Královnu imunity si celoročně můžete pěstovat i ve svém bytě
Pěstování hlívy ústřičné se nemusíte bát, protože představuje jeden z nejjednodušších způsobů pěstování hub. Jediný problém, který je s pěstováním hlívy spojený, je nalezení nějakého dobrého průvodce pěstováním hub, jenž by vás vedl krok za krokem. A to se pokusíme napravit.
Pěstování hlívy si neklade nějaké velké nároky, a proto je realizovatelné i v bytě (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Proč byste se vůbec měli pustit do pěstování hlívy?
Ptáte se, proč byste se měli pustit do pěstování hlívy? Protože blahodárné účinky hlívy ústřičné na lidský organismus jsou rozsáhlé. Mezi její hlavní pozitivní účinky patří posílení imunity proti virovým, bakteriálním, plísňovým i parazitickým onemocněním. Snižuje infekci horních cest dýchacích i potřebu opakovaného užívání antibiotik, upravuje krevní tlak, zlepšuje metabolismus cukrů a pomáhá nám s cholesterolem. Ačkoliv za běžných podmínek hlíva roste na dřevě, v reálu ji můžete pěstovat i jinde. Navíc pěstování hlívy je ideální i pro začátečníky, protože nejsnadněji roste a rychle vytváří velké množství plodnic.
Jak na pěstování hlívy v bytě
Vypěstovat si ji klidně můžete i v bytě nebo na balkoně, protože k tomu nic moc velkého nepotřebujete. Velkou výhodou domácího pěstování je to, že díky teplotám a podmínkám, v nichž je schopna hlíva vyrůst, si ji můžete pěstovat celoročně. Základním kamenem úspěšného pěstování hlívy ústřičné je plastový pytel plný kvalitní slámy. Sláma totiž obsahuje všechno to, co hlíva potřebuje pro svůj zdařilý růst podhoubí a vývoj plodnic. Místo slámy však můžete použít i piliny. Jen si dejte při tvoření základu pro pěstování hlív pozor, abyste nekombinovali organický materiál s neprodyšným plastovým pytlem, protože by vám v něm mohla úroda zplesnivět.
K pěstování hlívy potřebujete pořádný plastový pytel a kvalitní slámu
Potom, co najdete velký silný a prodyšný plastový pytel, který později naplníte slámou, si musíte uvařit dostatečné množství vody. Vřelou vodou pak slámu napěchovanou v pytli dvakrát za sebou spařte. Slámu nechte ho do druhého dne vychladnout. Tímto způsobem ve slámě zlikvidujete všechny zárodky plísní a také díky tomu pak sláma změkne.
Druhý den odstřihněte jeden roh pytle a nechte vodu z pytle vytéct. Pytel nikterak nemačkejte. Kolik vody si sláma podrží, tolik bude hlívě stlačit na celý život. Roh nechte otevřený, bude jím odtékat oxid uhličitý, který podhoubí vdechuje, nicméně jeho příliš vysoké hladiny by brzdily jeho růst. Pořiďte si ve specializovaném obchodě sadbu hlívy ústřičné, kterou před aplikací na slámu rozmělněte lžící. Balení 0,7 l vystačí na 10 až 12 kg mokré slámy, tedy jeden velký pytel. Takto připravenou ji po částech nasypejte do připraveného základu. Snažte se sadbu rovnoměrně naočkovat. Nakonec vše ještě důkladně promíchejte rukou.
Pytel uzavřete vatovou zátkou, která umožní rostoucímu podhoubí dýchat. Pytel zavažte volně s otvorem zhruba 8 cm, tudy bude do pytle proudit kyslík. Díky vatě, však bude zároveň ochráněn před vstupem plísní. Takto připravený pytel uložte tam, kde se drží stabilní teplota nad 20 °C. Zatím je celkem jedno, zda je tam světlo nebo tma. Nechte ho tam v klidu po dobu jednoho až dvou měsíců.
Pokud nemáte slámu, můžete hlívu pěstovat také i na dřevěných pilinách
Po uplynutí doby, přemístěte pytel s podhoubím do chladnějšího prostředí, kde se teplota drží okolo 15 °C, nikoliv však na přímé slunce, ale na místo, kde je světlo. Pro zdárný růst hub potřebuje hlíva mírné světlo, na němž bude alespoň 8 hodin denně. Ve sklepě se tedy hlívě skutečně dařit nebude. Nejvíce se jí líbí v koupelnách, kde je přirozené světlo z okna a dostatečná vlhkost. Nakonec udělejte v pytli několik děr po celém obvodu. V tomto prostoru pytel nechte zhruba 14 dní. Pak ji přeneste opět do tepla.
Když hlíva začne nasazovat, trvá jí to zhruba jeden týden, než doroste do fáze, kdy ji budete moci sklidit. Hlívu sklízejte nejlépe těsně předtím, než začne vypouštět výtrusy. Jednou denně ji roste. Obecně přitom platí, čím větší teplota, tím hlíva roste rychleji a naopak. Teplotou přitom můžete korigovat plození hlívy. Po sklizni přeneste pytel na teplejší místo, kde si substrát odpočine, pak ho dejte opět do chladu, kde opět vyroste další várka hlívy. Na slámě bude hlíva plodit zhruba 3 až 4 měsíce, než budou živiny ze slámy zcela vyčerpány. Celková úroda se přitom rovná zhruba jedné čtvrtině použité slámy. Jakmile se obsah pytle nápadně zmenší a změkne, zežloutne nebo se začne hemžit muškami, je sláma vyplozená. Vyčerpanou slámu pak můžete dát na kompost a pytel dejte do tříděného odpadu.
Úroda z jednoho pytle slámy je poměrně velká, rovná se jedné čtvrtině slámy v pytli
Choroby a škůdci
Hlíva všeobecně netrpí žádnými chorobami. Pokud ji budete pěstovat na balkoně, může ji ničit hmyz. Někdy může mít bílý povlak, který vypadá jako plíseň, ale nejde o plíseň. Jde o běžný fyziologický jev. Pozor si však dejte na zelené plísně nebo na pavučinové plísně, které už škodlivé jsou.
Hlíva ústřičná je velmi užitečná našemu zdraví. Pěstuje se na slámě, která obsahuje potřebné živiny. Je potřeba slámu v pytli správně připravit a následně se o něj řádně starat.
