Pštros dvouprstý, emu hnědý a nandu pampový: Faremní chov běžců
S faremním chovem běžců v našich krajích se počalo na počátku devadesátých let minulého století na Slovensku, kam byly první kusy dovezeny z Nizozemí a USA. Odtud byla na podzim 1993 nakoupena a dovezena první zvířata na Severní Moravu - a to byl začátek chovu běžců v České republice.
Počátky faremních chovů byly živelné. S chovem v našich podmínkách nebyly žádné zkušenosti, chyběly informace, kvalitní plemenný materiál, líhně, krmné směsi, doplňky výživy a technologie k odchovu kuřat. I přes počáteční neúspěchy s líhnutím a odchovem kuřat chov běžců u nás zapustil kořeny a rozšířil se. Dnes najdeme chovy jak v podhůří, tak i v úrodných oblastech naší země. Nejčastěji se jedná o chovy pštrosa dvouprstého s plemeny Africký černý, Modrokrký a Červenokrký. V menší míře se u nás také chová emu hnědý a nandu pampový.
Páry, triády, hejna
Pštros dvouprstý je největším žijícím ptákem dosahujícím výšky až 2,50 – 3 m a živé hmotnosti 105 - 125 kg. Z důvodu rudimentárního utváření svých křídel nemůže létat. Kompenzaci za svou neschopnost létání má v silně vyvinutých nohou, s nimiž může dosáhnout rychlosti nad 60 km. Pro svou velmi dobrou schopnost vidění ve volné přírodě jsou využíváni na velkých farmách v zahraničí jako hlídači jiných zvířat, kde se chovají společně se skotem a ovcemi. Ve faremních chovech se chovají v párech – diádách, triádách- samec a dvě samice, anebo v hejnech s mírně vyšším počtem samic. Pštrosice snáší vejce od března do září, pravidla ob den v odpoledních hodinách a roční snáška činí od 40 do 80 vajec. Vejce jsou mírně eliptická, poseta póry, vážící od 1,3 do 1,9 kg. Líhnou se v líhních s dobou líhnutí od 41 do 43 dnů. Dožívají se vysokého stáří, nezřídka 50 – 60 let. Pokud jsou zvířata zdravá a chována v dobré kondici, zůstanou plodná 40 let i déle.
Při denním ošetřování si pštrosi dobře zvyknou na styk s lidmi, stávají se krotkými a mohou se přizpůsobit i podmínkám člověka. Přesto je vždy potřeba opatrnosti a obezřetnosti, obzvláště v době toku samců a páření, kdy si samec chován se svými samicemi ve výběhu pečlivě střeží své teritorium a mohlo by dojít k napadení a ke zranění kopnutím. A ta jsou v tom lepším případě značně bolestivá. Jsou to zvířata zvyklá žít ve společenství více kusů - v hejnu a chov jednoho kusu jako domácího mazlíčka v zahradě je pro osamělost, pro něj často stresovou záležitostí.
Faremní chovy běžců v České republice jsou zaměřené k produkci vajec, líhnutí kuřat, odchovu mladých ptáků k jatečným účelům do živé hmotnosti 95 – 120 kg. Některé z farem – šlechtitelské jsou zaměřeny na produkci plemenného materiálu k dalšímu chovu. Zvířata nevhodná k těmto účelům se po dokrmení do porážkové hmotnosti poráží na určených jatkách. Po poražení a vychlazení se maso vykostí, porcuje a vakuově balí s etiketou o původu masa a jeho zpracování. Je to maso špičkové kvality pro svou mimořádnou jemnost, vysoký obsah proteinů, téměř žádný tuk a je masem velmi chudým na cholesterol. Prodává se buď jako čerstvé nebo mražené, balené v plátcích jako pštrosí filet, steak, pštrosí oříšky. Upravit si je můžete jako steky, špízy, rolády, řízky, pečeně či ve formě pečínek, vařených či uzených šunek, salámů nebo klobás. Velmi oblíbena jsou pštrosí játra k výrobě lahůdkových paštik. Z krku se připravuje vynikající polévka, zajímavě chutná dobrotami plněný pštrosí žaludek. Chutné jsou speciality jako marinovaný pštrosí biftek, pštrosí maso na pánvi, dušené pštrosí maso, pštros na bílém zelí, nebo pštrosí svíčková pečeně a další. Záleží na chuti a kulinářském umění kuchařky či kuchaře.
Pštrosí kůže, tuk i peří
Ekonomicky neméně zajímavou a ceněnou surovinou je pštrosí kůže, vysoce ceněna jako exkluzivní materiál špičkové kvality využívané v oděvním, kožařském a obuvnickém průmyslu, kde se z měkké hebké kůže vyrábí kabáty, rukavice, boty, kabelky, tašky všeho druhu, opasky, peněženky a další zajímavé výrobky. Z tuku vyskytujícím se v podkoží se vyrábí velmi kvalitní a žádaná kosmetika, po jejímž používání zůstáváme bez vrásek, věčně mladí. Pštrosího peří se využívá v oděvním průmyslu jako módního doplňku a v bytové architektuře.
Proč pštrosy chovat
Nesmírná schopnost pštrosů adaptovat se v našich klimatických podmínkách, jejich vrozená skromnost, nenáročnost k chovu a technologii ustájení dává předpoklad, že se stal pštros dvouprstý alternativním hospodářským zvířetem. Úspěšně využívá pastevních ploch, aniž by je devastoval a ani při vyšší koncentraci není chov doprovázen nepříjemným zápachem. Představuje výrobní alternativu, která je velmi ekonomicky zajímavá.
Publikováno: 5. 6. 2017, Autor: Marta Pawlicová , Profil autora: Marta Pawlicová
