Únor sice znamená, že jsou všude metráky sněhu, zvláště v některých oblastech, ale i pod sněhem je možno nalézt překvapení. Například v lese i touto dobu nalezneme některé ze zimních druhů hub, kterými si můžeme vylepšit jídelníček.
Vyražte v únoru na houby. Nevěřte, že rostou? (Zdroj: Depositphotos)
Houby v únoru
Asi vás překvapí, když vás pošleme teď v únoru na houby. Ne, není to nepovedený aprílový žert. Třebaže v lese vládne paní zima, pod sněhem lze najít typické představitele zimních hub. Namátkou jmenujeme boltcovitku bezovou (ucho jidášovo), outkovku pestrou, černorosol uťatý, hlívu hnízdovitou, anýzovník vonný a celkově většinu dřevokazných hub, jejichž plodnice často přetrvají až do dalšího jara i déle. V poradnách se často už touto dobou objevuje kornice otrubičnatá, kyj zkroucený, různé jehnědky, rosolovka mozkovitá, některé z paleček, terčka šišková, žilnatka oranžová nebo zvoneček pohárkovitý. Že jste o většině z nich v životě neslyšeli? Nevadí, seznámíme vás s nimi.
Jidášovo ucho
Boltcovitka bezová (Hirneola auricula-judae) je jedlá houba, rostoucí převážně na bezu. Sbírat se mohou jak čerstvé, tak uschlé plodnice. Plodnice jsou bokem přirostlé ke dřevu, mají miskovitý nebo lasturovitý tvar. Jejich konzistence je chrupavčitá, avšak pružná. Gumovité až rosolovité, za vlhka až lepkavé, z vnitřku nahé plodnice mají červenohnědou a hnědou barvu. Rostou ve skupinách. Kromě keřů bezu je nalezneme převážně na živých, ale i odumřelých částech listnatých stromů. Jidášovo ucho je jedlé a má výbornou chuť. Lze jej používat čerstvé i v sušeném stavu, kdy se před přípravou na chvíli ponoří do vody. Nejčastější využití je v asijských druzích pokrmů. Má prokázané i léčivé účinky.
Jidášovo ucho lze zaměnit za černorosol uťatý (Exidia truncata), rosolovku listovitou (Tremella foliacea); obě tyto houby jsou nejedlé, a dále za rosolozub huspenitý (Pseudohydnum gelatinosum) či bolcovitku střevovitou (Tremella foliacea), které jsou jedlé.
Outlovka pestrá (Trametes versicolor) je hojně rozšířená houba po Evropě, Asii, v Severní Americe i v Austrálii. V Čechách se jedná o běžný druh. Střechovitě uspořádané trsy plodnic mají horní část klobouku hnědou až šedivou, jsou částečně pokryté chloupky a částečně hladké. Nacházejí se na odumřelých částech stromů listnatých, ale vzácně i jehličnanů. Růst outlovek ale na těchto stromech způsobuje bílou hnilobu dřeva. Plodnice outlovek je možno používat jako léčivou houbu především na podporu imunity, při léčbě některých nádorových onemocnění a v lidovém léčitelství. Využívána je především v asijských zemích.
Outlovku pestrou lze zaměnit pouze za jiné téhož druhu, např. za outlovku chlupatou (Trametes hirsuta) nebo za outkovku pásovanou (Trametes ochracea).
Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes) je považována za jedlou zimní houbu. Nejdeme jí nejčastěji v trsech na tlejících kmenech listnatých stromů. Penízovka má medově zabarvený klobouk a sametově chlupatý třeň. Nevadí jí ani silné mrazy, jakmile pominou, opět dokáže růst. V gastronomii je známa pod japonským názvem enoki.
Zaměnitelná je s třepenitkou svazčitou (Hypholoma fasciculare), což je mírně jedovatá houba. Třepenitka na rozdíl od penízovky však mrazivé počasí přečkat nedokáže.
Anýzovník vonný (Gloeophyllum odoratum) je nejedlý. Roste zejména na rozpadajících se pařezech smrků, u nichž vyvolává hnědou hnilobu dřeva. Vyznačuje se intenzivní a výraznou anýzovou vůní, podle které dostal své jméno. Kromě anýzové vůně můžeme rozeznat i vůni vanilky a fenyklu. Díky tomu je velmi snadno rozeznatelný a tudíž se téměř nedá zaměnit za jinou podobnou houbu.
Rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica) má zlatožluté až žlutooranžové, rosolovité plodnice o velikosti asi 4 cm. Vyrůstá zejména na větvičkách dubů od podzimu do jara. Je považována za léčivou. V lidovém léčitelství se používá při léčení zánětů očí nebo při ochromení. Jinak je ale považována za nejedlou dřevokaznou houbu.
Hlíva ústřičná je velmi užitečná našemu zdraví. Pěstuje se na slámě, která obsahuje potřebné živiny. Je potřeba slámu v pytli správně připravit a následně se o něj řádně starat.
