Bydlet v bytě, kde vedle nás neustále štěká nebo vyje pes, není úplně výhra. V rámci společného soužití a dobrých sousedských vztahů bychom nikdy neměli dopustit, aby se pes po našem odchodu choval tímto způsobem. Nejenže to vadí ostatním obyvatelům, ale stresuje se i samotný pes.
Pes štěká a vyje ve chvíli, kdy je sám a je mu smutno (Zdroj: Depositphotos)
Pejskové jsou naši nejvěrnější společníci od dávné historie a od nepaměti doprovázejí člověka na jeho cestě. Jejich hlavním úkolem bylo člověka chránit, později se používali k různým účelům, jako je hlídání stád, tahání saní, lov nejrůznější zvěře od vysoké po králíky a krysy. Ještě později se psů začalo využívat v myslivosti, u policie a k závodům. Svoje místo měla také vyloženě okrasná, společenská plemena. Jejich historie je i tak poměrně dlouhá, k nejstarším patřil pravděpodobně pekingský palácový psík, který dělal společnost čínským císařovnám již před 2000 lety. Hlavním úkolem společenských plemen bylo doprovázet dámu a být její okrasou a dělat jí společnost. Malý psík znamenal jistou prestiž a šlechta se s nimi nechávala ztvárňovat i na portrétech. Takový psík měl na práci jen být roztomilý, ale téměř vždy měl okolo sebe společnost.
V dnešní době, zejména pokud jde o pracovní využití psů, se situace dramaticky změnila a k pracovním účelům se používá jen velmi málo plemen. Stále přetrvává poptávka po psech pro lesní mysliveckou práci, zde se využívá tradičních plemen, jako jsou jezevčíci, ohaři, barváři, fouskové, španělé apod. Dnes se stále velmi uplatní i psi hlídací a ti, které lze využít v nejrůznějších službách policie, od hledání drog, po hledání těl pod troskami po neštěstí. Podle konkrétního účelu zde vidíme německé a belgické ovčáky, bloodhoundy i beagly. Máme také psy pro nevidomé a psy asistenční. Pro tyto účely se nejčastěji používají psi, kteří jsou klidní a velmi snadno cvičitelní, vítězí retrívři.
Tento úvod by měl nastínit, že pes je od svého založení akční a aktivní zvíře, a téměř do jednoho vyžaduje aktivitu, zaměstnání a pozornost. Jinak se zcela jednoduše začne nudit a vymýšlet věci, které se nám nelíbí. Může to být nepříjemné ničení věcí, štěkání, hrabání děr, ničení rostlin na zahradě... a právě pokud bydlíte ve městě, může být ono štěkání velkým problémem.
Štěkání se dá předejít již při samotném výběru psíka. Volíme klidná plemena. Ne vždy záleží na velikosti. Spousta německých ovčáků je hodnějších než malý hyperaktivní teriér. Většinou jsou také dobrou volbou mopsové, buldočci, maltézští psíci, naháči a zlatí retrívři.
Zhodnotíme naše časové možnosti, kolik jsme schopni mu věnovat a jak často a dlouho bude v bytě sám. Pro psa to nemusí být snadná situace, malé štěňátko je ve společnosti matky, sourozenců a majitele. Potom si jej vezmeme my a většinou několik prvních dnů jsme s ním nonstop a pak po něm najednou chceme, aby byl 8 hodin sám a v klidu.
Pokud už pejska máme a štěkáním obtěžuje sousedy, čeká nás nelehký úkol ho to odnaučit. V první řadě před tím, než vůbec odejdeme, musí být důkladně vyvenčen, vyběhán a uhoněn u kola nebo přinášením míčku. K dispozici mu necháme jeho oblíbená hračky. Pro výcvik zvolíme den, kdy nemusíme do práce. Předstíráme, že odcházíme. Ve chvíli, kdy začne štěkat, vrátíme se, nehladíme, rezolutně pokáráme a řekneme ne. Pokud je pes v klidu alespoň chvilku, přicházíme, hladíme, vítáme a radujeme se.
Vždy pamatujme na to, že pes potřebuje práci a výcvik, proto nejen před tím, ale i poté, co přijdeme domů, bereme psa na procházky, trénujeme s ním, učíme ho stále nové kousky, běháme agility, bereme ho do společnosti jiných pejsků, apod. Šťastný a unavený pes si nutně potřebuje odpočinout a má-li dostatek vyžití, tak zpravidla ve chvíli naší nepřítomnosti spí.
Agility je skvělá aktivita pro malá i velká plemena
Obecně platí, že pes, který má základní nezbytný výcvik, ovládá povely - sedni, lehni, k noze, přines, zůstaň, a hlavně poslechne na přivolání na jméno, téměř nikdy nebude štěkat. Základní výcvik by měl být nutností u všech psíků, a to i těch malých. Pejska, který neposlouchá nikdy a v podstatě ho ani nemůžeme pustit z vodítka, protože by okamžitě utekl, bude jen velmi těžké usměrnit i ve zlozvykovém a destruktivním chování.
Výcvik od mala, dodržování povelů a pravidel z naší strany vede ke vzájemnému krásnému vztahu, důvěře a k tomu, že jsme pro psa jasným vůdcem smečky.
Psi milují i společnost dalších psů a dobře se při ní baví
TIP: Psa nikdy netrestáme zpětně, pokud se dozvíme, že štěkal celý den, nemá cenu ho trestat po večeři. Vůbec netuší proč, akorát tím kazíme náš vztah a pes se nás bude bát.
TIP II.: Někteří pejskové např. z útulku si mohou nést traumata, o kterých nemáme ani tušení a štěkají z úzkosti a ze strachu. Těm může pomoci psí terapeut nebo specialista pro práci s traumatizovanými psy. Vždy ale platí, že systematičnost, laskavý přístup a vytrvalost mohou dělat divy.
TIP III.: Pokud jsou veškeré snahy psa štěkání odnaučit marné, zkusíme tzv. Protištěkací obojek. Funguje nejčastěji na principu elektřiny nebo vody. Zejména ty vodní jsou velmi oblíbené. Ve chvíli, kdy pes začne štěkat, sepne se čidlo, které aktivuje vystříknutí vody k tlamě psa. Voda se často ochucuje něčím, pro psa nepříjemným, jako je např. citrónová šťáva.
