V České republice nese odpovědnost za zdraví dětí pediatr nebo praktický lékař pro děti a dorost, kteří jsou často prvními, kdo detekují různé smyslové poruchy, včetně těch zrakových. Preventivní kontroly jsou naplánovány na 3., 6., 12. a 18. měsíc života dítěte, následně ve třech letech a poté pravidelně každé dva roky až do 17 let. Je-li jakékoliv podezření na problémy se zrakem u vašeho dítěte, je nezbytné co nejdříve navštívit očního lékaře. Pokud se vrozená vada zjistí až při nástupu do školy, tedy mezi 6 a 7 rokem, oční lékař už může pomoci jen stěží. Tento stav se označuje jako tupozrakost.
Varovné signály, které naznačují, že se zrakem vašeho dítěte něco není v pořádku, lze pozorovat ještě před nástupem do 1.třídy základní školy, a lze tak zabránit například rozvoji tupozrakosti. „Už u malých dětí si všímejte, zda navazují oční kontakt, zda se smějí na vizuální podněty nebo při hraní či dívání na televizi nepřirozeně naklánějí hlavu. Vyzkoušejte, jestli oči dítěte při sledování hračky nezačnou cestovat zleva doprava. Případně z jaké vzdálenosti dítě zaujme nějaká hračka, jestli se nebrání zakrytí jednoho oka při pozorování předmětu, jak sahá po hračkách, jestli mhouří oči, zda je extrémně citlivé na světlo. Všimněte si, jak se dítě samo pohybuje v prostoru, případně například nezakopává apod.,” popisuje oftalmoložka Soňa Paluříková. U větších dětí je třeba pečlivě vyšetřit i když trpí bolestmi hlavy. V pozdější věku dítěte už lze pozorovat i to, zda dokáže sestavit stavebnici z malých dílků nebo jak rychle se naučí chytat míč.
Krok 1: Jaké jsou refrakční vady zraku u dětí?
Mezi refrakční vady patří krátkozrakost (myopia), dalekozrakost (hypermetropia) a astigmatismus. „U dětí je důležité zachytit jakoukoliv refrakční vadu co nejdříve, aby proběhl správný vývoj zrakových funkcí, které se vyvíjí od narození zhruba do 6.–7. roku života dítěte. Správné a včasné korigování refrakčních vad očním lékařem je důležitou prevencí vzniku tupozrakosti (amblyopie),” zdůrazňuje Paluříková. Pokud se refrakční vada objeví až po nástupu do školy, není již dítě ohroženo tupozrakostí, protože vývoj zrakových funkcí je již dokončen–vesměs se objevuje tzv. školní krátkozrakost, kterou lze dobře korigovat brýlovými skly.
Krok 2: Prevence jako základní kámen
Vyvážená a pestrá strava, dostatek pohybu, spánku a čerstvého vzduchu, spolu s pozitivními rodinnými vztahy představují základ kvalitního a zdravého života. Toto platí dvojnásobně pro děti. Ač to nemusí být populární, důležité je omezit sledování televize, mobilů i tabletů, ale hlavně jsou důležité pravidelné kontroly u pediatra a konzultace týkající se všeho, co se vám na vývoji dítěte nezdá v pořádku. Pokud pediatr zjistí, že dítě hůře vidí nebo šilhá, odesílá ho neprodleně k očnímu lékaři.
Krok 3: Kdy a kam vyrazit s dětmi
Pokud máte pozitivní rodinnou anamnézu na tupozrakost nebo velkou refrakční vadu, zejména dalekozrakost, pak je doporučené provést screeningový test pomocí přístroje Plusoptix, což lze už od 6.–8. měsíce života. Takový test se často provádí v mateřských školách a podle výsledku se doporučí vyšetření u očního lékaře. Při očním vyšetření je následně nutné vyloučit akomodaci očí dětí speciálními kapkami, které rozšíří zorničky, aby se mohl stanovit druh a výše refrakční vady. Děti starší 15 let, které už brýle nosí, lze nechat vyšetřit v optice zkušenými optometristy.
Krok 4: Modré světlo a jeho vliv na dětský zrak
Žijeme v éře, kde jsme nepřetržitě obklopeni modrým světlem, které vyzařují LED světla a digitální zařízení, jako jsou telefony, tablety a počítače. Mnoho studií upozorňuje na škodlivé účinky modrého světla, zejména ve večerních hodinách, kdy může narušovat kvalitu spánku. Na druhou stranu, přirozené modré světlo, například ze slunečních paprsků, je klíčové pro regulaci našeho denního rytmu a řadu hormonálních procesů v těle. „Děti jsou obzvláště v dnešní době vystaveny modrému světlu kvůli intenzivnímu používání telefonů a tabletů, se kterými navíc pracují z příliš blízké vzdálenosti. Kombinace nedostatku pohybu a přirozeného světla má za následek rostoucí počet krátkozrakých dětí,“ zdůrazňuje oftalmoložka Soňa Paluříková. U dětí je tak velice důležité dbát na kvalitní trávení volného času a regulovat čas, který děti tráví u obrazovek.
Krok 5: Děti a kontaktní čočky: Kdy je vhodné je případně zavést?
Nošení kontaktních čoček u dětí je možné tehdy, pokud je dítě natolik zralé, aby zvládlo nasazení, vyndání a správnou péči o čočky. Vhodný věk je velmi individuální, běžně se čočky doporučují od 15 let. Nicméně při vysoké vadě nebo při některých sportovních aktivitách, jako je tanec, fotbal či lyžování, se mohou kontaktní čočky aplikovat i dříve. Významnou roli hraje také spolupráce s rodiči. Pokud jde o terapeutické nošení kontaktních čoček, které doporučí oftalmolog při léčbě některých očních onemocnění, je možné čočky aplikovat i v poměrně nízkém věku dítěte.
Náš TIP, jak ušetřit
Zrak dětí je stále v procesu vývoje a dioptrie se mohou v průběhu let měnit. To může znamenat zvýšené náklady pro rodinný rozpočet, zejména když dítě brýle častěji poškodí nebo je i rozbije. Pokud vaše dítě potřebuje brýle nebo kontaktní čočky, jednoduše navštivte e-shop Alensa.cz s předpisem od očního lékaře nebo ještě lépe některou z Optika Alensa v pražské Lazarské nebo brněnské Masarykově ulici.
Na Alensa.cz nabízí kvalitní produkty za skvělé ceny. Díky virtuálnímu zrcadlu můžete brýle vyzkoušet a vybrat z pohodlí domova, nebo si můžete vybrané obruby rezervovat v optikách Alensa a zkonzultovat svůj výběr s očními specialisty přímo v prodejně.
Publikováno: 1. 7. 2023, Autor: Redakce, Profil autora: Redakce