Křehký hnojník inkoustový aneb prapodivná houbička jako stvořená pro abstinenty

Možná jste si všimli, že po vydatných deštích minulého víkendu se především na pařezech a kolem bází stromů, často kolem cest v parcích a zahradách, objevila záplava drobných a křehkých houbiček. Jde o hnojník inkoustový (Coprinus atramentarius).

Klobouk hnojníku je zprvu vejčitý, poté zvoncovitý, ve stáří pak dokonce vzhůru zdvižený. Tam, kde jste je viděli, je pozítří možná již nenajdete, nepříjemnou vlastností hnojníků je totiž zvláštní sebedestruktivní proces (zvaný autolýza), tedy rozplývání lupenů a celých klobouků v černou kašovitou hmotu. Souvisí to s procesem jejich rozmnožování, díky autolýze dokáže houba po svažitém terénu doslova odtéct na místo, kde se její spory napříště uchytí. Takto však může hnojník rozložit i ostatní houby, takže přidaný do houbařského košíku je schopen znehodnotit celý sběr.

Hnojníkům svědčí déšť, na rozdíl od alkoholu...
Hnojníkům svědčí déšť, na rozdíl od alkoholu... (Zdroj: Jaroslav Vanča)

V mládí jsou plodnice hnojníků jedlé a chutné, leč eventuální kombinace s alkoholem vyvolává tzv. antabusový efekt, při němž postižený zčervená ve tváři, dochází i ke zrychlení tepu, k pocitům horkosti a bušení srdce, nevolnosti až zvracení. Inu, ne nadarmo byl právě antabus po léta podáván pacientům protialkoholických léčeben. Zapití jídla pouhým desetistupňovým pivem nevadí, jak se pokoušeli experimentálně dokázat čeští mykologové a potvrzuje to i autor těchto řádků. V rodu hnojník nalezneme jen málo masitějších druhů. Opravdu vydatný je pouze hnojník obecný (Coprinus comatus), rovněž se masově objevující po teplých deštích, nápadný bělavým šupinatým kloboukem a přítomností prstenu na třeni. Jeho mladé, tvrdé a ještě uzavřené plodnice jsou chutné v jakékoli úpravě. Pokud však jejich lupeny zrůžovějí, nelze již houby použít (vaříme-li je třeba v polévce, doslova se v ní ztratí). Problémem je hnojníky konzervovat, lze to učinit pouze rychlým vysušením v troubě anebo stejně rychlým zmrazením.

Prima tip

A proč vlastně věnujeme tolik slov těmto prapodivným houbičkám? Třeba proto, že američtí mykologové považují právě hnojníky za vůbec nejchutnější houby ze všech. Z vlastní zkušenosti potvrzuji, že mohou být vskutku lahodné, podaří-li se je ovšem dopravit domů v zachovalém stavu. Ale jak již bylo řečeno: je to houba především pro abstinenty.

Související k tématu