Až se zima zeptá, co jste dělali v létě, odpovíte, že jste nezaháleli a vypěstovali hromadu ovoce a zeleniny. Jenže jak to udělat, abyste si mohli plody své práce vychutnávat i v podzimních a zimních měsících? Poradíme vám, jak jednotlivé druhy ovoce a zeleniny nejlépe skladovat.
Ne každá zelenina se samozřejmě ke skladování v čerstvém stavu hodí. Lze si vytvořit zásoby z tvrdých druhů zeleniny, jako jsou brambory, cibule nebo kořenová zelenina. Ze šťavnatějších druhů si raději připravte zavařeniny či takzvané pickles. Nebo si můžete zeleninu nakrouhat a připravit si vlastní zeleninové směsi do polévky, které zamrazíte. Polévka na zahřátí bude hotová raz dva.
Neomývat!
Zeleninu před uskladněním opatrně manuálně očistěte a nechte dobře oschnout. Nemyjte! Omytím zkrátíte její životnost na dny. Důkladné očistě se věnuje až před konzumací. Vyřaďte všechny poškozené nebo napadené kusy. Samotné místo pro uskladnění by mělo být temné, dobře větrané (ale pozor, aby se vám tam nedostal hmyz!), s vlhkostí kolem 80 % a teplota by se měla pohybovat mezi 5 – 10 °C. Garáž či zahradní domek nejsou pro zimní sklad vhodné. Jakmile vám zelenina namrzne, nepříjemně změní svou chuť a po oteplení začne hnít. Brambory vystavené několik hodin teplotě nižší než 4 °C zesládnou.
Materiál, ve kterém bude zelenina uchována, by měl být prodyšný. Ideálním řešením jsou mělké poličky z dřevotřísky, do kterých můžete zeleninu vyskládat, nedávejte více vrstev na sebe! Mohou být i plastové, pokud jsou perforované. Ať použijete jakýkoliv materiál, důkladně bedýnky před zimou očistěte a vydezinfikujete, zabráníte přenosu choroboplodných zárodků na zeleninu. Dezinfikovat vápenným nátěrem by se měl i sklep nebo místo, kde budete úrodu uchovávat.
Samostatný prostor dopřejte zejména jablkům a hruškám – některé vydrží dva měsíce, jiné při vhodných podmínkách do jara. Rozdělte je tedy dle typu trvanlivosti. Čas od času zásoby prohlédněte a zbavte se nahnilých kousků, které by vám v krátké době mohly zničit celou úrodu. Hniloba se velmi rychle šíří z plodu na plod. Ovoce oddělte od ostatní zeleniny, protože přebírá okolní pachy.
Ovoce uvolňuje během skladování etylen, který urychluje proces zrání. V posklizňovém skladování vyvolává etylén nežádoucí odezvy ovocných a zeleninových druhů, které se projeví zrychleným stárnutím, jako je ztráta chlorofylu, žloutnutí listů špenátu, petržele, brokolice, plodů okurek a dalších plodin s vyšším podílem zeleného barviva. Proto je důležité ve sklepě větrat.
Ve sklepě vám dobře do Vánoc vydrží i různé druhy dýní a tykví, tak se toho nebojte a cuketovou polévku si dopřejete ještě v prosinci. Z košťálové zeleniny se na dlouhodobé uskladnění hodí pozdní zelí, kapusta, kedlubny, které vyžadují teplotu -1 až +1 °C při vyšší vzdušné vlhkosti.
Pro kořenovou zeleninu, tedy mrkev, petržel či celer, připravte nádoby s pískem či pilinami. Zakryjte je jimi a dejte do chladného sklepa. Alternativou je uložení kořenové zeleniny do prázdného skleníku či pařeniště, pokud zajistíte, aby trvale nepromrzla zemina s uskladněnou zeleninou. Tu můžete založit do skleníkových záhonů a zakrýt silnější netkanou textilií. Jak se objeví trvalejší mrazy, přidejte další vrstvu zateplení, například bublinkovou fólii – má výborné tepelně izolační vlastnosti. V pařeništi se může kořenová zelenina založit přímo do země, zakrýt textilií a zasypat listím.
Pravidelně v kuchyni využijete cibuli a česnek. Ne nadarmo si hospodyňky zavěšovaly copy s těmito aromatickými cibulovinami do kuchyně, měly je vždy po ruce. Než přišly do kuchyně, tyto copy se věšely na půdu, kde v průvanu vydržely a postupně se odebíraly.
Ať uskladňujete s natí nebo bez, musí být dobře vyschlé. Také skladovací místo musí být suché, sklep ve starých domech, kde se daří bramborům a kořenové zelenině, není vhodný, naopak panelákové sklepy, pokud nejsou vytápěné, jsou pro tuto zeleninu ideální. Česnek v lednici se vám velmi rychle zkazí.
text: Lenka Malá, odbornice na zahradu, Foto: shutterstock.com
Publikováno: 26. 8. 2022, Autor: autor: Lenka Malá
