Bylinky jako přírodní cesta k dobrému zdraví. Jaké sbírat v květnu?

Květen, jak název napovídá, je měsícem květu. Začínají kvést hlohy, třešně, višně, švestky, jabloně  i objevují se první byliny. V přírodě najdeme v tomto období mnoho rostlin s léčivými účinky. Sbírat můžeme kopřivu, podběl, plicník, pampelišku, sedmikrásku, hluchavku, listy břízy nebo květ hlohu. Jarní byliny jsou nejvhodnější volbou pro očistu, posílení organismu i léčbu různých neduhů.  

Každá bylinka obsahuje množství léčivých látek prospěšných pro náš organismus (Zdroj: Depositphotos)

Proč a jak užívat dary přírody

Už naše babičky říkávaly, že příroda je mocná čarodějka a věděly, že v ní najdou bylinky na každou nemoc. Dary přírody užívaly k prevenci i k léčbě. Rostliny sušily, připravovaly z nich čaje, tinktury, louhovaly je v alkoholu, vyráběly sirupy i masti. Byliny používaly i jako koření v kuchyni. Při sběru léčivých rostlin se řídily fázemi měsíce. Věděly, že sbírat byliny je nejvhodnější za úplňku, kdy mají největší sílu.

Záhonky
Léčivé byliny můžeme sbírat v přírodě a pěstovat je i na zahradě (Zdroj: Depositphotos)

Mokrýš střídavolistý  

Bylina s lidovým názvem sleziník nebo žlutník je zajímavá svým tvarem i účinky. Její oficiální název napovídá, že miluje vlhko, lidový název je odvozen od tvaru, který připomíná orgán slezinu. Rostlinka má zeleno-žluté okvětí, je vysoká pět až deset centimetrů a roste v koloniích. Nejčastěji ji najdeme v blízkosti potoků, říček a mokřin. Většinou se vyskytuje od dubna do konce května.

Sleziník čistí, posiluje a léčí slezinu, ledviny a játra. Detoxikuje organismus, léčí kožní a infekční onemocnění, záněty a chudokrevnost. Křehké lístky, obsahující množství vitamínu C, jsou lehce nahořklé a chutí připomínají řeřichu. Sbírá se nadzemní část rostliny, která se suší. Čaj připravíme  z jedné lžičky sušené byliny, zalijeme ji čtvrt litrem horké vody, necháme pět minut louhovat a scedíme.

Mokrýš střídavolistý
Název napovídá, že miluje vlhko (Zdroj: Depositphotos)

Plody a list borůvky

Brusnice borůvka je oficiální název oblíbeného lesního plodu. Vyskytuje se v mírně vlkých jehličnatých lesích, na vřesovištích a rašeliništích. Borůvka má tmavo-modré plody s výraznou chutí, barvící do modra a je považována za jednu z nejzdravějších potravin. Sbírá se nadzemní část rostliny, od května do června listy, v létě plody. Mladé výhonky listů sbíráme ještě před tím, než se na rostlinách objeví květy a plody, pak už bylina ztrácí na síle. Listy i plody sušíme rozprostřené ve slabých vrstvách na stinném a vzdušném místě nebo umělým teplem do teploty 40 °C.

Dobře usušený list si zachovává zelenou barvu, neměl by hnědnout. Borůvky jsou zdrojem mnoha léčivých látek. Obsahují provitamín A, vitamíny skupiny B a C, antioxidanty, bioflavonoidy, hořčík, draslík, mangan, železo, měď, zinek, chrom a další látky. Konzumace plodů pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi i cholesterol, posiluje zrak a regeneruje oční sítnici. Účinkuje jako dezinfekce při zánětu dutiny ústní a hrtanu a příznivě působí na cévy a střevo. Čaj z listu borůvky: vrchovatou lžičku sušeného borůvkového listí přelijeme 1/4 litrem vroucí vody a necháme 10 minut louhovat. Pak scedíme a pijeme 1 až 2 šálky denně.

