Připravte se na velikonoční týden, ušetříte si zbytečné starosti
Připravit se na velikonoční týden může ušetřit spoustu starostí. Velikonoční svátky nejsou jen o hodování, ať už u stolů, tak u dveří. Tradice nesou trvalé hodnoty, na které bychom neměli zapomínat. Připomeňme si alespoň ty nejčastější, které nás mohou v průběhu Pašijového týdne potkat.
Přípravu na Velikonoce není radno podceňovat. Díky tomu předejdeme mnoha chybám, omylům i nedostatečným zásobám. O velikonočních svátcích nás čekají mimo jiné dva státní svátky. Velký pátek, kdy mají obchody normálně otevřeno, a Velikonoční pondělí, kdy jsou obchody naopak zavřené. Na toto nesmíme zapomenout, a včas si připravit veškeré potraviny dopředu.
Přípravy na Velikonoce nejsou jen o barvení vajíček
Připravit na Velikonoce musíme také výzdobu
Stejně jako na Vánoce chceme krásně vyzdobit dům, byt i zahradu. Dekorace nabízí mnoho obchodů, ale můžeme si některé i sami vyrobit. Úplně jednoduchou dekoraci vyrobíme z husích, popř. slepičích vajíček.
Vejce přilepíme tavnou pistolí na aranžovací hmotu
Při přípravě na Velikonoce nesmíme zapomenout na výzdobu. K tomu budeme potřebovat jednu či dvě misky, aranžovací hmotu šedé barvy, tavnou pistoli, mech vhodný k výrobě dekorací a živé květiny. Uřízneme si potřebný kus šedé aranžovací hmoty, která je určená pro suchou vazbu, vložíme ji do misky (můžeme ji ke dnu přilepit tavnou pistolí) a na povrch kápneme roztavené lepidlo.
Přilepíme vyfouklé husí nebo slepičí vajíčko. Po celém obvodu vtlačíme či opět přilepíme mech, který je určený pro výrobu dekorací. Jedná se o stabilizovaný či sušený mech a zakoupíme ho v některém z e-shopů.
Do vaječné skořápky můžeme injekční stříkačkou vpravit trochu vody. Tím zajistíme květinám přísun vláhy a dekorace zůstane o to déle svěží a čerstvá. Vybrat můžeme takové květiny, které máme rádi. Ať už to jsou chryzantémy, karafiáty, růže, ale také půvabně budou vypadat frézie či třeba modřence. Dozdobit můžeme zelenou větvičkou či šaterem. Květiny po nějaké době vyjmeme, zastřihneme stonky, doplníme vodu do skořápek a opět vsuneme zpět.
Při přípravách na Velikonoce nezapomeňte na zábavu. A to nejen pro děti, ale i pro dospělé. Inspirovat se můžete i v zahraničí. Například v Anglii či dalších severských zemích pořádají hon na zajíčka. Máte u svého domu zahradu? Poschovávejte tam různé dobroty a vajíčka. Děti se zabaví jejich hledáním.
Pro děti můžeme v rámci příprav na Velikonoce vymyslet zábavu v podobě hledání vajíček
Tip čtenářky:
Při hledání schovaných vajíček a čokolády na zahradě musí děti plnit různé úkoly a hádanky. Při jejich vymýšlení se zabaví i dospělí. Ráno děti vyrazí na koledu a my zatím připravujeme bojovou cestu pro plnění úkolů a získávání odměn. Ve chvíli, kdy je rozluštěn klíč v každé hádance, mohou děti postoupit na své cestě dál. Takto přichystáme několik stanovišť a je radostí pozorovat, jak si děti při této zábavě vedou.
Při přípravách na Velikonoce se řiďte pašijovým týdnem
Pašijový týden
Je to poslední týden před Velikonočním pondělím. Když pomineme křesťanskou hodnotu tohoto týdne, můžeme si shrnout několik úkonů, které jsou pro dané dny podstatné. Přidáme i výběr vhodných pokrmů, které bychom měli v těchto dnech konzumovat.
Modré pondělí – poslední masopustní pondělí. Muži v tento den nepracovali, ženy se chystaly na velký úklid. V pondělí i úterý se připravovala pouze rychlá jednoduchá jídla z důvodů zaneprázdnění hospodyněk úklidem.
Šedivé (Žluté) úterý – den úklidu. Hospodyňky v tento den důkladně uklidí celý dům, nesmí zapomenout na pavučiny a veškerý prach. K obědu servírujte různé polévky či kaše, něco rychlého, co není při přípravě náročné na čas.
Škaredá (Sazometná) středa – symbol zrady. V tento den se nesmí lidé na sebe škaredit, aby jim to nezůstalo po celý rok. Hospodyňky vymetají saze z komína a malují vajíčka. Jí se škaredá jídla, například trhance, nevzhledně roztrhané bramboráky, kroupy s fazolemi či halušky se zelím.
Zelený čtvrtek – utichají zvony. Vesnicemi a městy zní klapačky a řehtačky v rukou chlapců, kteří obcházejí stavení a vyhánějí zlé síly. Na Zelený čtvrtek je dobré zasadit či vysít rostliny na zahradě, vyhnou se jim škůdci. V tento den se pečou jidáše. Typická jsou pro tento den zelená jídla na oslavu rašící zeleně. Pokrmy se skládají ze špenátu, hrachu, kapusty, zelí a čerstvých bylinek. Vyzkoušejte netradiční recepty na šumajstr, kočičí svatbu nebo pučálku.
Velký pátek – den velkého rozjímání a kouzel. Dle pověry se nesmělo hýbat se zemí. Zapomeňte na rytí zahrádky, okopávání či přesazování. Také si a nikomu nic nepůjčujte, půjčená věc může být začarovaná, a neperte prádlo. Pralo by se v Kristově krvi. V tento den země vydává své poklady. Ranní očista v potoce či řece zajistí zdraví po celý rok. Velký pátek byl ve znamení půstu. Mnohde se jedlo jediné jídlo za den, a tím byla vydatná polévka, popř. pečená či vařená ryba.
Bílá sobota – konec půstu, přichází čas hostin. Příprava pokrmů naplní většinu dne. Pečou se mazance, bochánky a různá masa, nejčastěji jehněčí či skopové. Nesmí chybět beránek. Také v tento den upleteme pomlázku.
Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) – svěcení pokrmů. K obědu se připraví hostina, kdy se servírují různá masa, jako je jehněčí či skopové, velikonoční hlavička (nádivka, která by měla obsahovat bylinky či mladé kopřivy). Sladkou tečku obstarají mazance, jidáše a beránek.
Velikonoční (Červené) pondělí – vzhůru za hodováním. Tento den nespadá do Pašijového týdne. Pro nás pondělím vrcholí svátky Velikonoc. Chlapci chodí dům od domu, recitují básničky a koledy a dostávají za ně odměny v podobě malovaných vajec. Každé děvče by mělo být vyšleháno pomlázkou, aby zůstalo mladé. Tento den je ve znamení pojídání vajec a pokrmů z nich.
