Zelený čtvrtek má své pojmenování tak trochu omylem
Zelený čtvrtek je dalším dnem pašijového týdne. Ke svému pojmenování však tento den přišel tak trochu omylem. V tento den byl zajat a odsouzen Ježíš Kristus. Věřící proto lkali a štkali nad jeho osudem… Původně byl tento den tedy označován jako lkavý čtvrtek. Německy Greindonnerstag, postupně pak došlo ke zkomolení na Gründonnerstag, zelený čtvrtek, a navíc se přidala pohanská tradice sníst něco zeleného pro zajištění dobrého zdraví.
Tento den se tradičně nesl ve znamení smutku, štkaní a lkání nad osudem Ježíše Krista, který byl v tento den zajat a odsouzen k přibití na kříž. V tento den se připomínají dvě důležité události. Tou první byla poslední večeře páně v Getsemanské zahradě, kde na rozloučenou rituálně omyl svým učedníkům nohy – jako gesto pokory. A tou druhou událostí je jeho zajetí. Jidáš prozradil strážcům, kde Ježíše naleznou, aby ho mohli zatknout a navíc, aby nedošlo k omylu, označil jeho osobu polibkem na tvář při podání ruky. Na Zelený čtvrtek se odmlčely všechny zvony a symbolicky „odletěly do Říma“.
Poslední večeře Páně, která se konala právě na Zelený čtvrtek, je častým námětem náboženských obrazů
Řehtačky a tradice na Zelený čtvrtek
V tento den nahrazovaly zvonění zvonů děti, které chodily po vsi a hlasitě klapaly řehtačkami a klapačkami. Přitom odříkávali různá říkadla. Svou obchůzku konaly při každém klekání – tedy ráno, v poledne a večer. Za tuto obchůzku dostávaly drobné pamlsky a sladkosti. Takto chodily po vsi i na Velký pátek, protože umlklé zvony se navrátily až na Bílou sobotu.
Děti na Zelený čtvrtek a Bílý pátek chodily po vsi s řehtačkami a klapačkami a hlasitým klapáním nahrazovaly zvuky zvonů
Hospodyně vstávaly velmi časně ráno a ještě před rozedněním vymetaly dům. Smetí pak odnesly na nejbližší křižovatku, kde ho vysypaly. To jim mělo zaručit, že se celý rok stavení vyhnou blechy.
Někde se v domě zvonilo hlasitě paličkou na hmoždíř, aby se ze stavení vyhnaly všechny myši a obtížný hmyz.
V tento den si také lidé ještě před rozedněním měli omývat obličej ranní rosou – to proto, aby si zajistili zdraví v celém příštím roce.
Také se časně ráno třáslo ovocnými stromy v zahradách, aby byla zajištěná dobrá úroda.
Na Zelený čtvrtek jsou také zapovězené hádky a sváry, hrozilo by totiž, že vás hádavá nálada neopustí celý příští rok. A naopak, pokud jste celý den smířliví, najdou si k vám cestu peníze.
Zapovězené je i půjčování čehokoliv – komukoliv. Lidé věřili, že předměty zapůjčené v tento den jsou uřknuté a začarované, a že se už nikdy nevrátí svému původnímu majiteli.
Tradiční jídlo na Zelený čtvrtek
Jídlo bylo odedávna neodmyslitelnou součástí Zeleného čtvrtku, ale protože byla doba půstu, rozhodně bylo zapovězené maso a tučná jídla. Tradičně se jídávalo něco zeleného – hrách, špenát, zelí, kopřivová nádivka nebo česnečka s mladými kopřivami, případně jarní polévka plná čerstvé zeleniny a bylinek.
Pro zajištění celoročního zdraví byste na Zelený čtvrtek měli sníst něco zeleného. Oblíbené jsou zejména polévky: hrášková, špenátová nebo brokolicová
V tento den se také pekly jidáše – sladké pečivo z kynutého těsta. To svým tvarem připomínalo buď písmeno J (od jména Jidáš), nebo bylo zatočené jako provaz, na kterém se Jidáš poté, co zradil Krista, oběsil. Navrch se ještě horké jidáše potíraly medem. Kdo snědl jidáše na Zelený čtvrtek ještě před rozedněním, byl po celý rok chráněn od hadího uštknutí a také proti píchnutí vos, včel nebo sršňů.
Stejně jako na lidi mělo jídlo na Zelený čtvrtek blahodárný účinek i na domácí zvířata. A tak se s nimi lidé o svůj pokrm v tento den často dělili. Kousky jidášů se dávaly i dobytku a ostatním hospodářským zvířatům, aby byla po celý rok zdravá. A jidáš vhozený do studny měl zase zajistit čerstvou vodu po celý rok.
Pořekadla na Zelený čtvrtek
Pokud je na Zelený čtvrtek sníh, bude léto obzvlášť teplé.
Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek pak se zemí nehýbej!
Zdroj informací: autorka článku
Publikováno: 18. 4. 2019, Autor: Andrea Drobílková, Profil autora: Andrea Drobílková
