Den svátku svaté Barbory bývá i v dnešní moderní době zasvěcován staré tradici, sahající hluboko do minulosti. V ten den chodí svobodné panny trhat třešňové větvičky, aby jim na Štědrý den vykvetly, pokud by se měly napřesrok vdát - tak praví historie. V původní mytologii pak rozkvetlé větvičky symbolizovaly nejen příchod nového světla v podobě Ježíše Krista, ale původně připomínají i zimní slunovrat.
Svatá Barbora je spojována s tradicemi a svátkem (Zdroj: Depositphotos)
Barborka a její tradice jsou opět úzce spjaty s křesťanstvím, ale i pohanstvím
Svátek Barbory se slaví pouhé dva dny před Mikulášem. Tento vánoční svátek je velmi úzce spjat se svatou Barborou z Nikomédie, mučednicí z 3. století. Byla to prý krásná dcera bohatého kupce Dioscura, zapřisáhlého nepřítele křesťanů, který se rozhodl chránit ji před vlivy špatného světa i nevhodnými nápadníky. Jenže se mu to nepovedlo. Jeden z jeho sloužících se v rámci své pomsty postaral o to, aby Barbora v Boha uvěřila. Otec sice chtěl Barboru přesvědčit, aby se své víry zřekla, ale to se mu už nepovedlo, a proto ji uvěznil ve věži. Protože Barbora byla neoblomná, udal ji. Barboře se však z věže podařilo uprchnout a skrýt se ve skále, která se před ní rozestoupila. Bohužel její úkryt byl prozrazen a ona byla znovu uvězněna, a nakonec po krutém mučení odsouzena k trestu smrti. Hlavu jí uťal hlavu otec. Ve chvíli, kdy to však udělal, vyšlehl prý z jasného nebe blesk a otce na místě usmrtil.
Barbora je proto zobrazována s věží v ruce nebo u nohou. Někdy také drží v ruce kalich jako symbol víry nebo meč, který odkazuje na její smrt. Zasvěceno jí je řada kostelů i chrámů (mimo jiné třeba Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře).
Po svaté Barboře se jmenuje celá řada chrámů a kostelů, třeba i ten v Kutné Hoře
Svatá Barbora
Svatá Barbora je patronkou mnoha řemesel a povolání. Jde například o patronku horníků, dělostřelců, slévačů, kovářů, zvoníků, zvonařů, kloboučníků, hasičů, pokrývačů, tesařů, kameníků, řezníků, sedláků, architektů, zedníků, hrobníků, kuchařů, děvčat i zajatců. Chrání všechny, co pracují se střelným prachem a se zbraněmi. Její soška je proto často vidět u tunelů. Najdete ji také vyrytou na hlavních děl i na praporcích. Bývá u místností se střelným prachem a municí. V den jejího svátku se v některých hornických městech pořádají průvody s lampiony a svíčkami. Chrání lidi před smrtí bleskem, požáry, morem, ohni, horečkou a bouřemi. Je jedním ze 14 pomocníků v nouzi. Přimlouvá se za duši v hodině smrti. Patří k těm nejslavnějším pannám mučednicím.
Ke svátku Barbory neodmyslitelně patří barborky, což jsou nařezané větvičky. Tento pohanský zvyk se dochoval do dnešních dnů. A je spojen s celou řadou věšteb. Větvičky by v den svaté Barbory měla řezat svobodná dívka. Větvičky ale nemusíte brát pouze z třešní, ale i z jabloní, broskvoní, švestek nebo třeba zlatého deště. Strom, z něhož se větvičky uříznou, by měl být alespoň 10 let starý. Tu se zdroje rozcházejí, některé tvrdí, že by k jejich řezání mělo dojít krátce po setmění a jiní zase brzy ráno po rozednění. Někde se dokonce píše, že by větvičky měly dívky ukousnout vlastními zuby. Pokud jí větvičky na Štědrý den vykvetou, do roka se vdá.
Za účelem barborky se ponejvíce řežou třešňové větve
Barborky symbolizují příchod nového světla v podobě Ježíše Krista, spjaty jsou i se zimním slunovratem a jsou příslibem jara. Děvčata mohou v tento den uříznout nejen jednu větvičku, ale hned více větviček. Každou z nich pak mohou věnovat jednomu svému nápadníkovi. Ta, která vykvete první, toho bude. S větvičkami se pojí ještě další tradice. Kolikátý den větvička vykvete, bude pro majitelku šťastným. Pokud si větvičky ten večer dala dívka za pas, po půlnoční mši si ji mohl nějaký chlapec vzít a dát si ji za klobouk. Toto chování bylo považováno za vyznání lásky.
Pokud budete o barborku správně pečovat, rozkvete vám
Jak barborky správně řezat?
Větvičky byste měli řezat šikmým řezem ostrým nožem. Nejvhodnější prý najdete na jižní straně. Při řezání se snažte strom nebo keř poškodit co nejméně. V průběhu adventu větvičky občas zkraťte. Větvičky nestříhejte, protože při stříhání dojde ke stlačení pletiva, jež do větviček přivádí vodu. Uschla by.
Víme, co byste měli dělat, aby vám barborky do Vánoc rozkvetly
Jak pečovat o barborky
Než barborky přinesete domů, měli byste je nechat na několik hodin v chladu. Potřebují se aklimatizovat. Pak je celé na jednu hodinu namočte do vlažné vody. Teprve potom je můžete vložit do vázy. Dejte je nejprve do chladnější části svého domu, teprve až v době mezi 12. 12. až 19. 12. je můžete přenést do obýváku nebo kuchyně. Pozor, i když potřebují chlad, stále potřebují také světlo. Vodu jim měňte klidně několikrát denně. Prospívá jim odstátá voda. Každý den důkladně vymyjte vázu. Podpořit je můžete i výživou pro řezané květiny.
Svátek Barbory, to však nejsou jen Barborky
Málokdo ví, že svátek svaté Barbory není spjat pouze s řezáním třešňových větviček. Ještě v minulém století v podvečer 3. 12. chodívaly mezi staveními bíle oděné ženské postavy, které vybízely děti k modlení. Pozor, nešlo o žádná strašidla! Ženy byly oblečeny do prostěradel nebo šatů, obličej si skryly pod roušku a v jedné ruce držely košík s ovocem a sladkostmi a v druhé metlu. Mnoho z nich dětem zpívalo píseň o svaté Barboře a také dávaly dětem sladkosti ve tvaru srdíčka, kterým se rovněž říkaly barborky, jablka nebo ořechy. Za špatné chování však děti dostaly nahnilou bramboru. Lidé věřili, že chrání rodinu před náhlou smrtí. V některých rodinách se pak za okno dávala punčocha nebo talířek pro získání sladkosti. Pokud zlobily, nic nedostaly. Tento způsob oslavy Barbory se do dnešních dnů nedochoval, tak nějak splynul se zvyky dělané na svatého Mikuláše.
