Navštívili jsme světoznámého fotografa Roberta Vana v jeho sedmdesátimetrovém bytě na pražských Vinohradech. Byt má velmi pozitivní atmosféru a je plný zajímavých kousků. Každý kus nábytku má svůj příběh, který nám Robert se svým osobitým humorem vypráví. Pojďte na návštěvu, jste také zváni.
Robert byt koupil před rokem po té, co prodal jiný, prostornější u Žižkovské věže. Jak říká, na stará kolena si uvědomil, že celý den není doma a když je, tak většinou spí a když spí, tak neví, kde je. Žije sám, takže většinu času tráví focením, nebo úpravou fotek.
Rekonstrukci sis dělal sám?
Chtěl jsem, ale neuměl jsem zavěsit ani obraz. Zjednal jsem si proto profesionální práci. Byt ale ještě není dokončený. Nevadí, nikam nespěchám. Vybírám si vždy byt v centru, protože můj životní styl to vyžaduje. Všude se dostanu pěšky a večer po práci vlastně nemám žádné povinnosti.
Jsi velmi nenáročný, ale přesto, máš nějaké vysněné místo, kde bys chtěl bydlet?
Bydlení snů pořád mám. Chtěl bych bydlet v Monte Carlu na zámečku vedle princezny Stefanie, mít svoji helikoptéru a krásnýho pilota, ale protože na to nemám, tak bydlím v bytě na Vinohradech.
Myslíš, že v tomto bytě už zůstaneš, nebo přemýšlíš o změně?
Myslím si, že tam, kde momentálně bydlím, budu už žít na věky, ale to jsem si myslel o každém místě, kde jsem bydlel, tak uvidím, jak dlouho mi to tady vydrží.
Celebrity mají stylisty a rádce na všechno možné.
Radíš se ty s někým při koupi nábytku?
Nábytek si vybírám sám, podle toho, jestli se mi líbí, nebo ho potřebuji. Většinou jsou to ale starožitnosti, protože mají duši a krásné ruční zpracování, což se už moc nedělá.
Představíš nám své nejoblíbenější kousky?
Snídani si rád dávám ve svém biedermeier koutku, který jsem si koupil před dvaceti lety v pražském starožitnictví (foto viz. fotogalerie pod článkem). Další, mému srdci drahá je svatební fotka mých prarodičů. Brali se za Rakousko-Uherska a babičce bylo tenkrát 18 let. V rámu je čelenka i se závojem. Chtěl jsem ji dát vyčistit, ale odborník mi řekl, že když rám otevře, tak se vše uvnitř stářím rozsype. Nechal jsem ji tedy v původním stavu. Dárky od přátel a některé mé oblíbené předměty mají své místo na oltáři. Aspoň vidíte, že si svých přátel vážím!
Jak jste si jistě všimli, knihy miluji a dá se říci, že je i sbírám. Mám je všude okolo sebe. Knihovnu jsem koupil v Loděnicích za Prahou. U dřevěného nábytku preferuji tmavě hnědou barvu. Líbí se mi kontrast knižních obálek a tmavého dřeva. Další oblíbený kousek je černý americký psací stůl z dvacátých let, u kterého trávím každý den mnoho času. Mám na něm umístěný počítač, takže je to pracovní místo. Za zmínku stojí i krásný, italský,ručně malovaný, secesní paraván a socha Buddhy z Indonésie. Andílkové vedle ní jsou art deco z dvacátých let.
Myslíš, že se dá byt zútulnit za pár korun?
Určitě. Nejdůležitější však je, abychom se obklopovali věcmi, které máme rádi, protože jen tak uděláme z našeho domova místo, kam se budeme rádi vracet.
Životní příběh Roberta Vana si můžete přečíst v jeho knize Někdy ráj a aktuální informace získáte na stránkách robertvano.com
Stará auta, staré blues ale především stará kamna, to je Ondrův šálek kávy a hlavně všechny tyto krásné věci probouzí k životu a dokáže jimi ohromovat i současnou generaci.
