Skončily Vánoce a již nám na dveře pomalu klepe masopust. Nastává období maškarních rejů, domácích zabíjaček, koblih a plesů. Podívejme se, co všechno se nám z původních masopustních jídel a menu zachovalo do dneška a jak se naše recepty liší od těch původních. Připomeneme si přitom, proč a k čemu je masopust vlastně dobrý a co nám tím vyjadřuje.
Tradiční masopustní jídla byla složena převážně z masitých pokrmů (Zdroj: Depositphotos)
Masopust obecně
Jak již víme, je to třídenní svátek, kdy se obyvatelstvo oddává nevázanému veselí, připravují se domácí zabíjačky, maškarní zábavy, svatby nebo plesy. V tomto období také lidé hleděli na to, aby se dosyta najedli, neboť po uplynutí masopustu následovalo období přísně postní a lidé se pomalu chystali na Velikonoce. Za tradiční masopustní jídla se považovaly klasické vepřové hody, které sestávaly z tučné polévky, dále ze směsí masa a drobů, opečených "brabců" a smažených řízků. Vrcholem hodování bylo klasické knedlo, vepřo, zelo a k tomu velké množství piva. Jako dezert smažily hospodyně kynuté koblihy, nadívané ovocnou marmeládou a bohatě sypané cukrem.
1 kg masových odřezků (vepřové, hovězí, drůbeží, telecí) společně s drůbežími krky, husími játry, telecími kolínky a žaludky z drůbeže
1 celer
2 petržele
1 mrkev
1 cibule
1 kapusta
1 květák
sůl, muškátový květ
0,5 kg másla
vývar
mouka
Postup: Veškeré maso se dusí ve velké nádobě až do úplného vysmahnutí. Poté se nádoba odkryje, přidá se máslo a směs se zasype hrstí mouky. Pomalu za stálého míchání přilejeme vývar, nakrájenou zeleninu a necháme ½ hodiny vařit. Poté polévku přecedíme přes cedník. Pokud je polévka příliš hustá, dolijeme vývar. Ochutíme muškátovým květem. Maso pak nakrájíme a spolu s uvařenou zeleninou přidáme do polévky. Můžeme taktéž použít játrové knedlíčky. Polévka je velmi sytá.
Tradičním masopustním jídlem byla vepřová pečeně s knedlíkem a se zelím
Postup: Uzený bůček pečlivě uvaříme. Vychladlý krájíme na malé kostky. Nakrájíme také slaninu a žemle. Žemle taktéž můžeme na slanině lehce opéci. Do mísy prosejeme mouku se solí, přidáme muškátový květ, petrželovou nať, pepř, vejce a mléko. Vypracujeme těsto, do kterého vmícháme opečenou žemli a maso.
Z tužšího těsta tvarujeme knedlíky a vaříme v osolené vodě asi 15 minut. Potom je vyjmeme a vidličkou každý propíchneme, aby se nesrazily.
Příprava zelí: Na tuku zpěníme 1 cibuli. Když začne chytat zlatavý nádech, přidáme kyselé okapané zelí, osolíme, přidáme tlučený kmín a dusíme doměkka. Podle chuti lze přisladit. Udušené zelí lehce zaprášíme moukou a necháme spojit.
Také pečené koleno s křenem bylo oblíbenou pochoutkou
Pečeně: Použijeme plecko nebo bůček. Maso nasolíme, lehce opepříme a dáme do pekáče. Povrch masa posypeme hrubým kmínem, poklademe cibulí na kolečka a nakrájeným česnekem. Podlijeme a pečeme cca 2 hodiny při teplotě 180-200 °C. Často podléváme a obracíme. V závěru necháme vypéci kůrčičku.
Za další tradiční masopustní pokrmy se považovalo pečené vepřové koleno s křenem a jablky, nejrůznější druhy opékaných klobásek, uzená masa a pečeně.
Receptů na zaručeně pravé masopustní koblihy mají v každé vesnici mandele. V dřívějších dobách se dělávaly jak z kynutého těsta, tak z brambor. Jako náplň obvykle sloužily nejrůznější ovocné zavařeniny, ale také mák nebo med. Dnešní doba nabízí jako náplň nugát, čokoládu či pudink. Společným jmenovatelem je smažení ve vysoké vrstvě tuku a poté bohatý posyp moučkovým cukrem.
Kromě koblih připravovaly hospodyně též nejrůznější koláče, skořicové šišky nebo vdolky s povidly a tvarohem. Bylo evidentní, že si lidé hodlali tyto svátky opravdu užít a pořádně se najíst. Současnost, která již tradiční masopustní pokrmy nedodržuje ve své původní podobě, vsází spíše na odlehčené formy stravování a nahrazování některých velmi sytých ingrediencí lehčími náhražkami. Ovšem ochutnat ty pravé masopustní dobroty tak, jak je jedli naši předkové, je jistě nezapomenutelným zážitkem.
Publikováno: 10. 1. 2020, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
