Na horách v zimě si můžete užít turistiku na lyžích
Sportujte rádi a nevadí vám trocha námahy? Chcete si užít sjezd na lyžích bez davů? Máte rádi běžecké lyžování ve stopě nebo mimo ni? Tak právě pro vás je jak stvoření zimní horská turistika, která je kombinací všeho, co máte v zimě rádi. Než se ovšem do tohoto sportu pustíte, je důležité se vybavit kvalitním vybavením. Vysvětlíme, o co se jedná a co nezapomenout, abyste si užili tento stále oblíbenější zimní sport.
Zimní horská turistika si získává stále větší pozornost (Zdroj: Depositphotos (https://cz.depositphotos.com))
Zimní horská turistika – skialpinismus
Skialpinismus, zimní horská turistika nebo také skitouring – všechny tyto výrazy mají stejný význam. Jedná se o kombinaci zimní horské turistiky s lyžováním spočívající v túrách v horském terénu mimo vyšlapané cesty.
Na sjezdovce se těšte na rovinatý terén, adrenalinový sjezd po čerstvé stopě a na náročná a strmá stoupání v horském terénu. Díky tomuto zajímavému sportu se dostanete do míst, kam se jiný vyznavač zimních sportů těžko dostane. Budete mimo vleky i ostatní dopravní prostředky, ale budete potřebovat speciální lyže s takzvanými „tuleni“ pro stoupání, specifické vázání a teleskopické hůlky. U některých tras přibalíte do batohu i mačky a někdy bude nezbytné lavinové vybavení (lopata, sonda a lavinový detektor). Můžete být na túře jen jeden den, nebo si ji protáhnout na více dní – podle toho volíte i odpovídající oblečení.
Zimní horská turistika a její začátky
Zimní horská turistika sahá k počátku lyžování ve Skandinávii. Staré dřevěné lyže měly na špičce „čudlík“ na který se nasazovaly pásy z tulení kůže. První lyže nesloužily jako dnes pro zábavu, ale byly velmi důležitým transportním prostředkem v náročném zasněženém terénu. Přibližně v polovině 20. století se pomalu mění lyžování ve sport. Jeho největší rozmach nastal v šedesátých až sedmdesátých letech minulého století. Masově se rozmohlo lyžování na sjezdovkách a jen málo nadšenců lyžovalo do kopce.
Pomalinku začínaly i první závody a hodně příznivců skialpinismu přišlo z řad horolezců, kteří horskou zimní turistiku znali z jiného pohledu. V průběhu let se vylepšovalo vybavení a túry na pásech získávaly stále větší oblibu. Především v Alpách, Skandinávii nebo za oceánem v Severní Americe postupně vytlačuje skitouring z volných svahů velmi zažitý telemark, tedy techniku sjíždění svahu na lyžích s volnou patou. V současné době je vybavení na velmi vysoké úrovni, nejen co se týče technologie, ale i použitých materiálů. Existuje propracovaná metoda pohybu a velmi důležitá je i lavinová prevence.
Zimní horská turistika vyžaduje fyzičku a také dostatečné a kvalitní vybavení
Zimní horská turistika na lyžích má své disciplíny
Zimní horská turistika na lyžích se rozděluje do několika disciplín. Jednou z nich je závodní skialpinismus, který spočívá v co nejrychlejším překonání vytyčené tratě, přičemž závodníkům stačí na manipulaci se stoupacími pásy jen několik vteřin. Základem je funkční velmi lehké vybavení. Závodí se ve dvojicích nebo trojicích na různých typech tratí.
Nejrozšířenější je klasický skialpinismus, což je zimní horká turistika, kdy pohorky vyměníte za lyžáky a nazujete lyže se stoupacími pásy. Povětšinou se jedná o pomalejší a delší výstup, po kterém je vám odměnou parádní sjezd. Provozuje se formou hvězdicových túr z horské chaty, nebo vícedenní přechod od chaty k chatě, kterému se říká „haute route.“ Povětšinou není nijak nebezpečný z hlediska lyžování ani horolezectví. Pokud máte dobrou kondici a jste technicky zdatný lyžař, je tato disciplína vhodná přímo pro vás. Hlavně pokud vás omrzely plné sjezdovky lidí, nudíte se a dosáhli jste stropu svých dovedností. Pokud si pořídíte kvalitní vybavení, bude vám šetřit síly, a tím si lépe užijete jízdu.
Expediční skialpinismus se vyznačuje zdoláváním horkých vrcholů. V určitém směru se do této disciplíny přenáší závodní pojetí spočívající v rychlosti jak nahoru, tak dolů. Není výjimkou expedice na lyžích do 8 000 m. n. m. V tomto případě rychlost znamená bezpečnost.
Další disciplínou je freeride, kde jde především o kvalitu sjezdu. Jízda prašanem je pro vyznavače tohoto sportu více než dobytí vrcholu. Základem jsou velmi široké lyže (více než 100 mm), které vytvoří dostatečný vztlak, a tím pohodlnou jízdu s dlouhými oblouky. Někdy se využívá i helikoptéra, která sportovce dopraví na ideální místo. Důležité jsou informace o lavinovém nebezpečí. I zde je základem lehčí vybavení, které usnadňuje jízdu v obtížném terénu.
Freeride touring je jako surfování na moři, kdy vodu vyměníte za sníh a vodorovné moře za vertikálu. V tomto sportu je vám po výstupu odměnou parádní jízda po prašanu. Vybavení je více orientované na sjezd a potřebujete širší lyže s výbornými jízdním vlastnostmi, ale zároveň s rozumnou hmotností.
Extrémní lyžování spočívá v dostání se na začátek sjezdu vlastními silami, většinou za využití horolezecké techniky, Za obecnou hranici se považuje u extrémního sjezdu sklon 45 °, tedy 100% klesání. Pokud spadnete, už se nezastavíte.
Trochu volnější je disciplína fitness skitouring, která může být prováděna na lesních stezkách nebo sjezdovkách – nejčastěji v podvečer, kdy si nasadíte čelovku a nepotřebujete používat nouzové vybavení. Jedná se především o kondiční přípravu. Výhodou je neomezený pohyb v členitém zasněženém terénu.
Zimní horská turistika v Česku
Legální provozování skialpinismu v Česku je ještě v „plenkách“, a s tím souvisí mnohem menší prostor než třeba v Alpách nebo Vysokých Tatrách. Pokud ale začínáte, je pro vás prostor dostatečný. V Krkonoších lze využít lyžařské túry v okolí Špindlerova Mlýna, Pece pod Sněžkou nebo Rokytnice nad Jizerou. V Krušných horách je připraven tucet tras v okolí Bouřňáku. V okolí Železné Rudy jsou trasy okolo Špičáku nebo dle do německé části Šumavy. V okolí Dolní Moravy můžete využít oblast v okolí Kralického Sněžníku.
Zdroj informací: skitourguru.com, sportano.cz, pořad Receptář prima nápadů
