Babička věnovala pokoje dětem, zbyla jí jen kuchyně
Soužití s dospívajícími dětmi v malém bytě je náročné. Skoro dospělí potřebují soukromí, mají-li společný pokoj, může to narušit chod domácnosti a hlavně její atmosféru. Jaké řešení našli designéři pořadu Jak se staví sen?
Paní Olga se ujala svých vnoučat po smrti jejich matky – své dcery. Aničce a Ondrovi bylo 1 a 4 roky a do bytu 3+kk se s babičkou krásně vešli. Jenže teď, když vstupují na práh dospělosti, je jim společný pokoj malý. A tak se babička přihlásila do televizního designérského pořadu, aby jí pomohli.
Chce, aby v obýváku vzniklo místo, kde by mohla v noci spát a přes den sloužil jako pokoj pro všechny a pro návštěvy. Anička by měla svůj pokoj, stejně tak Ondra.
Ondra nechce mít pokojíček vedle kuchyně, protože babička si tam nahlas pouští televizi a jeho to pak ruší, když chce ve svém pokoji sledovat televizi. Chce v pokoji počítač, televizi a boxovací pytel. Anička nemá žádné zvláštní požadavky – snad jen velké zrcadlo, ale je pro ni důležité, aby měla pokoj jen pro sebe.
Očima designérů
Jak se na to dívají designéři Kamila Douděrová a František Kobližka? „Proměna byla náročná, z počátku trochu protrpěná, bylo těžké uchopit zadání, skloubit dohromady tři světy, tři různá zadání tří lidí do jednoho bytu tak, aby to nebyl pelmel nesourodých interiérů. Hledali jsme cestu, jak splnit jejich očekávání, každému ze členů rodiny jsme chtěli vytvořit na míru jejich svět, ale každý si žije v tom svém. Anička v metalovém, Ondra v bojovém, babička s panenkami,“ popisují počáteční situaci.
„Věděli jsme hned, že obětujeme obývací pokoj ve prospěch pokojíčku pro Aničku, tak, aby obě děti měly pokoj stejně velký, a babičce vytvoříme zákoutí u kuchyně namísto miniložnice,“ vysvětlují zásadní změnu. Aby vyřešili špatnou dispozici bytu, probourali příčku mezi kuchyní a malou ložnicí, a vytvořili tak spojitý prostor pro babičku.
Babička věnovala pokoje dětem, zbyla jí jen kuchyně
Splněné sny
Ondry pokoj připomíná boxerský ring. Místo postele má vysokou velkou matraci lemovanou lany, dalším sportovním fragmentem je plechová skříň, která bývala v šatnách. Místo lustru zavěsili větrák.
Anička má pokoj v metalovém stylu. „Vytvořili jsme dvojsmyslnou paralelu mezi metalem, hudebním stylem a metalem kovem jako materiálem. Kovová je postel s nebesy, černý kov je na světle, zrcadle, kovové jsou i barevné skříňky. I přesto, že základní barvou byla černá, pokoj nepůsobí tmavě a smutně,“ vysvětlují Kamila s Františkem.
Kuchyň pro babičku navazuje na chodbu, je světlá, v kombinaci se světlým dřevem na stěně. Její sbírka panenek našla místo na polopříčce mezi kuchyní a jídelním stolem. Spaní je vyřešeno rozkládací sedačkou pro každodenní spaní. Prostor babičky není nikterak velký, ale je důmyslně účelně navržen, aby sloužil jako její útočiště a i přijímací pokoj pro návštěvy.
