Ceny energií jsou jako na houpačce. Rekordní růsty střídají mírné propady, nicméně energie jsou na historických maximech a ukazuje se, že jako národ nejsme zrovna nejúspornější. Jak jsme na tom v porovnání s ostatními státy EU a co nás stojí nejvíc?
V porovnání s dalšími státy Evropské unie se Česká republika pohybuje nad jejím průměrem, co se spotřeby energií týče. Zatímco průměrná spotřeba v EU byla v roce 2020 na domácnost 555 kilogramů ropného ekvivalentu (kgoe), v České republice to bylo 668 kgoe. Ukázala to nedávno zveřejněná data Eurostatu.
Na rostoucí ceny energií je potřeba reagovat, jak na to jdou české domácnosti? Je jasné, že se snaží energii uspořit a zařídit si energeticky úspornější bydlení. Jak ukázal průzkum, jen v letošním roce se chce za tímto účelem pustit do větších či menších úprav domácnosti každý desátý Čech.
Který národ nejvíce spoří energii?
Jak z dat vyplývá, tak Česká republika není v kolonce nejúspornějších národů. Nachází se již delší dobu ve spotřebě energií na domácnost nad průměrem Evropské unie. Nejméně šetřící a největšími spotřebiteli energií jsou přitom Islanďané (1 316 kgoe), naopak nejúspornější jsou Albánci (191 kgoe).
„Pokud se podíváme na země, které mají porovnatelné klimatické podmínky jako Česko, tak nejúsporněji hospodaří s energiemi Rumuni, největší spotřebu mají naopak v Lucembursku. Česko je zhruba uprostřed,“ komentoval zveřejněná čísla Eurostatu Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen.
Čtěte také:
- Ušetřete za energie, venkovní rolety fungují i jako tepelný izolant
- Chystáte letos rekonstrukci koupelny? Pořiďte si úsporné baterie a chytré toalety
- Energeticky úsporný dům šetří peníze a chrání soukromí svých majitelů
Co nás stojí nejvíce energie?
Největší část energií jde u Čechů:
- do radiátorů na vytápění svých domů a bytů (68,4 % konečné spotřeby energie),
- na ohřev vody (16,5 %),
- na osvětlení a používání elektrických spotřebičů (7,2 %),
- na vaření (6,2 %).
Většinu konečné spotřeby energie v českých domácnostech přitom pokrývá zemní plyn (32 %) a elektřina (25 %). Obnovitelné zdroje tvořily 20 %, dále ropa a ropné produkty (12 %) a získané teplo (8 %). Jen malá část (3 %) je stále pokryta uhelnými produkty (tuhá paliva).
Jak uspořit?
Vzhledem k tomu, že dochází neustále ke zvyšování ceny zemního plynu, spousta domácností přemýšlí nad rekonstrukcí a nejen to, celá řada odběratelů již v průběhu léta začala s úpravami. Je zcela jasné, že lidé nechtějí být závislí na zemním plynu, jehož cena výrazně vzrostla a nikdo neví, jak to bude s jeho dodávkami v dalších měsících.
Nejčastěji lidé sahají po řešení problému formou zateplení, snaží se zlepšit vnitřní či vnější tepelné izolace bytů a domů. Dalším v pořadí je pak výměna kotle, kamen nebo tepelného čerpadla. Vzrostl zájem také o instalaci fotovoltaických panelů nebo zařízení na využití dešťové vody. I když investice do úsporného bydlení často představují velký zásah do rodinného rozpočtu, obvykle se nakonec vyplatí. Nejen že zvýší pohodu bydlení, ale také v určitém časovém horizontu zajistí návrat vynaložených nákladů.
Jak to máte s energiemi vy? Musíte řešit změnu kotle, případně uvažujete nad fotovoltaikou, nebo to vůbec neřešíte? Dejte nám vědět do diskuze, těšíme se na příspěvky.
zdroj: průzkum Eurostat, Asociace českých stavebních spořitelen, foto-zdroj: shutterstock.com, AČSS
Publikováno: 5. 9. 2022, Autor: autor: Redakce ve spolupráci s TZ AČSS