Při výběru vína se zaměřte víc než jen na barvu, naučte se znát kategorie a druhy
Nejoblíbenějším nápojem v Česku sice nadále zůstává pivo, ale víno je v žebříčku obliby těsně za ním. Většina z nás chce pít víno kvalitní a při jeho hledání nám napoví nejen název odrůdy, ale i další údaje třeba, zda se jedná o víno jakostní nebo s přívlastkem. Pojďme se tedy na tyto kategorie blíže podívat.
Češi a Moravané mají víno rádi a dávají přednost tomu, které uzrálo na domácích vinicích (Zdroj: Depositphotos)
Podle informací Vinařského fondu více než polovina českých a moravských milovníků vína dává přednost bílému a asi čtvrtina preferuje víno červené. Těm zbývajícím je to jedno. Při výběru vína bychom se ovšem neměli řídit jenom barvou, ale zajímat se také o to, jaký má původ, zda je odrůdové nebo známkové a jakého je druhu.
Kraj s vinicemi láká k výletům za poznáním a ochutnáváním
Ani zemské není špatné
Dělením vín se zabývají také předpisy Evropské unie. Z nich plyne například dělení podle původu. Víno označené "bez původu“ je vyrobeno z hroznů z jakéhokoliv členského státu Unie a z odrůd moštových, stolních a neregistrovaných. Už to napovídá, že se jedná o nejnižší kategorii a tyto nápoje jsou lehké a nevyznačují se ani delikátní chutí a vůní.
Vyšší třídu představují vína s původem, které se pak dělí do dalších skupin. Na pomyslném stupni stojí relativně nejníže ta s označením zemská. Pokud má být české nebo moravské víno uznáno jako zemské, tak původ jeho hroznů musí být na Moravě nebo v Čechách. Často se jedná o dobrá vína, protože jsou vyráběna z jakostních hroznů, ale jednotlivé sklizně jsou poměrně malé a vinařům se finančně nevyplatí nechat je zařadit do kategorie jakostní. Jako zemská vína se označují i oblíbená Svatomartinská vína, protože při jejich rychlé výrobě není dostatek času na zatřídění.
Svatomartinská vína jsou sice mladá, ale velmi příjemná na pití
Vsaďte na odrůdová
O stupínek výš nás v kategorizaci posune označení víno jakostní. To je vyrobeno z tuzemských hroznů, které uzrály na vinicích vhodných k pěstování jakostních vín z jedné vinařské oblasti. V této oblasti by mělo být víno také vyrobeno. Takový nápoj musí splňovat jakostní požadavky a musí být zatříděn Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí.
Jakostní vína se někdy opatřují dalšími "dovětky“. Koupit si tak můžete koupit jakostní víno odrůdové, které je vyrobeno nejvýše ze 3 odrůd zapsaných v tzv. Státní odrůdové knize, nebo známkové, při jehož výrobě se mohou mísit různá jakostní vína. Známková vína nemusí být nutně špatná, ale pokud je nemáte vyzkoušena, vsaďte raději na ta odrůdová. Na etiketě jakostních vín byste měli najít název vinařské oblasti, u odrůdových také název odrůdy nebo odrůd, z nichž je vyrobeno. Nepovinně je uváděna také vinařská podoblast, obec, ročník a trať. Většina dobrých producentů tyto nepovinné údaje přiznává, což je dobrý signál, že se za svá vína "nestydí“.
Víno neodmyslitelně patří ke krásným společným chvílím
Dobrá vizitka s přívlastkem
Velmi slušnou střední třídu představují vína s označením jakostní vína s přívlastkem, kterým se běžně říká přívlastková vína. Hrozny použité k jejich výrobě musí pochopitelně splňovat všechny požadavky na výrobu jakostních vín, navíc musí pocházet z jedné vinařské podoblasti. Původ hroznů a některé jeho důležité vlastnosti musí být ověřeny potravinářskou inspekcí. Etikety přívlastkových vín obsahují název vinařské oblasti a podoblasti a mohou uvádět název odrůdy či odrůd, ročník sklizně a název vinařské obce a viniční tratě.
Dobré víno je výsledkem mnoha faktorů – půdy, dostatku slunce, kvalitní odrůdy a lidské práce
Vína plné chuti
Jakostní vína se dělí na další skupiny, z nichž některé už jsou pro skutečné labužníky a znalce, kteří jsou ochotni investovat do nákupu i vyšší částky. Oblíbená a cenově dostupná jsou vína kabinetní, která bývají suchá, lehká, příjemná na pití a s obsahem cukru mezi 19 – 21 °NM (jednotka cukernatosti). Vína s vyšším obsahem cukru než 21 °NM se označují jako pozdní sběr. I ta mohou být stále suchá nebo polosuchá, mají plnou chuť a intenzivní vůni. Vína z hroznů s cukernatostí vyšší než 24 °NM nesou označení výběr z hroznů. Mají vyšší obsah alkoholu a někdy i zbytkového cukru. Připravte se na plnou chuť a výraznou vůni.
Něco pro labužníky
Vína z hroznů, které zrály velmi dlouho na vinici a mají cukernatost alespoň 27 °NM, se označují jako výběr z bobulí. Jejich chuť je hodně plná a polosladká až výrazně sladká. Poměrně vzácné je víno nazývané ledové. Je lisováno z kvalitních hroznů, které zůstaly na vinicích až do mrazů a sklízejí se při teplotě nejvýše -7 °C. Hrozny nesmí při lisování rozmrznout a mají velmi výraznou sladkou chuť. Protože se ledová vína se dají vyrobit jen v některých ročnících a jen z některých hroznů, odpovídá tomu i jejich vyšší cena.
K dobrému vínu patří kvalitní sýry a také vlašské ořechy
Podobnou raritou jsou vína slámová vyráběná z hroznů dosoušených po dobu nejméně 3 měsíců na slámě či rákosu nebo zavěšených v dobře větraném prostoru. Tak se odpaří část vody a zůstane výrazná chuť i vysoký obsah cukru (od 27 °NM). Jejich výroba je náročná a drahá, čemuž odpovídá i cena. Vínům vyrobeným z bobulí napadených ušlechtilou plísní nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti minimálně 32 °NM, se říká výběr z cibét (hrozinek). Mají intenzivní chuť plnou cukru. Vyskytují se vzácně, jsou velmi drahá, ale většina běžných spotřebitelů jim na chuť nikdy nepřijde.
Tuzemská vína jsou kvalitní a za přijatelnou cenu si mezi nimi vyberete velmi kvalitní
Zajímavost na závěr
Občas můžete na etiketě najít označení VOC nebo V.O.C. Jedná se o vína vyrobená z odrůd typických pro region svého původu. Vinaři sami vyberou vinařské trati, které jsou pro výrobu VOC nejvhodnější. Tento přísný výběr poloh s originálním půdním složením dává vínům jedinečné vlastnosti. Do systému VOC jsou zařazeny nejtypičtější odrůdy daného vinařského regionu. Vinaři sami si v rámci svých sdružení vína hodnotí, ověřují původ hroznů a charakter vyráběných vín.
Poradíme vám, jak poznat kvalitní víno
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Publikováno: 9. 7. 2021, Autor: Romana Slaninová, Profil autora: Romana Slaninová
