Vyrobte si vlastní dřevěné uhlí pro letní grilování

Výroba vlastního dřevěného uhlí:

Máme li sad nebo dřevo, které nevyužijeme na topení, můžeme jej proměnit v dřevěné uhlí. Vhodné je dřevo co nejtvrdší, mající co nejméně smůly, například buk, dub, třešeň, ale mohou to být i různorodé zbytky. Například třešeň nebo meruňka. Vypálit uhlí jde i z měkkého dřeva, ale výtěžnost a výhřevnost je pak menší.

Aby proces pyrolýzy neboli pomalého spalování proběhl, jak má, je potřeba ze dřeva odstranit vodu, dřevní hmotu a spoustu dalších chemických látek. Vyrobíme si proto jednoduchou dvouplášťovou spalovací komoru ze dvou sudů vložených do sebe. Do dna většího sudu o objemu 200 litrů si vyrobíme pomocí uhlové brusky otvor o průměru cca 8 cm.

Připravíme si koleno kouřovodu o průměru 10 cm. Nůžkami na plech si jej nastříháme po obvodu na rovnoměrné, cca 3 cm široké proužky. Stříháme stejně hluboko, nejlépe na plné rozevření nůžek. Proužky pak pomocí kleští rozevřeme do stran.

Pomocí samořezných vrutů do plechu s šestihrannou hlavou kouřovod připevníme na střed otvoru připraveného ve dně sudu.

Takto si připravíme i druhé koleno kouřovodu. To připevníme na připravený otvor do boční stěny sudu, cca 10 cm ode dna. Tak nám po otočení vznikne spodní odvod kouře.

Do dna menšího sudu o objemu 60 litrů vyřízneme otvor. Ten by měl být o něco menší, než otvor ve větším sudu, tedy cca 7 cm. Při práci s úhlovou bruskou si chráníme zrak ochrannými brýlemi.

Oba dva sudy vložíme do sebe a větší podložíme cihlami nebo jiným nehořlavým materiálem. A to tak, aby bylo dostatek místa pro spodní přívod vzduchu. Na dno menšího sudu nad oba spojené otvory položíme mřížku z tahokovu, nebo jiného perforovaného plechu. Tak zamezíme zanesení přívodu vzduchu při pálení uhlí.

Nyní už je čas vložit dřevo na výpal. Důležité je, aby se všechny kusy na štípačce nebo sekerkou upravily na přibližně stejnou velikost kvůli stejnoměrnému prohoření. Dřevo naštípeme na co nejmenší kousky, aby se dalo dobře zpracovat. Pokud máme větší sad, je dobrá mobilní štípačka s vlastním motorem.

Dřevo skládáme do sudu tak, aby bylo rovnoměrně rozložené a mezi polínky byly co nejmenší mezery. Vhodné je v našem malém formátu milíře skládat jej nastojato. Na malý sud si připravíme ze silnějšího plechu víko, do kterého větším vrtákem provrtáme otvory pro odvod kouře.

Pevným, nebo gelovým podpalovačem dřevo seshora zapálíme. Necháme je rozhořet, až začne mít žhavé uhlíky na kratších koncích. Pak vnitřní sud zaklopíme víkem s vyvrtanými otvory.

Spodní přívod vzduchu, který jsme, stejně jako odvod, doplnili o rouru kouřovodu, necháme zatím nezakrytý.

Zakryjeme horní víko velkého sudu a stáhneme víko sponou. Zhruba dvacet až třicet minut necháme z komínku odcházet naplno kouř. Jeho pravidelnost a stálá intenzita nám napoví, že pyrolýza začala. Spodní přívod vzduchu pak zmenšíme přistavením cihly, horní odvod komínkem regulujeme pomocí položené dlaždičky nebo vložením květináče s malým otvorem. Zhruba po 6-8 hodinách, podle druhu dřeva a obsahu vody v něm, bude uhlí hotové. Průběh pálení můžeme podle potřeby kontrolovat. Bude jej provázet vůně uzení.

Dřevěné uhlí je hotové, po vychladnutí jej vyjmeme ze sudu a můžeme nachystat na grilování.

Tip:

Pálení uhlí provádíme dále od objektu a dbáme na zachování zásad bezpečnosti při práci s ohněm. Pálíme na nehořlavém podkladu a milíře při pálení pravidelně kontrolujeme. Při pálení vznikají plyny a kouř. Vždy musí být zachován jejich odvod. Milíř nelze nikdy plně uzavřít. Celé vypalování je proces, kde velkou roli hraje regulace mezi přívodem a odvodem vzduchu. Je to i podle druhu dřeva trochu o praxi a experimentování.