V nadcházejícím období budou v rámci zajištění bezproblémové obyvatelnosti interiéru aktuálním tématem různá ochlazovací zařízení a zejména stále častěji používané klimatizace. Právě ty se staly jedním ze standardů a platí to jak pro obytné prostory, tak i ve smyslu užívání kancelářských interiérů zejména moderních budov. V souvislosti s klimatizací je dobré zmínit některá úskalí provázející její užívání.
Hlavním generátorem problémů je samotná podstata fungování klimatizace, který tedy může ovládat a vytvářet klima pouze v uzavřeném prostoru. Pokud tedy uživatel používá klimatizaci, nemůže mít zároveň např. otevřená okna, neboť efekt ochlazování by se nedostavil.
Interiér ovládaný klimatizací má jen jedno možné nastavení – temperování, které v daném okamžik nemusí vyhovovat všem. Běžná regulace pomocí např. na krátkou dobu otevřeného okna však není možná. Tento aspekt má spíše než praktický dopad efekt dostavující se v rámci pocitu „bezmoci“ a pro ty, kterým nastavená teplota nevyhovuje, může být tedy i frustrující.
Druhý problém je podle Zuzany Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu ještě závažnější a umí uživatele vmanipulovat do situace, kterou zažívají např. klaustrofobií trpící jedinci. Zejména v moderních kancelářských budovách, které jsou kompletně řízené i v rámci vytváření klimatu interiéru, může nemožnost otevření oken vyvolávat pocity omezení osobní svobody, uzavřenosti. Lidově řečeno, lidé se mohou cítit jako v kleci. Situaci by měl řešit zaměstnavatel, jehož povinností je vytvoření optimální pracovního prostředí. V tomto případě se však ale jedná o málem patovou situaci, jejíž řešení by se mělo odehrát v rámci dohody mezi těmi, kteří sdílejí jednu pracovní místnost.
Další problémy spojené s užíváním klimatizace pak spočívání v náhlém střídání prostředí s výrazně rozdílnými teplotami. Zejména v horkých letních měsících, kdy na ulici na přímém slunci může teplota dosahovat padesáti stupňů a v klimatizovaném interiéru se naopak pohybuje těsně nad hranicí dvaceti stupňů, může být střídání takových prostředí pro slabší, starší, nemocný nebo alergiemi či jinými defekty imunity trpící organizmus problematické. V zimních měsících bývá rozdíl teplot v interiéru a exteriéru ještě větší, ale lidé se také jinak oblékají při pohybu doma a jinak při pohybu venku. V letním období se většinou při vstupu do chladnější, klimatizované budovy neoblékáme a platí to zejména o období, kdy i zde ve střední Evropě panují tropická vedra a kdy je právě onen rozdíl teplot exteriéru a interiéru největší.
Václav Holcman
foto Klimamont s.r.o. a archiv autora
