Ne všechny kočičky jsou heboučké nadýchané kuličky plné roztomilosti. Některé jsou opravdové šelmy a přiblížit k nim ruku a povískat kožíšek může také skončit nepěknými škrábanci na naší ruce a naštvanou kočkou na kredenci. Jak ale docílit toho, že naše micinka nebude při každém setkání ježit hřbet a tvářit se, jako když jí celý svět ubližuje? Jak z ní vychovat mazlivou kočku?
Kočka domácí (Felis silvestris f. catus) je zdomácnělá forma divoké kočky, která je již po tisíciletí člověčím společníkem. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi malých koček, a je typickým zástupcem skupiny. Má pružné a svalnaté tělo, dokonale přizpůsobené k lovení, ostré drápy a zuby a vynikající smysly. Její domestikace by se dala shrnout rčením, že kočky si ochočily lidi. Při pohledu na naše domácí šelmičky, které ježí hřbety, mňoukají jako pominuté a tasí drápky a cení zoubky kdykoliv, když jim něco není po chuti, jednoznačně vypovídá o tom, že kočka byla, je a bude malou šelmou, která si vždycky prosadí svou, ať se to člověku líbí nebo ne.
Chovám kočky již léta a mohu s klidem říci, že co kočka, to originál. Naštěstí jsem se nesetkala s vysloveně nepřátelsky naladěnou kočkou. Většina našich gaučových povalečů má povahu klidnou, přátelskou, mazlivou a spací. To však ale neznamená, že takoví jsou vždy. Vcelku nezáleží na tom, máte-li doma kočky nebo kocoury. Co tedy způsobuje to, že se z líné, ospalé miciny stane v okamžiku vrčící a drápající bestie?
Přítulná kočka vám usne třeba na opěradle křesla s pocitem jistoty
Kočičí povaha
Kočka je a zůstane lovcem. Patří ostatně do skupiny malých kočkovitých šelem a to, že jejich strýčkem je sám král zvířat, jim jen nahrává do karet. Původně byla kočka chována jako lovec hlodavců a tím zůstala až do dnešních dnů, i když většina domácích koček loví tak maximálně zatoulané masařky nebo vaše palce u nohou. To musíme brát v úvahu při pořizování si kočičího kamaráda do bytu. Kočka je tvor, o kterém se říká, že z 24 hodin jich prospí 25. Je nejaktivnější za soumraku a v brzkých ranních hodinách, většinu dne i noci pak prospí. Což nám lidem občas působí trochu komplikace, zejména pokud má kočka ve čtyři hodiny ráno vyspáno a mohutně se dožaduje snídaně a pozornosti.
Překážka v podobě rozvalené kočky není ničím neobvyklým (Zdroj: Martina Pilzová) Přilákejte k sobě kočku zajímavou hračkou (Zdroj: Depositphotos.com)
Výchova kočky do podoby mazlivého tvorečka je možná. A není k tomu potřeba mít žádné zvláštní schopnosti. Kočka, stejně jako jiná zvířata, domestikovaná člověkem, vyžaduje pozornost a péči. Není to jen o tom - pořídili jsme si kočku, tak jí budeme nějakých 15 let krmit a pouštět na dvorek. Chce to mít k těmto osobitým zvířarům především láskyplný vztah. Řeknete si, vždyť je máme rádi. Ale ruku na srdce, kolikrát se vám stalo, že jste kočku odstrčili, když se přišla pomazlit, protože teď na ní zrovna nemáte čas? Kočce je ale srdečně jedno, jestli v tu danou chvíli myjete nádobí nebo sledujete důležitý fotbalový zápas. Ona se chce mazlit teď a hned. Využijte toho a pohlaďte jí. Pokud se totiž bude taková situace opakovat, kočka rychle pochopí, že není vítána a stáhne se. Jenže tím bude narušena její důvěra k vám a tu si zpět jen tak lehce nezískáte. Nikdy nezapomínejte na to, že kočka je opravdovou osobností a má svou trošku nevyzpytatelnou povahu.
Pokud kočka spí v podivné poloze, má pocit bezpečí
Co dělat?
Co je tedy potřeba dodržovat při výchově kočky? Láska a zase láska. V první řadě zvykejte kočku na svou ruku. Není vhodné při každé příležitosti kočku popadnout a snažit se jí hladit a mazlit. Tím jí jen vystresujete a ona si vaši ruku spojí s nepříjemným pocitem. Kdykoliv se k vám kočka přiblíží, lehce jí pohlaďte po těle. Jakmile vám dá najevo, že se jí to líbí, pomalu hlazení stupňujte a nechte jí samu, aby si řekla, kdy už to stačí. Nikdy kočku nenuťte, aby držela a nechala se hladit, když sama nechce. Začne se vás stranit. Zde je nutné připomenout, že kočka není pes, není oddaná svému majiteli - jak já říkám, kočka má své služebnictvo a to jsme my. Nepřiběhne pokaždé na zavolání, pokud není opravdu vycvičená. Ale bude ráda ve vaší blízkosti, jakmile pochopí, že jí nic nehrozí.
Nejlépe se kočka cítí tam, kde je dobře i lidem- třeba v křesle (Zdroj: Martina Pilzová) Kočka prospí více než polovinu svého života (Zdroj: Depositphotos.com)
Říká se, že vrcholem spokojenosti kočky je, pokud vám nastaví bříško. V tu chvíli máte vyhráno. Jakmile vám kočka dovolí, abyste jí drbali bříško, dává vám najevo skutečnou důvěru. Nikdy tu důvěru nesmíte narušit, protože pak už vám kočka nemusí věřit nikdy. A nedejte se zmást kočičím předením, které spousta lidí považuje za projev spokojenosti. Kočky předou i v jiných situacích, dokonce předou i při bolesti. To, jestli je kočka ve vaší přítomnosti spokojená či nikoliv, byste měli poznat z celkové řeči jejího těla. Je jasné, že když se budete snažit kočku pohladit a ona couvne nebo rovnou uteče, není něco v pořádku. Jakmile ale vyžaduje hlazení, tře se o nohy, skáče vám na klín a "ducá" hlavičkou do vaší brady - je vaše. A tak směle do toho a mazlit a mazlit.
Ideální je zabrat celé křeslo, páníček rád postojí
Ke kočkám se chovejte tak, jak byste chtěli, aby se ostatní chovali k vám. Nerušte je ve spánku, neberte je do náruče, když nechtějí, nehoňte je a neplašte. Získejte si jejich důvěru pomalými krůčky, laskavostí, skoro až podlézáním, nabízením pamlsků a jemným hlazením kožíšku. Jen vytrvalou péčí vychováte z nedůtklivé hysterky mazlivou a přítulnou kočku.
Publikováno: 14. 8. 2019, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
Převýchova pejsků z útulku se může zdát složitá, ale nemusí být. Musíme dbát na jejich minulost, jinak se starat o štěně, jinak o dospělého a naučit ho základním trikům.
