Skutečně jako výjev z toho nejsladšího románu o velké lásce až za hrob, slunných dnech a naivní romantice všedních dní – tak přesně taková by mohla být charakteristika romantické usedlosti, která je přestavbou starobylého mlýna.
V 18. století byl na jednom z břehů francouzské řeky Loiry mnišským řádem vystavěn obyčejný mlýn, který jim měl usnadnit jejich řeholi skývou chutného pšeničného chleba. Dnes je prostota této stavby až směšná, protože na první pohled každý odhalí magické kouzlo romantiky, kterým toto místo vládne.
Když tento mlýn nynější majitel zdědil po svém dědečkovi, rozhodl se pro jeho úplnou rekonstrukci. Při přestavbě jeho vlastník, výtvarník Valerie Richomme, dal průchod své fantazii a romantické duši. Vstup do jídelny hlídá volavka – okrasná plastika je v podstatě artefakt, nebo chcete-li výňatek z rozsáhlé sbírky majitele domu.
Konferenční stolek v obýváku je vyroben ze starého kulečníkového stolu, kterému byly zkráceny nohy. Drátěný lustr i starý psací stůl jsou původní, moderním prvkem je snad jen sněhobílá pohovka. Nad jídelním stolem je lehké aranžmá se starožitnými aspekty.
V přízemí byly cementové podlahy z původní zástavby nahrazeny moderní dřevěnou, dubovou podlahou a blíže u vchodu pak rustikální dlažbou. Zajímavostí je jednoduché propojení živých barev, které rozjasní a oživí každý kout domu. Staré, dřevěné dveře v barvě fuchsií dnes slouží jako deska kuchyňského stolu, který je obklopen barovými židlemi s šedým textilním čalouněním. Směs těchto barev slouží jako vhodná základna pro sbírku květinových zátiší shromážděných v průběhu let a hrdě se pyšnících svou krásou na všech okolních zdech.
Lucie Sýkorová
Foto: houzz.com
Publikováno: 4. 8. 2015, Autor: