Historie MDŽ je u nás poměrně spletitá. Může za to čtyřicetiletá éra komunismu, která z oslav Mezinárodního dne žen udělala nucenou zábavu. Jenže MDŽ není o komunismu. Jeho skutečná historie toho se srpem a kladivem příliš společného nemá.
Historie MDŽ se píše od začátku 20. století (Zdroj: Depositphotos)
MDŽ - historie prvních oslav
Historie MDŽ datuje první oslavu na dobu před 111 lety. Tehdy šlo o Americký národní den žen. Socialistická strana Ameriky tento svátek vytvořila na počest stávkujícím ženám - dělnicím za lepší pracovní podmínky. Již o rok později se Den žen prosadil i v Evropě. V Kodani jej přijala Socialistická internacionála, která se snažila dosáhnout volebního práva pro ženy. Den žen byl jednomyslně schválen více než stovkou žen ze 17 zemí. Datum však ještě dlouho nebylo ustáleno. První Mezinárodní den žen proběhl 19. března 1911.
MDŽ skutečně není o komunismu a budování republiky. Jeho původní snahou bylo upozornit na sociální, politické, ekonomické a kulturní problémy, kterým musí ženy na celém světě čelit. A také na to, jak moc těžce se ve všech těchto oblastech musí obhajovat. Snahou tohoto svátku je tedy pomoci ženám v jejich rozvoji a uvolnit jejich potenciál. Osmý březen je tu také pro všechny ženy, které významně přispěly k rozvoji postavení žen.
Mezinárodní den žen se slaví ve 20 zemích světa, přidejte se i vy
Proč zrovna osmý březen?
Mezinárodní den žen se nakonec ustálil na osmém březnu. Stalo se tomu až na počátku první světové války. Mohou za to Rusky, které se rozhodly v tento den protestovat proti válce. A nezůstaly v tom samy, přidala se k nim celá Evropa. Rusky si Den žen velmi oblíbily a spojily je se svými protesty. Byly ve svém prosazování natolik úspěšné, že si v roce 1917 jako první na světě vydobyly volební právo. Rusky předběhly o jeden rok Velkou Británii a dokonce o tři roky Spojené státy americké.
Osmý březen se stal Dnem žen proto, že si v tento den ženy vydobyly volební právo
Mezinárodní den žen v USA
Zajímavé je, že byť oslava Mezinárodního dne žen započala v Americe a v Evropě se oslavy okamžitě uchytily, v Americe se nakonec Den žen příliš neslavil. A to až do roku 1975, kdy vše změnila OSN. Ostatně až do dnešních dní tam oficiálně není uznáván. I přes tuto skutečnost však probíhají živé oslavy, shromáždění, konference, semináře a jiné události, v jejichž rámci se shromažďují ženy z celé země.
I když v USA se oficiálně MDŽ neslaví, ženy jej slaví výrazně
OSN a rovnost pohlaví
Podpora práv žen vedla nakonec k tomu, že v roce 1945 OSN podepsala první mezinárodní dohodu, v níž potvrzuje, že si jsou muži a ženy rovni. Také oficiálně ustanovila slavení Mezinárodního dne žen na 8. 3.
OSN ženám významně pomohla v cestě za rovnoprávností. Vlastně stále upomíná na významnou roli žen v historii. Pracuje na posílení postavení žen na celém světě. Upozorňuje na dosažený pokrok.
Mezinárodní den žen v Česku je značně poznamenán socialistickým režimem. Po převratu si proto prošel nelehkým obdobím. 15 let se vůbec neslavil. Teprve až v roce 2004 došlo k jeho obnově.
V současné době se MDŽ slaví ve více než 20 zemích světa, a to včetně Afghánistánu, Kuby, Laosu či Vietnamu. Státním svátkem je v Ázerbájdžánu, Arménii, Bělorusku, Kazachstánu, Moldavsku, Rusku, na Ukrajině. Ve všech těchto zemích v tento den muži uctívají své matky, manželky, přítelkyně i kolegyně květinami i malými dárky. V některých zemích se tento svátek dost významně podobá Dnu matek, děti v tento den dávají dary svým matkám a babičkám. A v některých zemích mají osmého března ženy placené pracovní volno. V Rusku dokonce existuje seznam nevhodných darů. Podle něj by muži ženám neměli darovat levnou bižuterii, permanentky do tělocvičny, kuchyňské náčiní nebo spodní prádlo.
Každý rok OSN pro Mezinárodní den žen vytváří různá motta. To letošní je: “Každý pro rovnost”. Téma vychází z myšlenky, že každý jednotlivec je součástí celku a jeho jednání, chování a myšlení mohou mít významný dopad na společnost.
