionu lidí spadá do kategorie rizikového pití a téměř 900 tisíc Čechů si na této nebezpečné látce vytvořilo závislost. Denně pak pije téměř 10 % naší populace. Jak ale experti naznačují, problém není ani tak konzumace alkoholu samotného, jako spíše jeho celková dávka. Celá řada vědeckých studií totiž ukazuje, že například sklenička červeného vína může mít ochranný účinek na zdraví našich cév. O tom, jak člověk snáší alkohol, také mnohé prozradí i naše DNA.
Špatný životní styl ovlivňuje zdraví
„Nesnášenlivost alkoholu je dána vrozenou absencí jaterního enzymu aldehyddehydrogenázy, který se podílí na jeho metabolismu a díky které dochází k rychlému odstranění této látky z těla. Játra totiž alkohol rozkládají ve dvou krocích, z nichž je každý katalyzován vlastním enzymem. Lidé s určitým genetickým polymorfismem nedokáží provádět druhý krok efektivně, takže se v jejich těle nahromadí toxická látka acetaldehyd, která způsobuje podráždění a pocit otravy," říká Ing. et. Ing. Barbora Procházková PhD
Průměrný Čech má špatný životní styl - málo pohybu a mírnou nadváhu
Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu trpělo v loňském roce obezitou 18 % žen a 21 % mužů. Index tělesné hmotnosti (BMI) přitom od roku 2017 za 5 let vystoupal z 25,2 na 26,2 a potvrzuje tak mírnou obezitu. Zároveň z dat vyplývá, že za zvýšenou váhu může nejen špatný životní styl, nezdravá strava, ale i nedostatek pohybu. Jedna třetina Čechů a až 38 % Češek totiž ve volném čase nesportuje. To má za následek jak zhoršenou fyzickou kondici, tak i zvýšené riziko chronických onemocnění, ať už srdečních chorob, vysokého krevního tlaku, cukrovky nebo osteoporózy.
Přibývá ale i obézních dětí. Zatímco v roce 2016 jich trpělo 10,3 %, o pět let později to už bylo 16 %. „Obezitu musíme dnes sledovat už i u těch nejmenších dětí. Je to hrozné, ale zvýšil se výskyt obezity a nadváhy i u pětiletých dětí. Od 90. let to narostlo enormně," komentuje situaci Kateřina Bednaříková, ředitelka a vedoucí lékařka dětské léčebny.
Pracovní den bez kávy si nedokáže představit 44 % Čechů
Pro velkou část populace je ranní káva nezbytností. Více než polovina Čechů přiznává, že vypije dva až tři šálky denně, 2 % oslovených potom zvládne i šest a více káv. Přestože jde o prospěšný nápoj, který zvyšuje bdělost, koncentraci nebo pozornost, jeho pravidelná konzumace ve větším množství může vést až k abstinenčním příznakům. Ty se nejčastěji projevují například bolestmi hlavy, nespavostí, sníženou koncentrací nebo úzkostmi.
Jak tedy poznat, kolik množství kofeinu je ještě v pořádku? „Zatímco někteří lidé mohou pít větší množství kávy bez závažných vedlejších účinků, jiní bývají mnohem citlivější. To, jak na kofein reagujeme a zda máme větší tendenci k tomu si na něj vytvořit závislost, se dá snadno vyčíst z naší DNA. Například jedinci s aktivní variantou genu CYP1A2 jsou méně citliví na kávu, protože jejich tělo rychleji metabolizuje kofein,” uzavírá Ing. et Ing. Barbora Procházková, PhD.
Zdroj informací: Chromozoom, GHC Research Institute s.r.o.
