reklama

Jak se ocitla vánočka na našem stole a co symbolizuje?

Pravá vánočka se plete z devíti pramenů a každý z nich má svůj speciální význam. To je důvod, proč by neměla na našem štědrovečerním stole chybět. Jenže upéct dokonale propečenou vánočku tak, aby nám nespadla, je docela kumšt. Ale nebojte, námi se to naučíte!

Asi tomu nebudete věřit, ale vánočka se na svátečním stole objevuje už od 14. století, i když v té době vypadala jinak – nebyla pletená a říkalo se jí calta. Dodnes se jí se jí krajově také říká štrucla, pletenice či štědrovka.

Dvě další století trvalo, než dostala proplétaný tvar z pramenů kynutého těsta, jaký známe dnes. Ale doma jste si ji upéct nemohli. Tato výsada patřila příslušníkům pekařského cechu. Doma si směli lidé pletenou vánočku sami připravovat až od 18. století.

Vánoček se peklo tolik, kolik měla rodina členů včetně čeládky a pak ještě jednu největší na štědrovečerní stůl, aby se v novém roce urodilo. Starým zvykem bylo do této štědrovečerní vánočky zapéct minci: Kdo ji při krájení našel, tomu měla přinést štěstí.

Co představují jednotlivé prameny vánočky?

Správně by měla být upletena z devíti pramenů. Čtyři spodní představují zemi, slunce, vodu a vzduch. Prostřední tři prameny propojuji rozum, cit a vůli. A vrchní dva symbolizují vědění a lásku.

Upéci dobrou a chutnou vánočku, která se v troubě nerozuteče do stran a bude upečená opravdu rovnoměrně do zlato-červena není jen tak. Není to totiž jen věcí dobrého receptu. Zkušenost a dobré rady jsou v tomto případě nad zlato.

Jak se ocitla vánočka na našem stole a co symbolizuje?
i (Zdroj: Mora)
Jak se ocitla vánočka na našem stole a co symbolizuje?

Tipy blogerky Live With Anny:

  • Všechny přísady musejí mít kvůli správnému kynutí stejnou pokojovou teplotu – hlavně vejce, kvasnice a mouka.
  • Na vánočku se hodí polohrubá mouku, kterou je potřeba předem prosát, aby se provzdušnila a těsto bylo kypřejší a lépe kynulo.
  • Cukr by měl být jemný pískový bez hrudek. Pozor na dávkování, méně bývá lépe, neboť přeslazené těsto se často rozeběhne a vánočka ztratí svůj vysoký tvar.
  • Vejce můžeme dát celá, ale lepší je dát jen žloutky.
  • Tuk dělá vánočku vláčnější. Ideální je máslo, případně s trochou čerstvého sádla. Tuk musí být rozpuštěný, ale ne horký, jen vlažný. Mléko předem nahřejeme, aby bylo vlažné, opět nesmí být horké.
  • Vykynutí těsta záleží na droždí. To by mělo být čerstvé, bez pachu, neokoralé.
  • Dobře vypracované těsto se nechytá rukou ani válu, je husté, hladké a lesklé. Necháme je v míse pod utěrkou zvolna kynout v teplé místnosti asi 2–3 hodiny, ale ne přímo u zdroje tepla. Rychlé vykynutí je špatné – těsto po upečení stejně rychle spadne. Těsto je dobře vykynuté, když zvětšilo svůj objem asi o polovinu, a je pórovité. Vtlačíme-li do těsta prst, důlek se vyrovná. Ideální podmínky kynutí jde vytvořit i pomocí speciální funkce některých trub.
Jak se ocitla vánočka na našem stole a co symbolizuje?
i (Zdroj: Mora)
Jak se ocitla vánočka na našem stole a co symbolizuje?

Recept na zaručeně nejlepší vánočku

Budete potřebovat:

  • 40 g droždí
  • 110 g cukru krupice (pro zdravější verzi můžete nahradit třtinovým cukrem)
  • 250 ml plnotučného mléka
  • 500 g polohrubé mouky (pro zdravější verzi lze použít i špaldovou mouku)
  • 3 špetky soli
  • 2 žloutky
  • 125 g másla, může být i lžíce kvalitního sádla
  • citronová kůra (z 1 citronu)
  • 40 g rozinek (můžete i bez rozinek, pokud je nemáte rádi)
  • 1 vejce na potření vánočky
  • 80 g mandlí (loupané, plátky nebo špalíčky) na posypání

Jak na to?

Droždí rozetřete s cukrem do hladké pasty, přidejte lžičku vlahého mléka, zaprašte trochou mouky, smíchejte a na teplém místě nechte 15 minut kynout.

Vzniklý kvásek přelejete do mísy ke zbytku prosáté mouky, přidejte zbytek vlažného mléka, rozpuštěné vychladlé máslo (případně i lžíci čerstvého sádla), žloutky, citronovou kůru, omyté a osušené rozinky a sůl. Vypracujete hladké těsto, které se nebude lepit. Poté nechte kynout asi tři hodiny na teplém místě – těsto by mělo zdvojnásobit svůj objem.

Jakmile těsto vykyne, můžete plést. Vánočka z devíti pramenů má tři patra – první, nejnižší patro vyrobíte ze čtyř copů, druhé patro ze tří copů a poslední ze dvou copů. Těsto si tedy rozdělíte na devět stejných dílů, ze kterých vytvoříte bochánky.

Ze čtyř bochánků vyválíte válečky, které zaplétáte následujícím způsobem:

  • všechny válečky položte vedle sebe a na jednom konci prameny spojte
  • v levé dvojici položíte levý váleček přes pravý, v pravé dvojici také levý přes pravý
  • v prostřední dvojici nyní přeložíte pravý pramen přes levý
  • celý proces opakujete, až se dostanete na konec, kde copy důkladně spojíte, aby se vánočka nerozpletla.

První patro přenesete na plech s pečicím papírem a uprostřed ho rukou lehce promáčknete po celé délce, abyste mohli položit druhé patro. Na druhé patro použijete další tři bochánky, které si opět vyválíte a z nich upletete klasický cop. Položíte na první patro vánočky a okraje přetáhnete přes první nejnižší patro. Opět rukou mírně promáčknete. Poslední vrstva sestává ze dvou pramenů, ze kterých vytvoříte spirálu a položíte navrch vánočky.

Prohlédněte si správný postup na videu

Vánočku potřete rozšlehaným vejcem, posypte mandlemi, a aby se nerozpadla, propíchněte ji na několika místech špejlemi. Pečete pomalu při 160 °C dozlatova. Že je vánočka hotová, poznáte, když do ní píchnete špejlí a ta zůstane po vyjmutí čistá. Doporučujeme orientovat se taky podle barvy a vůně vánočky, jakmile začne vonět, bude brzo hotová. Orientační doba pečení je asi 45 minut.

Publikováno: 16. 12. 2021, Autor: autor: Z dostupných zdrojů vytvořila redakce