Vaření piva není žádná věda. Stačí dodržet osvědčené metody a znát pár fíglů. Ostatně v českých zemích se pivo vařilo od nepaměti a právo várečné měl kdejaký měšťan. To, co zvládli naši dávní předkové, můžeme s našimi moderními technologiemi zvládnout také.
Domácí vaření piva je malá alchymie (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Vaření piva v dávné historii
Pivo je jeden z nejstarších nápojů, který si lidé začali vařit. Další podobné opojné kvašené nápoje, s nimiž se lidé seznámili v dávnověku, byla medovina nebo datlové víno. Historické vykopávky ukázaly, že již ve 3. tisíciletí před n. l. staří Sumerově znali slad a vařili pivo. Ani oni ale nebyli zdaleka průkopníky.
V Izraeli byly nalezeny znaky vaření piva staré dokonce 13 000 let. Podle dalších poznatků první lidé sběrači shromažďovali obilky trávy a bezzubým starým lidem a dětem zrnka předžvýkávali do zásoby. Rozžvýkaná zrna v tekutém stavu zkvasila na první obilnou zkvašeninu a pokud uschla, byl to první chléb. Tímto způsobem vyráběli své kukuřičné pivo i ve velkých amerických civilizacích Inkové, Mayové a Aztékové.
Tomu nasvědčují např. starogermánské legendy, které říkají, že první pivo zkvasil Odin svými slinami. Je tedy docela možné, že představa člověka kromaňonského typu s napěněnou miskou piva není zase tak úplně nereálná.
Přes dávnověk se přeneseme do středověku, kde se vařilo pivo jako na běžícím pásu, nejprve v klášterech, kde jej vařili mniši. Potom se vaření piva přeneslo do měst a od 12. století pivo bylo opět vařeno v českých zemích nejen v klášterech, ale i u šlechticů, měšťanů a dalších vrstev obyvatelstva. Z potřeby vaření piva se pak vyvinulo várečné právo, kdy každý, kdo měl měšťanský dům a nevykonával podřadné řemeslo, měl povolení vařit si doma pivo.
Výroba piva samozřejmě dnes podléhá mnoha hygienickým a potravinářským normám, pivo je převážně vyráběno ve velkých pivovarech, ale ke slovu se také dostávají tzv. rodinné pivovary, kde nalezneme mnoho skutečných pivních skvostů a originálních piv s netradičními chutěmi, barvou i názvy. Tak, jak v minulosti vzniklo pivo nealkoholické, dnes jsou již také zcela běžná piva svrchně i spodně kvašená, piva tmavá a světlá, piva barevná (červené nebo zelené pivo), piva vyráběná z netradičních surovin (banánové pivo) nebo piva ovocná (radlery).
Domácí vaření piva
Není tajemstvím, že spousta regionálních druhů piv vznikla někde v garáži nebo v kuchyni, kde si pivní nadšenci zkoušeli zlatavý mok připravit ze surovin typu "co dům dal". A je zajímavé, že trpělivým zkoušením spojení nespojitelného vznikly vyhlášené regionální značky, které mohou směle soutěžit i se starým a osvědčeným pivovary.
Velmi jednoduchým způsobem lze tedy uvařit třeba dobré české kvasnicové pivo. Pro úspěch je nutno dodržet základní pravidlo o čistotě všech používaných pomůcek.
Nejpodstatnější surovinou pro výrobu piva je chmel
Pomůcky:
hrnec o objemu cca 15 litrů (při použití menšího hrnce lze mladinu vařit i nadvakrát)
nádoba na kvašení o objemu cca 15 litrů
vařečka na míchání
gumová hadička
lahve s dobře těsnicím šroubovým uzávěrem (nejlépe plastové lahve – PET od nealkoholických nápojů)
Postup:
Bez vody není ani pivo. A nemusí to být pramenitá studánka, kam si vyhlášení sládci chodí čerpat vodu při jarním úplňku přesně hodinu po půlnoci. Bohatě si totiž vystačíme s vodou, která nám doma teče z kohoutku. Natočíme si dostatečné množství a necháme ji jeden den odstát v otevřené nádobě, aby z ní vyprchal chlor. Pokud nás tlačí čas, vodu převaříme, a to tak, aby ve varu vydržela alespoň 5 minut.
Nejjednodušším způsobem je využití polotovaru v podobě mladinových koncentrátů. Kompletní postup s ručním zpracováním surovin je samozřejmě také možný, ale připravte se na poměrně zdlouhavý proces. Mladinové výtažky připravují profesionální pivovary, takže máte jistotu, že zakoupený polotovar v sobě neukrývá žádné nepředvídatelné překvapení.
Mladinový výtažek se rozmíchá s odstátou vodou a přidají se kvasnice a kvasné cukry. Bez nich by to jaksi nebylo ono. A protože kvasnice, bude směs kvasit. V závěrečné fázi se ještě do piva přidávají fermentační dropsy, které pomáhají s napěněním zlatavého moku. Při teplotě okolo 20 °C do nádoby přidáme kvasinky a promícháme, po třech minutách míchání zopakujeme.
Nádobu uzavřeme a je velmi praktické použít takovou, kam se dá zasunout kvasná zátka. Nádobu umístíme na místo se stálou teplotou okolo 20 °C pro svrchní, a okolo 13 °C pro spodní kvašení. Proces trvá zhruba 5 až 10 dní.
Po stočení piva do lahví probíhá tzv. druhotné kvašení. To propukne právě přidáním fermentačních dropsů. Uzavřené lahve necháme odležet na temném místě. Teplota by neměla přesahovat 20 °C a ležení by nemělo být kratší než 10 dní.
První pivo, které si doma uvaříme, bude pravděpodobně vhodné jako hnojivo do kytek, ale pokud nehodíme flintu do obilí a budeme trpělivě "vychytávat mouchy", co nevidět budeme moci být pasováni na skutečné pivní odborníky. Každý nějak začínal a správný technologický postup můžeme vylepšovat víc a víc s každou další várkou domácího piva.
Zdroj informací: pořad Receptář prima nápadů; obydlicko.cz; nasezahrada.com
Publikováno: 4. 4. 2023, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
