Mosty jako místo pro život?

Historická Praha láká sta tisíce turistů, ale co se týče moderní architektury, česká metropole trochu zaostává. Stále zůstávají v širším centru místa, kde chybí život a při tom při správném využití mohly změnit život mnoha lidem žijícím v okolí a přilákat nové návštěvníky. Stane se takovým místem Rohanský most mezi Holešovicemi a Karlínem?

Praha je úžasným místem k životu a láká každoročně statisíce turistů. Svědčí o tom také její opakované umisťování v první desítce světového žebříčku nejkrásnějších míst světa. Atraktivita města stoupá nejen z hlediska cestovního ruchu, ale svůj podíl nese i zvyšující se úroveň kvality zdejšího života.

Výstavba bytů již nestíhá poptávku, rozrůstají se obchodní centra a rozvíjí se, byť volnějším tempem, místní infrastruktura. Praha roste po všech stránkách a s tím jde ruku v ruce i tlak na využití veřejného prostoru, který chtějí obyvatelé i návštěvníci využívat.

Náměstí a parky lidé jako veřejný prostor vnímají odnepaměti. Překvapivě ale jejich i urbanistické pozornosti po desítky let unikají mosty, které zdaleka nemusí být jen dopravními tepnami. Není tajemstvím, že pražské mosty jsou dlouhá léta ve špatném technickém stavu a zájem politiků vyvolávají jen v předvolebních obdobích či po nějaké havárii.

Nový most jinak

„Máme zde historicky cenné mosty, mosty z éry komunismu i mosty moderní. Některé jsou architektonickými skvosty, jiné problematickým dědictvím, další jednoduše důležitou součástí dopravní infrastruktury. Jedno ale mají společné – nežijí a lidé se na nich při cestě z jednoho místa na druhé snaží trávit co možná nejméně času,“ říká známá architektka Jana Mastíková, která se u svých projektů zaměřuje právě na využití veřejného prostoru.

„Může, resp. mělo by tomu ale být jinak. Měli bychom od mostů a jejich okolí chtít, aby sloužily nejen dopravě, ale i k odpočinku a setkávání lidí, např. v podobě tržiště, zázemí pro kulturní akce, parku či dětského hřiště. Pro inspiraci se stačí porozhlédnout po okolních zemích,“ dodává architektka.

Jak je tomu jinde?

Po celém světě najdeme nejrůznější zajímavá řešení mostních staveb, které slouží již dlouhá léta k dalším praktickým účelům. Příkladem může být světoznámý Tower Bridge, který svými dvěma věžemi, ve kterých se nachází výstavní expozice, poutá pozornost přijíždějících turistů.

V Benátkách se pyšní zastřešeným mostem Ponte di Rialto s malými obchůdky uvnitř a ve Florencii most Ponte Vecchio překvapí dokonce nákupním střediskem.

V Soulu v Jižní Koreji vybudovali přes řeku Han dvoupodlažní most Banpo Fountain, který se zároveň zapsal do Guinessovy knihy rekordů jako nejdelší fontána na světě. Moonlight rainbow neboli Duhový měsíční svit, jak bývá fontána označována, vychrlí během 5 minut na 190 tun vody, což dohromady s 10 000 zářícími světly po obou stranách mostu vytváří nezapomenutelnou podívanou.

Rohanský most jako první vlaštovka?

Zajímavou ukázkou architektonického uvažování o mostech jako o veřejném prostoru u nás přinesla soutěž na návrh zastavění dosud prázdného prostoru na Rohanském nábřeží, která v sobě zahrnovala i plány na budoucí výstavbu Rohanského mostu. Ten by měl v budoucnu propojit Holešovice s Karlínem. Spolu s ním by se totiž Rohanské nábřeží mělo proměnit v rozsáhlý developerský komplex s názvem Rohan City, který by měl zahrnovat bydlení, kancelářské prostory i obchodní centrum.

S nejodvážnějším konceptem, který zapojuje most do života čtvrti, přišlo pražské architektonické studio LOXIA. Právě Rohanský most vedoucí skrze toto centrum, by tak dle autorky návrhu Jany Mastíkové měl být nejen důležitým pojítkem zmíněných pražských částí, ale také významnou součástí veřejného života zdejších obyvatel.

Zakomponování mostu do Rohan City pracuje se zajímavou myšlenkou praktického využití kompletního prostoru. Zahloubením tak vznikla pod mostem možnost vzniku náměstí, které nabídne prostor pro celoroční kulturní využití, společenské akce i odpočinek. Výstavba mostu by tak měla nejen významně zjednodušit automobilovou a tramvajovou dopravu, ale v neposlední řadě také obohatit vyžití zdejších obyvatel.

Publikováno: 16. 7. 2019, Autor: autor: Z dostupných zdrojů vytvořila redakce

Diskuze Vstoupit do diskuze Vstoupit do diskuze