Letošní léto bylo pro letní jablka jako stvořené - dostatek teplých dnů i srážek. Jablka v těchto dnech dozrávají a brzy je místo nás začnou sklízet vosy a sršně. Udělejte si čas a očešte letní jablka včas. Připravíte si z nich pak mnoho výborných pochoutek.
V hlavní roli letní jablka
Původní odrůdou letních jablek jsou průsvitné letní, dříve také nazývané skleněné nebo žňové. Právě v těchto dnech dozrávají a my máme jen malou chvíli na to, abychom je stihli sklidit, než místo nás nastoupí vosy a sršně.
Domovinou této odrůdy je nejspíše Pobaltí, odkud se rozšířila do celé Evropy. Stromy již po 2-3 letech začnou plodit. Patří mezi nejranější jabloně, jejichž plody dozrávají na přelomu července a srpna. Protože rychle podléhají zkáze, nejsou vhodné ani ke dlouhému transportu. Plody jsou nejprve světle zelené, pak žluté až průhledné do bíla, velmi šťavnaté a sladké. Některé ale mohou být spíš moučnaté. Při delším skladování se rychle otlačí, čímž dochází ke znehodnocení plodu. Také více trpí na moniliózu.
Letní jablka se využívají pro přímý konzum nebo na zavařování. Kromě klasických kompotů je můžeme použít do dětské přesnídávky, ovocných pyré, jako součást ovocných marmelád nebo rosolů.
Ošetření jabloní
Jabloně jsou velmi náchylné na choroby - strupovitost jablek a padlí jabloňové. Jsou také houfně napadány obalečem jablečným. Z toho důvodu dbáme na preventivní postřiky, které tyto problémy eliminují.
Padlí jabloňové zanechává na listech bělavý povlak. Většinou nenapadá plody. Pokud ano, je to záležitost spíš kosmetická, tzv. rzivost slupky. Na konzumaci plodu nemá prakticky žádný vliv. Snižuje ale výrazně přírůstky na větvích a výnosy plodů. Může se vyskytovat i opakovaně. Tam, kde není strom pravidelně ošetřován, dochází k postupnému slábnutí jabloně až do úplného odumření.
Jako prevence se provádí zejména průklest větví, podezřelé nebo už napadené se okamžitě likvidují a pálí se. Mycelium houby, která padlí způsobuje, totiž dokáže bez problémů přežívat právě na starých a neošetřovaných větvích či v pupenech. Jabloně by také neměly být přehnojovány dusíkatými hnojivy.
Při rozbujení choroby použijeme vhodný fungicid a infikované výhony zlikvidujeme. Postřik se provádí 1-2 týdny před květem a dále podle intenzity výskytu až do července.
Strupovitost je opět houbová choroba, která je navíc přístupná mutacím s jinými patogeny a vznikají tak organismy velmi odolné proti postřikům. V důsledku zvlhčení listů a teplot okolo 17 °C dochází k rozbujení infekce. Ta zasahuje nejvíce květy ve fázi rozpuku. Postupně se přenáší na letorosty, listy i plody. Na listech vytváří zelenohnědé až černé skvrny, které se postupně mění na strupovité. Zasažená místa pak nekrotizují a odumírají. Podobně dopadají i zasažené plody. Květy i plody mohou předčasně opadávat. Dozrávající plody po zasažení strupovitostí praskají a jsou druhotně napadeny hnilobou. Choroba se může projevit i po sklizni během skladování.
Preventivní ošetření fungicidy nemusí mít žádaný účinek, neboť houba je k většině přípravků rezistentní. Odstraňujeme ale napadené listy, které je možno zkompostovat. Kromě osvědčených přípravků, které jabloně ochrání, vsadíme na více odolné odrůdy, které strupovitosti tak snadno nepodléhají. Jako dobrá alternativa na fungicidy se ukazuje použití přípravků s močovinou. Slibné výsledky přináší i biologický roztok z přesličky, kopřiv nebo mořských řas, avšak tyto preparáty nejsou vědecky ověřené.
Recepty z letních jablek
Dětská přesnídávka
1 kg letních, dobře vyzrálých jablek odstopkujeme, vykrájíme jádřince a rozkrájíme na menší kousky. Dáme do hrnce, mírně podlijeme vodou, přisypeme podle chuti cukr a rozvaříme do husté kaše. Pokud zůstávají kousky, směs rozmixujeme. Dochutíme vanilkovým cukrem a přidáme 2 vanilkové pudinky, které zavaříme se směsí. Hotovou přesnídávku plníme do zavařovacích skleniček a zasterilujeme.
Jablečný ocet
Postup je časově trochu náročný, ale výsledek je famózní. Vezmeme si 10 litrový kbelík, který vymyjeme a vypaříme. Pak do něj navrstvíme jablečné slupky a části dužiny (nesmí být nahnilá, pomačkaná a nesmí obsahovat jádřince). Slupky pořádně umačkáme. Pak si připravíme sladkou vodu - asi 0,5 kg cukru a vody tolik, aby byly slupky zcela ponořené. Na závěr do slupek zapícháme několik bukových třísek. Zakryjeme čistým plátnem a postavíme na teplé místo.
Během 3 týdnů pak slupky kontrolujeme a dokonale čistou vařečkou (raději si koupíme na tento úkon novou) slupky zamačkáváme zpět ke dnu, protože mají tendenci vyplavávat. Během této doby dojde ke kvašení. Po uplynutí 3 týdnů tekutiny scedíme a několikrát přefiltrujeme přes plátno. Tím zbavíme směs kalu. Následně hotový ocet přelijeme do láhví a používáme při vaření nebo čištění.
Adžika
- 2,5 kg rajčat
- 0,5 kg cibule
- 0,5 kg jablek
- 0,5 kg paprik
- 0,5 kg mrkve
- 150 g česneku
- 175 ml oleje
- 175 ml octa
- 150 g cukru
- hrst sekané petrželové natě nebo řapíkatého celeru
- několik feferonek dle chuti a požadované ostrosti
- cca 1 lžíce soli
Zeleninu a jablka omyjeme a umeleme na masovém strojku. Smícháme se solí, cukrem, octem a olejem a povaříme asi 1 hodinu. Pak plníme do zavařovacích sklenic a uchováváme na tmavém místě. Podáváme k masu nebo přidáváme do omáček.
Jablečný mošt
Při výrobě jablečného octa nám zbyla spousta oloupaných jablek. Co s nimi? Vyrobíme si jablečný mošt. Vykrájíme z jablek jádřince a jablka nadrtíme nebo vylisujeme. Pokud nemáte drtičku nebo lis, je možné si jej půjčit. Směs pak přecedíme do lahví. Někdo si tekutinu ještě filtruje, ale pokud chcete něco udělat pro své zdraví, pijte mošt nefiltrovaný, protože dužina obsahuje velké množství vlákniny, která příznivě působí na naše trávení.
Kalvádos
No a pokud máte letních jablek opravdu nadúrodu a křížaly, kompoty a jablečné koláče už nemůžete ani vidět, odvezte své výpěstky do nejbližší palírny, kde vám je přemění na tekuté - na kalvádos. Tato průzračná pálenka pak zahřeje nejen v zimních měsících.
Publikováno: 20. 8. 2020, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová