Titulek se nesnaží tvrdit, že v domě, na jehož návštěvu vás zveme, je opravdu jen jedna jediná a žádná další jiná místnost. Je zde ještě ložnice, dětský pokoj, toaleta a koupelna a ty jsou ukryté za stěnou. Jinak ale obytnému interiéru vládne opravdu jen ten jeden jediný otevřený prostor. Pojďte se podívat a třeba vás to zaujme.
Velmi často se stává, že spojování místností v jednu velkou místnost bývá vnímáno jako nouzové řešení. Platí to zejména o spojování obývacího pokoje a kuchyně. Lidé si pak říkají, že když nemáme ani jednu velkou místnost, tak si ji tímto způsobem vyrobíme a na místo dvou malých budeme mít jednu, ve které si už budeme připadat jako lidé.
Pojďte se podívat do komfortního obytného domu v Austine, ve státě Texas. Tento „dům s jednou místností“ je dílem Dick Clark Architecture.
TIP: všimněte si, že námi navštívený dům ale opravdu nemá žádné problémy s nedostatkem čtverečních metrů a přesto se takzvaně uchyluje ke spojování několika různých místností v jednu. A proč? A v jaké logice je spojuje?
Dům s jednou místností
Jednotlivé částí obytného interiéru nejsou ve své podstatě dělené stěnami a příčkami, ale navzájem se od sebe liší svým funkčním určením. To vytváří ty opravdové hranice mezi nimi.V ložnici se spí, v koupelně se myje, pracovna slouží k práci atd. Zajímavé je pak při navrhování interiéru hledat to, co jednotlivé místnosti spojuje a teprve pak takové místnosti také spojit, tedy spojit např. jídelnu a kuchyni, protože jejich společným jmenovatelem je jídlo. A jídelna a obývací pokoj má pak jako společný jmenovatel spočívající v setkávání členů rodiny, v přijímání návštěv atp. Obě tyto místnosti jsou místnostmi společenskými. A kuchyň jim zajišťuje pokrmy, nápoje, pochutiny atd. A aby ten, kdo v kuchyni veškerý takový servis vytváří, nebyl sobecky odstřižený od dění v bytě, aby si tedy nemusel cítit jen jako sluha určený čistě jen k vaření, servírování nápojů a občerstvení, tak pak je celkem logické, se i kuchyň stává částí společenského jádra bytu.
Jinak řečeno: jídelna a obývací pokoj společně s kuchyní mají společný jmenovat a tím je společenský a vzájemný život v domě či bytě. A proto se také stává, že právě tyto tři místnosti jsou navzájem propojené tak, jako se propojují a na sebe navazují jejich funkce.
TIP: zamyslete se nad tím, jestli by to takto nemohlo fungovat i u vás doma. Zdali byste také nesnesli mít svůj „dům s jednou místností„.
Mimochodem, spojovat obývací pokoj a kuchyň není nic soudobého ani moderního. Ve tradičních venkovských usedlostech je stále ještě patrný takový způsob řešení dispozice, kdy veškeré dění a tedy i vaření se odehrává v jedné místnosti a oddělené jsou jednom ložnice požívající jaké si hajenství z titulu intimity a potřebného klidu ke spánku.
TIP: všimněte si, že navštívený dům propojuje místnosti nejen v rámci jednoho patra, ale i napříč patry. Obývací pokoj v přízemí má otevřený strop, který sahá až ke střeše dvoupatrové budovy a nahoře pak na něj navazují další místnosti.
