Fašanky, voračky, končiny, šibřinky či karneval, to jsou vše názvy pro masopust, který je svátečním obdobím mezi Vánocemi a Velikonocemi. Kdy masopust začíná, je poměrně snadné určit, protože toto datum je pevné, kdy končí je oproti tomu složitější, protože se to odvíjí od termínu Velikonoc, který je pohyblivý.
Po svátku zjevení Páně, tedy třech králích, který připadá na 6. ledna, nastává hned období masopustu, to je tedy datum, kdy tento svátek začíná, končí potom masopustním pondělím a úterým čtyřicet dní před příchodem Velikonoc.
Přesný návod, pokud se chcete pustit do počítání a nespoléhat na kalendář, je zde:
- najděte první úplněk po prvním jarním dnu, tedy po 21. březnu;
- určete Velikonoce, které začínají v pátek po tomto prvním jarním úplňku;
- odečtěte od Velikonočního pondělí 40 dní, čímž dostanete datum Popeleční středy;
- máte délku masopustu – bude trvat od Tří králů do úterý v týdnu, který je před Popeleční středou;
- vrcholem jsou poslední tři dny – masopustní neděle, pondělí a úterý, které společně nesou v úvodu zmíněné názvy – fašanky, ostatky, končiny či masopust. Jsou pro ně typické průvody, představení a tance.
Trocha masopustní historie a teorie
Kdy začíná a končí masopust, už víte, ale znáte také jeho původ?
- Předchůdcem je zřejmě pohanský svátek, který vznikl jako slovanská oslava konce zimy. Někde se píše, že pochází dokonce z římského náboženství, kdy se tato doba spojovala s vegetační plodností božstev.
- Masopust, jak jeho název říká, znamená „opuštění masa“, stejně tak karneval z italského carne levare je v překladu „dát pryč maso“. Jde tedy o slavnostní období plné jídla a zábavy mezi dvěma postními svátky, kdy je určeno, že po Popeleční středě se nejí maso. Je tedy nasnadě, proč v tomto období nejvíce probíhají zabijačky, svatby a taneční zábavy.
Masopustní tradice
Masopust jako každý svátek má své tradice, které se v detailech liší podle konkrétní oblasti. Odvíjí se od toho, kdy masopust začíná a končí.
- Tzv. tučný čtvrtek, který předchází samotnému masopustu, byl typický chystáním vepřové pečeně se zelím a knedlíky k obědu, nesměl chybět ani dostatek piva. Jak název říká, každý si měl dopřát mastného, tučného, kolik unesl, aby byl celý další rok při síle.
- Masopustní neděle, nebo také taneční, hned po obědě volala všechny k taneční zábavě do hospody.
- Masopustní pondělí – v tento den se pokračovalo v nedělní zábavě a tanci, ale vstup měli povolený jen ženatí a vdané.
- Masopustní úterý je už ve znamení průvodu a obchůzek – kostýmy a obřadní obchůzky byly původně určeny jen pro muže, svobodné či mladé ženaté. Masky pak plnily různý význam – tou nejtradičnější je zřejmě medvěd, který měl přinášet především plodnost, a tak si s ním v každém stavení musely ženy zatancovat. K němu patřil medvědář či žid, dále se objevovala kobyla, šašek, muži převlečení za ženy s nemluvňaty, kominíci, kozli a mnoho dalších více či méně podivných postav, z nichž každá měla svůj význam a funkci.
- Součástí úterý je obchůzka s klibnou – zmíněná kobyla, která symbolizuje bílého velblouda, na kterém přijel Baltazar do Betléma, když se narodil Ježíš. Nejdříve se snědl pečený bůček, ustrojila se klibna a sedlák s kočím se vydali po vsi nabízet ji hospodářům. Smlouvalo se, připíjelo, peníze se darovaly a kobyla nakonec našla své místo u hospodského, který ji porazil.
- Pochovávala se basa – jako parodické vystoupení představující pohřeb marnotratníka bylo pochování basy uzavřením taneční zábavy. Basa se položila do necek, na stůl či máry, přikryla se plachtou, následně si vyslechla při pohřebním ceremoniálu své prohřešky, poté byla vynesena a pohřbena. Společnost si na rozloučenou zazpívala postní píseň, čímž o úterní půlnoci celý masopust končil.
Tradiční pokrmy
To, kdy masopust začínal a končil, se značně projevilo na tradičních pokrmech. Po něm následoval dlouhý půst, bylo tedy třeba se na něj připravit, navíc je to doba počasím více než vhodná na zabijačky, a tak jsou tradiční jídla tučná, sytá, mastná a plná zabijačkových pochoutek.
- Zabijačkové výrobky – jelita, jitrnice, ovar, škvarky, kolínko.
- Boží milosti – křehké smažené cukroví.
- Koblihy – na másle smažené, plněné zavařeninou a bohatě pocukrované.
- Masopustní koláče – dvakrát kynuté těsto zdobené mákem.
Publikováno: 7. 1. 2020, Autor: Lenka Tajbrová, Profil autora: Lenka Tajbrová