Nejen lidé trpí letními vedry. Co na ně říká váš pašík?

Hospodářská zvířata většinou vnímáme jako zvířata užitková a ačkoliv se snažíme jim připravovat pohodlné podmínky pro život, přece jen se jim nevěnujeme tolik, jako domácím mazlíčkům. Víte třeba, jak snášejí hospodářská zvířata letní horka?

Jak snášejí letní horka hospodářská zvířata? (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))

Letní horka a hospodářská zvířata

Úmorná letní vedra řešíme především u vody, nejlépe ještě s vychlazeným nealko nápojem a ledovou zmrzlinou. To všechno nás příjemně ochladí a zažene pocity horka. Stejně tak se snažíme v letních měsících ulevit i svým čtyřnohým miláčkům, které koupeme, dopřáváme jim dostatek čerstvé vody nebo je "uklízíme" do stínu. Ale víte, jak jsou na tom v letním horku hospodářská zvířata?

Většinou jim, pokud nejsme přímo chovatelé a hospodáři, moc pozornosti nevěnujeme. Mnoho lidí vnímá stáda krav nebo houfy slepic jen jako součást venkova a zdroj produktů, které se k nim dostávají na stůl. Málokdo si ale uvědomí, že i tato zvířata v létě a horku velmi trpí, a pokud jim není pomoženo, mohou i uhynout.

Pes — Domácí mazlíčci se mohou ochladit příjemnou koupelí

Hospodářská zvířata jsou minimálně tři čtvrtě roku chována na pastvinách nebo ve výbězích, ale stále ještě nalezneme chovy, které se zaměřují na celoroční ustájování dobytka a klecové chovy drůbeže. Pomineme-li stísněné a mnohdy nevhodné podmínky pro chov hospodářských zvířat, musíme se také zaobírat faktem o teplotě v takových zařízeních.

Hygienické normy stanoví, že taková zařízení musí být dostatečně větraná a větratelná, teplota uvnitř zařízení musí odpovídat nastavenému limitu, v zimě je naopak nutno zajistit optimální teplotu tak, aby zvířata zde ustájená netrpěla ani chladem ani horkem. V praxi se ale většinou setkáváme s pravým opakem. Prostory jsou možná větrané či větratelné, ale naprosto nedostatečně. Musíme brát v potaz fakt, že všechna zvířata, chovaná uvnitř hospodářských budov, šíří okolo sebe teplo ze svých těl. Čím více zvířat je pak směstnáno v takových zařízeních, tím vyšší teplota zde vzniká.

Zvláště drůbeží farmy, zaměřené dosud na klecový způsob chovu, vykazují značný únik vysokých teplot z budov, kde je drůbež chována. Při vstupu do těchto prostor můžete mít pocit, že jste vstoupili do dobře vytopené sauny. Je tedy logické, že pokud máte vy sami pocit tepla, drůbež zde chovaná se cítí stejně a mnohdy daleko hůř, pokud připočteme další negativní dopady na jejich život na omezeném prostoru.

Slepice — Drobná hospodářská drůbež se ráda popelí v prachu, ale stín potřebuje také

Hospodářská zvířata, chovaná na pastvinách a výbězích, mají sice dostatek prostoru okolo sebe a mají také velký výběr co do krmení, ale i na ně dopadají nepříznivé vlivy letního horka.

Jak zvířatům pomoci?

V první řadě je nutné podporovat eliminaci klecového chovu drůbeže a celoročního ustájování dobytka. Raketový nárůst hmotnosti u krmných prasat, případně dalších hospodářských zvířat chovaných na maso, se dramaticky snižuje kvalitou svalové hmoty a enormním nárůstem tuku.

Hospodářská zvířata na pastvinách a ve výbězích pak potřebují k spokojenému životu nejen dostatek krmiva, ale také vody. A ta jim v letních měsících může citelně chybět. Letní horka mají samozřejmě vliv na kvalitu pastviny jako takové, a pokud převládají vysoké teploty delší dobu, snižuje se kvalita trávy až o 60 %. Pokud pak nemá samotná tráva na pastvinách dostatek vláhy, je systematicky vypásaná a není možné doufat v její regeneraci. Tráva zasychá a mění se v nekvalitní seno. Taková potrava je pak pro pasoucí se dobytek jen chudou náhražkou, která ovšem velmi znatelně chybí v jejich výživovém jídelníčku. Musíme proto dobytek dokrmovat ze zásob.

Stín — Uvazovat dobytek v letních měsících mimo dosah stínu je trestuhodný hazard s jejich zdravím a životy

V zásadě tedy platí, že hospodářským zvířatům musíme poskytnout dostatek krmiva a vody. Vodu můžeme čerpat do velkých rezervoárů, které zůstávají na pastvinách a z nichž se pak voda přivádí do napajedel v podobě žlabů nebo podobných zařízení. Rozhodně není možné se spoléhat na vytvoření umělých jezírek nebo mokřadů, které zejména skot dokáže během krátké chvíle rozšlapat a zničit.