Borůvka
Borůvka roste v mírně vlhkých jehličnatých lesích, na vřesovištích a rašeliništích (Zdroj: Depositphotos)

Sedmikráska chudobka

Malá, drobná rostlinka, s bílým až růžovým okvětím a žlutým středem, kvete od počátku jara až do srpna. V minulosti bývala vzhledem k obsahu velkého množství léčivých látek považována za všelék. Dnes je poněkud opomíjena. Sedmikráska obsahuje třísloviny, hořčiny, saponiny, minerální látky, vitamín C, flavonoidy, hojivý sliz, minerální látky-draslík, vápník, fosfor, hořčík, organické kyseliny, inulin, vitamín C a další. Pomáhá při nachlazení, zahlenění, poruchách trávení, detoxu, nemoci žlučníku a jater, dýchacích a plicních onemocněních, zánětech pokožky, bércových vředech, dně a artritidě, bolestech zubů a očních potížích.

Posiluje imunitu, čistí krev, používá se jako podpůrná léčba rakoviny prsu, zpomaluje množení viru HIV, posiluje srdce, odstraňuje migrény a  ničí kvasinky Candida. Sbírá se květ i list rostliny. Čaj z ní připravíme zalitím jedné lžičky sušených květů 250ml vřelé vody, po 10 minutách scedíme a dvakrát denně popíjíme. Čerstvou rostlinu lze použít do salátů, polévek nebo na namazaný chléb. Při potížích s ekzémy a vyrážkami potíráme pokožku šťávou vymačkanou z listů a stonků.

Sedmikrásky
Když vyrostlo neobvykle velké množství sedmikrásek, zvěstovalo to hlad a neúrodu, proto se tato bylina nazývá lidově chudobka či hladověnka (Zdroj: Depositphotos)

Pampeliška - Smetanka lékařská 

Kvete v dubnu až červnu na loukách, pastvinách, mezích i v zahradách, kde tvoří koberce žlutých květů. Obsahuje široký komplex látek - inulin, hořčiny, vitamín B11, B8, B2, C, A a D, fytosteroly, třísloviny, aminokyseliny, silice, sliz, minerální látky - měď, vápník, draslík, mangan, fosfor a kyselinu křemičitou. Léčí nemoci žlučníku, jater, záněty močových cest, ledvinové kameny, artrózu, dnu, křečové žily, snižuje hladinu krevního cukru, podporuje funkci slinivky, trávení či krvetvorbu. Přispívá k léčbě neplodnosti u mužů, čistí lymfu, pomáhá při chronické únavě, ekzémech, zácpě, ženských potížích, podporuje léčbu leukemie a likviduje hlísty.

Zevně se používá na bradavice, puchýře a po bodnutí hmyzem. Čerstvé mladé listy působí jako spalovač tuku. K léčebným účelům se využívá celá rostlina, zejména kořen. Mladé listy a stvol jsou zdrojem vitamínu C, minerálů, kyseliny křemičité a chlorofylu, posilují imunitu, mají detoxikační účinky a pomáhají při snižování nadváhy. Kořen se nejčastěji používá ve formě odvaru, může se i sušit, pražit nebo rozemlít na mouku a použít jako náhražka kávy. Pampeliškové listy se dávají i do salátů.

Pampeliška
Pampeliška se řadí mezi významné léčivky, obsahující široké spektrum účinných látek (Zdroj: Depositphotos)

Hluchavka bílá, fialová či žlutá

Existuje mnoho druhů této byliny a najdeme ji prakticky všude. Daří se jí v lesích, na loukách, křovinách, v příkopech i podél cest. Kvete od května do září a dorůstá výšky 20 až 50 cm. V lidovém léčitelství se nejvíce využívají květy, obsahující mnohem více účinných látek než je v listech. Květ hluchavky pomáhá při gynekologických potížích, výtocích i nepravidelné menstruaci. Bylina je močopudná, léčí záněty, usnadňuje uvolňování hlenu, ochraňuje sliznici dýchacího a trávicího traktu a upravuje činnost střev.

