Asparágus je nejen pokojová rostlina, ale i jedlá plodina. Nevěříte? Znalci již poznali, že řeč je o znovu nalezeném a stále více oblíbeném chřestu. Dnes se ale zaměříme právě na asparágus jako zajímavou pokojovou rostlinu, jejíž dekorativní větvičky slouží jako doplněk nejedné vázané kytice. Naučíme vás se o tuto rostlinu správně starat.
Co má asparágus společné s chřestem?
Asparágus (Asparagus) je nenáročná stálezelená trvalka, jíž se bude v domácnosti docela dobře dařit i při menší péči. Což je dobrá zpráva pro pokojové pěstitele, kteří květiny sice mají rádi, ale o jejich pěstování toho mnoho nevědí.
Původní domovinou asparágusu je Jižní Amerika. V pokojových podmínkách potřebuje mít stálou teplotu do 20 °C v létě a v zimě okolo 17 °C. Vyšší teploty asparágusu nedělají dobře. Pokud zjistíme, že asparágusu žloutnou listy, pravděpodobně je mu moc teplo. Naopak ale není asparágus ani mrazuvzdorný. Pokud jej přes léto necháváte třeba na zastíněné terase, v zimě jej rozhodně vezměte domů.
Substrát pro tyto rostliny je středně těžký s vyšším podílem jílu. Výborná je ovšem i směs písku a listovky nebo drnovky. Asparágus potřebuje dostatek zálivky, nejlépe pravidelně. Zemina by neměla nikdy vyschnout. Teprve v zimě je ideální zálivku omezit a nechat rostlinu odpočinout. Hnojíme univerzálním tekutým hnojivem pro pokojové rostliny jednou za 14 dní.
Při přesazování nebo při výsadbě dopřejeme rostlině i dobře vyzrálý hnůj. S přesazováním nemusíme spěchat, asparágus přesazujeme prakticky ve chvíli, kdy už mu je malý květináč. Přitom dáváme pozor, abychom nepoškodili hlízovité konce kořenů. Pokud je asparágus opravdu řádně narostlý, nebojte se jeho kořenový bal rozříznout a vytvořit tak dvě rostliny. Při přesazování také odstraníme nefunkční výhony, odumřelé části a suché větvičky se semeny. Semena jsou ukryta v červených bobulích. Rozhodně je nevyhazujeme, neboť z těchto semen nám vyrostou další nové rostlinky.
Asparágus byl v dřívějších dobách hojně využívanou dekorativní rostlinou, nacházeli jsme jej zejména ve svatebních vazbách, smutečních nebo slavnostních. Současnost se k němu staví poněkud macešsky a asparágus je tak využíván jako pokojovka, a jako doplněk kytic pouze okrajově.
- Asparagus densiflorus – je druh s dlouhými výhony a výraznými čárkovitými listy.
- Asparagus setaceus – má velmi tenké výhony a vyžaduje zvýšenou vzdušnou vlhkost, má rád pravidelné rosení.
- Asparagus falcatus – s velkým množstvím velkých výhonů potřebuje hodně prostoru okolo sebe. Hodí se zejména do zimních zahrad, hal a větších bytů. Líbí se mu rosení.
- Asparagus lékařský (Asparagus officinalis) – tento druh asparágu můžeme pěstovat venku na záhoně jako lahůdkovou zeleninu – chřest.
Chřest je pak oblíbenou a opět i u nás pěstovanou lahůdkou. Nejvíce se začal znovu po mnoha letech pěstovat v oblasti Mělnicka. Chřest vyžaduje speciální pěstební podmínky, mladé sazeničky se zasazují do "hrůbků", které je potřeba po dobu růstu přihrnovat, aby chřest zůstal bílý. V období dubna až května se chřest sklízí a konzumuje čerstvý jako lahůdka dušený, zapékaný nebo s omáčkami.
Publikováno: 1. 5. 2021, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová