Od nepaměti byl chov kuřat na vesnicích naprosto běžnou záležitostí. Stačilo mít slepice a k nim kohouta, a o zbytek se postarala příroda a přirozený rozmnožovací pud. Pak přišel člověk a vysvětlil slepicím, že to zvládne lépe, a hlavně na tom vydělá. Od té doby se kuřata líhnou ve velkochovech v umělých líhních, slepice strádají v klecích a kohouti končí v polévce. Nebylo by od věci vrátit se na začátek a dopřát slepicím sezení na vejcích, vodění kuřátek po dvoře a poslouchat ranní kokrhání kohoutů. Ukážeme vám, že chov kuřat není kvantová fyzika v brailově písmu, a že to zvládne většina lidí s laskavým chápáním přírody a života.
Zdroj: Prima DOMA MEDIA s.r.o.
Chov kuřat
Drůbež, zejména slepice s kuřaty, byly malebnou idylkou dvorků našich babiček. Moderní doba přestěhovala slepice do velkochovů a klecí, kuřata se začala líhnout v umělých líhních. Valná většina těchto zvířat nikdy neopustila prostory drůbežáren, nepoznala denní světlo, trávu nebo sníh. Naštěstí se malochovy a drůbež na dvorcích začínají opět objevovat.
A dokonce i ve městech, kde se sdružují nejrůznější eko komunity a vznikají sdílené dvorky, zahrady a další prostory. Tito lidé uvažují ekologicky a pragmaticky a dovedou si spočítat, že domácí vejce od spokojené slepice je jednak zadarmo, a za další to otevírá spoustu možností, jak zkrmovat zbytky od vaření.
A tam, kde jsou slepice, může být i kohout (pokud nemáte nervózního souseda, kterého bude ranní kokrhání rušit a obtěžovat), a pokud je kohout, budou i oplozená vejce a z vajec vylíhlá kuřátka. Pohled na maličká hedvábná kuřátka, která běhají po dvorku za kvočnou, je doslova láskyplný, a určitě se nenajde nikdo, kdy by tato křehká ochmýření stvořeníčka neměl rád.
Pokud se rozhodnete odchovat si svoje vlastní kuřata, nejprve byste se měli rozhodnout pro vhodné plemeno. Plemeno vybírejte podle toho, k jakému účelu si kuřat pořizujete. Pokud pouze na výkrm a následně na maso, asi vám bude celkem jedno, zda máte na talíři vlašku nebo leghornku. Pokud ale zamýšlíte začít s vlastním chovem slepic, které budou snášet vejce, popřemýšlejte nad nějakým výnosným plemenem.
Kuřatům ovšem musíte připravit vyhovující podmínky, protože jakýkoliv nedostatek pro ně může znamenat záhubu. Kuřátka jsou velmi křehká a náchylná prakticky na všechno. Nesnáší průvan a ani příliš velké horko, ani zimu. Čerstvě vylíhnutá kuřata potřebují suché teplo, ideálně okolo 27-30 °C, a dostatek světla.
V běžném domácím chovu je zahřívá kvočna, ale pokud je hodně chladno nebo kvočnu nemáte, je třeba zajistit jim i další zdroj tepla. Velkou službu zde může udělat umělá odchovna, kterou nemusíte hned kupovat (je poměrně finančně náročná), ale můžete si jí od některého z chovatelů půjčit.
Odchovna je pro kuřata velmi vhodná. Zajistí teplo, které lze nastavit podle momentální situace, aby se kuřata cítila pohodlně. Výměna vzduchu je také důležitá, proto místo, kde kuřata jsou, dostatečně větrejte. V případě odchovny je větrání zajištěno. Chov kuřat, zejména těch úplně malých, zpočátku bude znamenat spoustu starání se, ale rozhodně se vyplatí.
Krmení kuřat
Kuřata potřebují výživnou krmnou směs, po které budou vitální, zdravá a budou přibývat na váze. I v tom, jaké krmivo použijete, je zárodek úspěchu. Maličká kuřatka, která umí zobat potravu už cca po třech dnech po vylíhnutí, musí dostávat směsku obilného a kukuřičného šrotu. Odrostlejším kuřatům už můžete dávat granule. Vadí vám krmit svůj chov kuřat průmyslově vyráběným krmivem? Místo toho jim můžete připravovat směs z nadrobno nasekaných kopřiv, řebříčku, strouhanky nebo pšeničného šrotu, tvarohu, mrkve a nastrouhaného vajíčka natvrdo. Tato směs bude stejně výživná jako ta kupovaná.
Kromě vhodného krmiva musíte kuřata pravidelně zásobovat vodou. Ta musí být stále čistá a nezávadná. Do vody pak můžete přidat trošku cukru, který kuřatům dodá energii.
Dejte maličkým kuřatům do vody trošku cukru pro energii
Choroby kuřat
Nemoci kuřat mohou být původu bakteriálního, virového, metabolického, orgánového i parazitárního. Nejčastěji jsou to tyto choroby:
Kokcidióza
Infekční laryngitida
Bronchitida drůbeže
Salmonelóza
Stafylokokóza
Aviární encefalomyelitida
Nutriční encefalomalacie
IBD
Nejzákeřnější je asi kokcidóza, která u kuřat způsobuje vodnatý a krvavý průjem, po němž kuřata houfně hynou. Původcem je prvok kokcidie, který způsobuje střevní kokcidiózu. Choroba se přenáší trusem do vnějšího prostředí. Prevencí jsou správné podmínky pro chov kuřat, zamezení znečištění krmítek a napáječek, dezinfekce. Jako preventivní prostředek je možné přidávat kuřatům do vody trochu octa (na 10 l vody asi 0,04 nebo 0,05 l octa).
Pokud máte velký chov kuřat nebo jej plánujete, promluvte si s veterinářem o možnosti očkování kuřat.
Salmoneloza neboli paratyf drůbeže je bakteriální onemocnění, kdy kuřata hynou, jsou slabá a neduživá, hodně pijí, mohou mít ale také průjem, špatně dýchat nebo kulhat.
Zdroj informací: Zahradník po ruce,chovej.cz
Publikováno: 13. 8. 2024, Autor: Martina Pilzová, Profil autora: Martina Pilzová
