reklama

Chodské tradice – to nejsou jen koláče

Když se řekne Chodsko, patrně každému z nás se vybaví velké zdobené koláče a typické lidové kroje. Chodové ale umějí i jiné věci. Tak například jsou šikovní výrobci krajek nebo keramiky. Nevěříte? Pak určitě čtěte dál.

i (Zdroj: archiv redakce)
Chodské tradice – to nejsou jen koláče

[[tip]]

Klasické chodské dudy

Chodské umění je založené na letité tradici. Chodové jsou výborní muzikanti. Pro místní hudbu jsou typické dudy, kterým se někdy říká kozel nebo pukl. Jejich různé formy slouží sólistům i doprovodným muzikantům. Tón v lidové hudbě udávají v Čechách už od 13. století.

Dříve se nafukovaly ústy podobně jako ve Skotsku. Dnešní moderní dudy s měchem se dostaly do Čech patrně ze sousedního Bavorska, a to až v polovině 19. století. Dudák hrál původně sólo, a pak se k němu připojil houslista, kterému se říkalo houdek. Později přibyl ještě klarinet a malá selská muzika byla na světě. Dnešní podobu chodské dudácké hudby musíme ale hledat jinde, a to přibližně v 50. letech minulého století.

Keramika s rudými máky

Když se na Chodsku zrovna nehraje a nezpívá, vyrábí se drobné řemeslné výrobky. Vždyť chodská keramika je oblíbená a originální po celém světě, a to jak v dekorativním, tak v užitkovém provedení. Svůj původ má v ručně malovaném tradičním dekoru. Ten se tu drží už od roku 1835. Mezi typické motivy patří rudé máky na bílém nebo černém podkladě.

Již od roku 1785 trvá také hrnčířská tradiční výroba u Volfů. Točí se tu a maluje originální kolovečská keramika. Prohlédnout si ji můžete v Muzeu techniky a řemesel v Kolovči.

V Postřekově se dodnes paličkuje

Na ušití tolika lidových krojů je zapotřebí i velké množství krajek. A ačkoli se krajkářství do Čech dostalo z Apeninského poloostrova, v Plzeňském kraji má dlouhou tradici. Paličkování je zmiňováno už v roce 1587, a to konkrétně v Hostouni u Domažlic.

V 19. století se paličkovaná krajka dělala takřka v každé domácnosti. V malém se domácí výroba krajek dochovala dodnes. Paličkují zejména starší ženy, například v Postřekově, kde také pokračují v tradiční české výrobě kanafasu. Ten měl vždy široké uplatnění v domácnosti i na oděvu. Materiál je vhodný dodnes na dotvoření domova, chaty nebo chalupy, kam se svým stylem a vzorem obzvláště hodí.

Chodské tradice – to nejsou jen koláče
Chodské tradice – to nejsou jen koláče (Zdroj: )
Chodské tradice – to nejsou jen koláče
Chodské tradice – to nejsou jen koláče (Zdroj: )
Chodské tradice – to nejsou jen koláče
Chodské tradice – to nejsou jen koláče (Zdroj: )

Když tanec, tak stylově

Někomu se může zdát, že Chodové jen slaví a jedí a tancují. Nejrozšířenějším lidovým tancem je takzvané chodské kolečko. Svým původem spadá už do 15. století. Vířivý tanec s mnoha zajímavými prvky se tančí nejen na Chodsku, ale obecně v celém Plzeňském kraji. Tančí se na lidové písně podle příležitosti – svatební, masopustní, velikonoční a vánoční. Typické jsou takzvané jukačky, což je obdoba bavorského jódlování.

Lidové kroje na Chodsku se liší podle toho, odkud člověk pochází. V horním Chodsku je méně zdobný než na v dolní části, kde je pestrý a náročnější na výrobu. Barevně se jedná o jeden z nejpestřejších krojů v Čechách. V postní době před Velikonocemi, během adventu a při rodinném smutku nosí ženy pouze černý kroj. Pokud si chcete lidové kroje prohlédnout naživo, můžete zavítat do stálé expozice chodských krojů v Muzeu Chodska.

Slavím, slavíš, slavíme…

Nejvýznamnější chodskou událostí je určitě svatba. Chodové si ale užívají i Velikonoce, poutě, posvícení a Vánoce. O masopustu chodí po všech vesnicích a slaví. Po celém Chodsku se dodnes dodržují tradice, které jinde již zcela vymizely.

V Mrákově například 1. neděli po letnicích na počátku června dosud dodržují svátek Božího Těla. Při něm se lidé obléknou do krojů a v průvodech procházejí sousedními obcemi až na slavnostní mši do kostela. Poté věřící obřadně obcházejí náves. Nejvýznamnější rodiny tu vystavují čtyři zdobené oltáře, u nichž kněz světí věnečky. Ty mají zaručit zdraví a prosperitu po celý rok.

Zdobení koláče je věda

Tradiční chodský koláč má tvarohovou, makovou a povidlovou náplň. Je sypaný mandlemi a rozinkami. Pečou ho takřka v každé rodině na Chodsku, ale dá se koupit i v cukrárnách nebo pekárnách, a to hlavně na poutích a při posvícení. Dříve se dodržovaly i pevně stanovené vzory na jejich zdobení.

Dali byste si bacán se zelím?

Typickými jídly na Chodsku jsou jednoduché pokrmy z levných a dostupných surovin. Vaří se hlavně z brambor, kysaného zelí nebo mléka. Jídla mají typické názvy – bacán, šlejšky, báč a podobně. Neumíte si pod těmito názvy nic představit?

Chodský báč je pokrm z brambor a kyselého mléka. Připravuje se jak ve sladké, tak slané variantě. Bacán je obdoba naší bramborové buchty a šlejšky jsou v podstatě sladké bramborové šišky s mákem.

Chodskem na kole i pěšky

Milovníkům starých tradic má Chodsko co nabídnout. Svérázná část Plzeňského kraje doslova přetéká starými roubenkami a lidovou architekturou. Živé tradice a zvyky tu po staletí baví cizince i místní. Chodsko navíc leží v malebném Českém lese, který je plný turistických cest. Je ideální pro pěší nebo cyklistické výlety.

Zajímají vás tradice, rádi si povídáte s milými lidmi? Najdete je na forum.living.cz

Text: Martina Gillichová
Foto: MARTIN STOLAŘ / MAFRA / Profimedia, Martin Polívka / MAFRA / Profimedia,
chodsko.net

Publikováno: 11. 5. 2016, Autor: