Letošní úroda bramborám přeje, a tak nadešel čas vytáhnout oblíbené recepty a třeba v kuchyni i trochu experimentovat. Než se ale pustíte do domácích hranolek nebo bramboráku, osvěžte si, co vlastně o bramborách víte a jak vybrat tu pravou odrůdu nebo varný typ.
Bramborový průvodce aneb Jak se vyznat v odrůdách a nespálit se při nákupu
Erteple, krumple, kobzole, zemáky… Brambory se do Evropy dostaly až v 16. století a rychle na našich stolech zdomácněly – i díky širokým možnostem využití v kuchyni. Hlízy brambor tvoří přibližně ze tří čtvrtin voda, zbytek je pak sušina, ve které najdeme především škrob – polysacharid sloužící jako zdroj energie. Brambory obsahují minimum tuku a jsou zdrojem cenných esenciálních aminokyselin. Najdeme v nich také antioxidanty, minerály jako draslík, hořčík či železo, vitaminy skupiny B a C. I proto se často bramborám přezdívá „citrony severu“.
Na světě existuje více než 4 000 odrůd brambor, které se liší dobou sklizně, texturou, barvou slupky, obsahem škrobu i možnostmi využití. Základně můžeme odrůdy podle doby dozrání dělit na rané, středně rané a pozdní. Platí, že rané odrůdy mají méně škrobu, a tak se hodí především jako příloha a nelze je déle skladovat. Pozdní vám pak díky tužší slupce vydrží ve vhodných podmínkách delší dobu.
U brambor platí, že teplota, při které je skladujeme, by se měla pohybovat okolo 4-6 stupňů. Pokud bude nižší, začnou se škroby v bramborách rozkládat na jednoduché cukry a výsledkem budou „sladké“ brambory. Vyšší teploty zase povedou ke klíčení a produkci solaninu. Ten je ve vyšším množství zdraví škodlivý, a proto bychom naklíčené brambory již neměli konzumovat, případně je vhodné klíčky odstranit, stejně jako zelené části brambor.
A co dělat v případě, že se k nám dostanou brambory poškozené nebo napadené škůdci?
„Poškození může vzniknout mechanicky, ale také může jít o chorobu nebo dílo škůdce. Nejčastějším postižením je strupovitost, kterou poznáme na slupce, případně houbovitá tečkovitost. V takovém případě je nutné brambory důkladně okrájet a postižená místa odstranit, pak je lze bez obav konzumovat,“ dodává Tomáš Louda, specialista na ovoce a zeleninu z online supermarketu.
Nemáte sklep nebo jiné prostory na skladování ovoce a zeleniny? Pak je lepším řešením nakupovat menší balení brambor častěji, abyste nemuseli vyhazovat špatně uskladněné přebytky. A pokud vás nebaví tahat těžké pytle, nakupte si je jednoduše online – v nabídce naleznete různé typy brambor od klasických po batáty, brambory v bio kvalitě a pro zaneprázdněné i předpřipravené loupané.
Brambory je nutné také správně skladovat Náš tip: Krátkodobé skladování usnadní box s větracími otvory zabraňujícími přístupu světla. Pozor, brambory nikdy neskladujte s jablky – ta produkují etylen, který urychluje klíčení.
Bramborová abeceda
Pokud chcete, aby brambory v salátu držely tvar a ty vařené se zase daly dobře zpracovat do těsta, vyberte správný varný typ. Pod označením A na vás v obchodě budou čekat brambory, které i po uvaření dobře drží a nerozvářejí se, takže jsou ideální volbou pro saláty – a to nejen ten vánoční bramborový. Jako příloha se nejvíc hodí varný typ B. Tyto brambory se totiž více rozvářejí a jsou spíše polotuhé. Varný typ C pak oceníte při přípravě bramborových kaší a pyré – rychle se rozvaří, obsahují hodně škrobu a vyrobíte z nich i výborné bramborové knedlíky.
Velmi oblíbenou zeleninou se v posledních letech staly batáty. Pochází stejně jako klasické brambory ze Střední Ameriky, ale nejsou nijak příbuzné.
„Batáty jsou velmi vyhledávané díky své sladké chuti a velmi variabilnímu použití – hodí se do příkrmů, krémových polévek a pyré nebo z nich lze připravit oblíbené domácí hranolky. Jejich výhodou je také to, že na rozdíl od brambor neobsahují solanin,“ doplňuje specialista Tomáš Louda.
Příprava na sto způsobů
Možností, jak brambory připravit, je nepočítaně. Stejně jako u jiných potravin i zde platí, že některé kuchyňské úpravy mohou ze „zdravé“ suroviny vytvořit kalorickou bombu. Ideálním způsobem přípravy je vaření v páře, které zachová většinu zdraví prospěšných látek. Pokud si usmažíme hranolky, rázem máme na stole jídlo s vysokým glykemickým indexem, které výrazně zvýší hladinu krevního cukru po jídle, a navíc v něm konzumujeme i množství tuku.
Z brambor si připravíte výborné přílohy i hlavní jídla, pomohou se zahuštěním omáček, polévek či gulášů, kde nahradí mouku. Díky své variabilitě se hodí i do sladkých jídel – klasikou jsou bramborové placky, škubánky nebo lokše. Popisovat všechna jídla, která z brambor připravíte, by zkrátka vydalo na mnoho stran, nabízíme tak alespoň několik pro inspiraci.
Recepty podle našich babiček
Zelníky
Vyzkoušejte klasiku v podobě zelníků. Na výborné placky potřebujete cca 1 kg moučných brambor. Brambory nastrouhejte, vymačkejte vodu a dochuťte solí, pepřem a majoránkou a několika stroužky česneku podle chuti. Přidejte 0,5 kg kysaného zelí, které jste předtím orestovali na slanině na pánvi. Smíchejte a smažte na sádle či oleji.
Lokše
Cca 1 kg uvařených brambor (typ C) prolisujte nebo nastrouhejte na jemném struhadle. Přidejte cca 250-300 g hladké mouky, vajíčko a těsto osolte. Vytvořte váleček, z něhož budete postupně ukrajovat kousky, které vyválíte na placky o tloušťce půl centimetru. Opékejte nasucho na silné litinové nebo nerezové pánvi. Po upečení omastěte a podávejte s povidly, tvarohem nebo zvolte slanou variantu.
Granátnický pochod
Cibuli a cca 100 g slaniny osmažíme na pánvi dozlatova, zaprášíme lžičkou papriky, přidáme pepř. Vmícháme jedno balení uvařených těstovin a 1 kg ve slupce uvařených brambor, které jsme předtím nahrubo rozmačkali.