Pomáhá při onemocnění sleziny a ve směsi s kopřivou léčí astma. Používá se pro zklidnění a při poruchách spánku. Kromě čaje se aplikují při ledvinových a gynekologických potížích, koupele. Na vředy, hemoroidy a křečové žíly pomáhá obklad z vyvařené natě. Čaj: lžičku sušeného květu přelijeme 250 ml vroucí vody, zhruba 10 minut necháme louhovat a pijeme až tři šálky denně. Čaj má nasládlou chuť, stejně jako čerstvé květy. Hluchavka obsahuje železo, vápník, zinek a další prospěšné látky. Květy a listy můžeme dát i do salátu či nádivky.

Hluchavka
Hluchavky bílá a fialová kvetou od května do září a najdeme je téměř všude v přírodě (Zdroj: Depositphotos)

Plicník lékařský

Plicník roste na okrajích lesů i v zahradách. Kvete brzy z jara a je 10 až 30 cm vysoký. Má růžovo - fialkové až modré květy a skvrnité lupeny. Sbírá se květ a krátce po odkvětu listy. Odvar pomáhá při kašli a zahlenění, zánětech plic a průdušek, astmatu, černém kašli. Účinné jsou  inhalace, nejlépe v kombinaci s čajem. Odvarem můžeme léčit onemocnění střev a žaludku, i sliznice po otravě chemickými látkami a alkoholem. Plicník hojí rány a působí jako přírodní antibiotikum. Bylina obsahuje saponiny, flavonoidy, antioxidanty, kyselinu tříslovou a další zdraví prospěšné látky. Plicník by neměli užívat lidé se špatnou srážlivostí krve! Čaj: lžičku usušeného listu zalijeme asi 150 ml převařené vody a necháme  louhovat alespoň 15 minut. Při dýchacích potížích pijeme čaj 3× denně.

Plicník
Plicník má nádherně zbarvené růžovo-fialové až modré květy a skvrnité listy (Zdroj: Depositphotos)

Hloh obecný neboli hlohyně

Hloh je trnitý keř, nápadný z dálky svými bohatými, drobnými, bílými květy. Roste na mezích, stráních a okrajích lesů, kde často tvoří neprostupné houštiny. Na jaře obrůstá množstvím květů, které před odkvětem pronikavě a ne úplně příjemně voní. Na podzim má drobné červené plody - hložinky. K léčbě se nejčastěji využívá květ, sbíraný od května do června. Listy a plody se využívají méně. Květ hlohu podporuje funkci srdečního svalu, zlepšuje krevní oběh, uklidňuje a odstraňuje silné bušení srdce a arytmii, rozšiřuje tepny, blahodárně působí při angině pectoris, čistí krev, snižuje vysoký krevní tlak, uvolňuje a čistí vápenaté usazeniny v cévách při ateroskleróze.

Pomáhá také při nespavosti, migrénách a po infarktu. Při potížích s usínáním, únavě a vyčerpání, dušnosti, pocitech strachu či nervozity je doporučeno vypít večer šálek čaje s medem. Čaj lze užívat dlouhodobě, ale ne v kombinaci s léky na srdce. Účinky jsou vynikající a trvalé, ale dostavují se až po týdnech či měsících užívání. Hloh se ve formě tinktury používá k masáži při zánětu svalů, revmatismu a dalších bolestivých stavech. 

Hloh
Hloh je na jaře obsypán množstvím drobných, bílých květů (Zdroj: Depositphotos)

Rady a zajímavosti  

Byliny jsou ideální cestou k přirozenému zdraví. Lidé je užívají od nepaměti. Existuje nepřeberná škála léčivých rostlin, které ve formě čajů, výluhů, sirupů, tinktur, koupelí, inhalací, mastí i pojídání některých bylin v syrovém stavu, prospívají našemu zdraví a jsou ideální pro prevenci i jako léčebný prostředek. Byliny sbíráme nejlépe v den úplňku, kdy mají největší sílu. Usušené pak skladujeme v temnu, nejlépe ve skleněných, vzduchotěsných nádobách, aby nezvlhly, a při teplotě do 25 °C. Většina usušených léčivých rostlin se hodí do bylinných směsí. Lidé užívající farmaka by ale neměli současně užívat byliny.

Léčivky
Většina usušených léčivých rostlin se hodí do bylinných směsí (Zdroj: Depositphotos)

Související k tématu