Jak se staví sen: Velká rodina v malém panelákovém bytě

Panelákové byty jsou ve světě bydlení jakousi černou ovcí, neboť život v umakartu, minipokojích a sádrokartonových stěnách není „peříčko“. Na druhou stranu, mnohdy jsou lidé rádi, že alespoň bydlí. Co když má ale v takovém maličkém bytě žít početná rodina?

Podobně je na tom i pětičlenná rodina Zárubových-Kadlecových, která žije ve starém panelovém domě v Pardubicích. Jejich tři kluci se dosud dělili o miniaturní pokoj, který byl přecpaný nábytkem a o volný prostor na hraní se kluci dělili se dvěma palandami. Rodiče chtěli svyměnit prostornější obývací pokoj za ten dětský.

Jak se staví sen: Velká rodina v malém panelákovém bytě

Architektonického řešení nového rozpoložení se chopili Marek Poddaný a Ondřej Borovec a některé nápady se mi opravdu líbily. Zvláště pak variabilní nábytek na kolečkách do dětského pokoje. Super vychytávka je nábytek zavěšený na lištách, díky nimž je možné stěhovat postele i velký psací stůl, libovolně po celé šíři pokoje. Na rozdíl od obývacího pokoje, který byl sice kupodivu poměrně prostorný, ale jinak nudný se mi líbilo i barevnéprovedení.

Jak se staví sen, fotogalerie ze všech dílů:

Asi kvůli nepříliš pěkné tapetě mi zkrátka interiér připadal hodně fádní, šedivý a nezajímavý. Ani jídelní stůl z mléčného skla a černé židle pokoji na veselosti dvakrát nepřidávají. A stolek v oranžové a modré barvě to už zachránit nedokázal. Takže za mě – pokojík super, ale obývák nic moc.

Zajímavá byla také návštěva v novodobém satelitním městečku na periferii velkoměsta. Nevím, jestli jste zrovna tuto návštěvu zaregistrovali, ale pro mě je zcela nepochopitelné moderní bydlení v tom smyslu, že místo bytelných zdí mám všude velké prosklené plochy. Jednak si neumím představit jejich údržbu a také život ve vitríně. I když výhled na zahradu byl krásný, jednotlivé domy byly vystavěny tak, že si majitelé navzájem do oken neviděli, ale ležet ve vaně a vedle sebe mít jen obrovské okno, děkuji, nechci. Ano, já vím, že se používají různé závěsy, rolety nebo posuvné žaluzie, přesto bych pořád měla pocit, že jsem každému snadno na ráně. Asi jsem konzerva, ale starý dobrý cihlový baráček s tradičními okny a jedním francouzským se vstupem na terasu je pro mě absolutně dostačující. ????