Spotřební elektronika patří mezi tradiční dárky, které ve vánoční nadílce očekávají lidé zhruba mezi 20 a 40 rokem věku. Hi-fi soupravy pak představují asi 40% z celkového objemu utracených peněz, přičemž zbylých 60 % připadá na video techniku a TV. Nakupování, nebo spíše získávání Hi-fi soupravy, je v jistých ohledech příjemná činnost, která ale nemůže být realizována jen ve vleku touhy udělat někomu či přímo sobě radost. Hi-fi zařízení musí splňovat celou řadu parametrů a závisí jen na kupujícím, či potažmo na obdarovaném, co vlastně od takového zařízení očekává. Bohužel, takřka vše je otázkou nejen priorit, ale v prvé řadě peněz.
Hifi souprava je zařízení určené k reprodukci záznamu uloženém na nějakém nosiči, médiu, dnes nejčastěji na CD. Kvalita reprodukce je pak kvalitou soupravy. Zkratka hi-fi, tedy high fidelity, neznamená nic jiného, než „vysokou věrnost“, zde tedy věrnost zmíněné reprodukce.
Jinak řečeno, to, co se ozývá z reprosoustavy, by mělo být co možná nejblíže tomu, co je uloženo na nosiči. Možnost upravit, např. přidat bas atp., slouží pro případnou korekci v okamžiku, kdy je z nějakých důvodů, např. vinou špatných akustických podmínek místnosti, potřeba takové hluboké frekvence přidat. Tlačítka a potenciometry tedy nejsou výzvou k přebasování a nebo k jiné distorzi nahrávky. To samé platí o různých druzích equalizérů, které výrobci velmi často nabízí v nesčetných variacích a často opatřené světelnými efekty vyvolávající dojem „profesionálního“ zařízení a nebo přesněji zařízení, se kterým bude tzv. zábava.
Předně je potřeba celkem jasně stanovit cenový strop. Kvalita jde bohužel ruku v ruce s výší pořizovací ceny, ovšem naplatí to jako neměnný zákon a ne každý výrobek se podaří. Za 20 000Kč je tedy možné pořídit dobrou, ale i špatnou soupravu. Na druhou stranu to není zas tak složité. Pomineme-li veškeré rozhodování opřené o znalost technických parametrů a jejich významu pro váhajícího spotřebitele, tak pak jediné, co je skutečně podstatné, jsou uši nakupujícího.
Hifi zařízení je dobré kupovat ve specializovaných prodejnách a nebo odděleních, kde jsou vybavení tzv. poslechovými místnostmi. Je vhodné přinést si sebou nějakou kvalitní nahrávku, sdělit personálu svůj záměr utratit např. již zmíněných 20 000Kč, počkat, než prodejce poskládá z komponentů celou soupravu a pak se jen pohodlně posadit a poslouchat, zdali se zvuk a následný zážitek podobá např. zkušenosti z koncertního sálu.
TIP: notoricky známé značky jako SONY, PANASONIC atp. jsou sice svého druhu zárukou kvality, ale jsou to značky v prvé řadě komerční, kde bývá velmi často nutné utratit více peněz za stejnou úroveň „vysoké věrnosti“ než u méně známých značek snažících se zaujmout zejména přesvědčivostí reprodukce. Oblíbenou značkou začínajících hifistů a zároveň značkou představující jaký si střed, je např. DENON.