V případě pastvin pak využíváme co největší travnaté plochy, kde dobytek najde obživu. Máme tak jistotu, že zatímco bude skot spásat jeden díl pastviny, na dalším stihne tráva dorůst. V případě, že je plocha k pastvě dobytka malá, musíme počítat s vhodným příkrmem v podobě sena a dalších živin.

Pití — Samozřejmostí by měla být pevná napajedla na pastvinách

Drůbež, zejména vodní (kachny, husy), pak potřebuje přímo vodní plochu. Ta jim slouží nejen jako zdroj pitné vody, ale také pro očistu peří. Pokud jsme se tedy rozhodli chovat vodní ptactvo jako užitková zvířata, zajistíme jim rybníček nebo jiný podobný zdroj vody. Rozhodně zapomeneme na kdysi oblíbená korýtka s vodou uprostřed zablácených dvorků.

V případě otevřených pastvin je naopak velkým nebezpečím velká vodní plocha (rybníky, nádrže, koupací jezírka). Hospodářská zvířata, ve snaze napít se, mohou zapadnout do nezpevněného podloží na dně vodní plochy a snadno utonout. Máte-li poblíž pastviny takové vodní plochy, důkladně je zahraďte a zamezte přístup zvířatům také tím, že je zásobíte dostatkem pitné vody na jejich pastvině a zvířata tak nebudou mít potřebu se k vodě dostávat.

Velkým pomocníkem v době letního horka je stín. Jak dobytek, tak drůbež potřebují při vysokých letních teplotách stín a chládek, kde budou moci přečkat nevhodné období. Dbáme tedy na to, aby na pastvinách bylo větší množství listnatých stromů, které ale musí být dostatečně vzrostlé. Mladé stromy zvířata rychle okoušou a zdecimují. Také musíme dbát na to, aby tyto stromy nebyly jedovaté. Vyhýbáme se proto výsadbě stromů jako škumpa, bez černý, jalovec chvojka, oleandr obecný, rododendron, tis nebo túje.

Domácí hospodářská zvířata mohou kromě stínu stromů využívat i nejrůznější hospodářské budovy, které by měly být průchozí a které budou poskytovat velké množství stínu a chladu. I na pastvinách, pokud není možné zajistit stromy jako zdroj stínu, stavíme přístřešky, které budou dávat stín a pod které se mohou např. samice s mláďaty schovat v případě nečasu.

Ovce — Na každé pastvině by měla mít zvířata možnost schovat se do stínu

Pastviny také nebudeme zakládat tam, kde jsou původní močálovité oblasti nebo nezpevněná půda. V takových oblastech se líhne velké množství komárů a dalších "trapičů" hospodářských zvířat. Nejen, že budou zvířata na pastvinách obtěžovat, ale jsou i zdrojem přenosu nejrůznějších chorob, které mohou naše chovy zcela zdecimovat. To se netýká pouze chovu prasat, která naopak bahnitou půdu uvítají. Tato půda jim bude sloužit jako kaliště, ve které se budou moci válet, rýt a hledat drobný hmyz, na kterém si pochutnají. Bahno, zaschlé na jejich tělech, je pak bude chránit nejen před obtížným hmyzem, ale i před horkem.

Prasata — Vytvořte prasatům ve výběhu prostor, kde si mohou vytvořit kaliště

Velkým přínosem v letních měsících je venkovní sprchování hospodářských zvířat. Postavení venkovních sprch, které v podobě mlhy rozprašují vodu, je nedocenitelnou pomůckou. Věřte, že náklady, spojené s instalací a provozem se vám mnohonásobně vrátí v podobě spokojených zvířat, která netrpí horkem a budou lepším zdrojem vaší obživy v podobě hustého mléka nebo kvalitní svaloviny. Pokud nemáte možnost venkovní sprchy instalovat, dopřejte zvířatům alespoň krátkodobé ochlazování těl zahradní hadicí. Přehřátí a úpal nebo úžeh hrozí i jim. Ovšem ochlazování vodou používejte jen tehdy, máte-li jistotu, že zvířatům neublížíte. Ochlazovat je za každou cenu může vést k narušení jejich termoregulace a zvířata mohou vlivem teplotního šoku i uhynout.

Ochlazení — Pozor na intenzivní ochlazování zvířat vodou, můžete jim způsobit teplotní šok

V případě chovu drobných hospodářských zvířat, jako jsou třeba králíci, pak dbáme obdobně jako u velkých zvířat na dostatek čerstvé vody, kvalitního krmiva a stínu. Pokud je to možné, přestěhujeme na léto králíky z uzavřených králíkáren do výběhů, kde bude část prostoru zastíněná a kde se ušáci mohou před palčivými slunečními paprsky schovat. Dávejte také pozor, aby měli králíci čerstvý vzduch, ale ne průvan, na který velmi trpí. Stín ve výběhu můžete vytvořit také tím, že přes část ohrádky přehodíte mokrou látku (např. osušku). Tím snížíte i teplotu okolí.