reklama

Kouzlo skleněných cihel v interiéru

Kdysi tvořily nedílnou součást každé stavby. Kopírovaly schodiště, krášlily fasády verand a stěn garáží, pouštěly dovnitř denní světlo. Málokdo jim i dnes řekne jinak než luxfery.

Zdá se, že jeden z typických stavebních prvků socialistické architektury opět přichází do módy. Nové typy skleněných vitra bloků se v zahraničí používají už spoustu let. U nás zatím poněkud nesměle ťukají na dveře, architekti a projektanti je využívají hlavně v interiérech. Lze z nich totiž vytvořit velmi zajímavé příčky oddělující ložnice, koupelny a kuchyně, rovné i obloukové stěny, nízké zídky, „sokly“ sloužící jako jídelní pulty nebo domácí bary. Jsou ideálním řešením pro optické a akustické dělení interiéru.

Nepřehlédněte! Velká inspirativní galerie dekorací

Kouzlo skleněných cihel v interiéru
Kouzlo skleněných cihel v interiéru (Zdroj: )
Kouzlo skleněných cihel v interiéru
Kouzlo skleněných cihel v interiéru (Zdroj: )
Kouzlo skleněných cihel v interiéru
Kouzlo skleněných cihel v interiéru (Zdroj: )
Kouzlo skleněných cihel v interiéru
Kouzlo skleněných cihel v interiéru (Zdroj: )
Kouzlo skleněných cihel v interiéru
Kouzlo skleněných cihel v interiéru (Zdroj: )
Kouzlo skleněných cihel v interiéru
Kouzlo skleněných cihel v interiéru (Zdroj: )
Jednoduchá stavebnice

Na trhu jsou k dostání bezbarvé (průhledné, čiré), průsvitné (pískované) i barevné. Oblíbené jsou především lehčí barevné tóny,  které jsou k sehnání asi ve čtrnácti odstínech.  Luxfery lze spojovat s použitím malty – vyžaduje to ovšem téměř cizelérskou zedničinu s jemným a rovnoměrným spárováním. S materiálem se sice zachází jako se skutečnými cihlami, je však třeba dávat pozor na nerovnosti, které v daném případě omítka prostě nezamaskuje. V interiéru se nejčastěji (jsou jednoznačně nejvhodnější) používají luxferové prefabrikáty, vyrobené většinou přímo na zakázku. Práce s nimi je mnohem přesnější, rychlejší a čistší. Jednotlivé prvky stavebnice, vážící zhruba pětadvacet kilo, se vyrobí v dílně a na místě se pouze sesadí, v případě rozměrnějších stěn i proarmují a spojí speciálním lepidlem. Nakonec se, stejně jako například obkladačky, jednoduše  vyspárují. Montážně vůbec nejsnadnější je sestavení cihel nasucho, při němž se luxfery zasunují do předem připravených dřevěných rámů v celkové konstrukci budoucí stěny.

 
Barevná leporela

Luxferová stěna nebo příčka je váhově poměrně těžká, metr čtvereční váží od 60 do 85 kg. Stavebně to vyžaduje konstrukci podlahy s poměrně značnou nosností, což je zapotřebí zvažovat například při použití materiálu v půdních vestavbách, nástavbách a v podkroví nad dřevěným stropem (podlahou). Standardně se prodávají skleněné cihly v základním rozměru 19 x 19 x 8 cm, existují i poloviční velikosti 9,4 x 19 x 8 cm. K dostání jsou rovněž větší formáty – 24 x 24 x 8 cm nebo dokonce 30 x 30 x 10 cm. Výrobci dodávají na trh také zakončovací a dokonce rohové luxfery. Cihly z hladkého, leptaného a pískovaného skla se mimo čirou nebo matovou verzi dodávají i s různými vzory. Existuje více než 250 druhů (tiuemských nebo například italských) luxfer, jejichž cena se pohybuje mezi 70 a 250 korunami za jeden kus. Koncovky a rohové prvky jsou dražší, stojí od 400 do 900 korun za kus. Z uvedeného lze dovodit, že čtvereční metr luxferové stěny včetně příslušenství vyjde na 2500 až 7500 korun.

Je dobré vědět, že…

Při volbě materiálu by si architekti, projektanti ale i samotní stavebníci měli vždy uvědomit, že i luxfera je pouze stavební materiál. Sklenění cihla, chcete-li várnice, při jejímž použití je třeba zachovávat určitá pravidla montáže. Patří k nim kupříkladu dilatace, která by měla mít minimálně centimetrovou spáru. Esteticky to sice nevypadá nejlépe, ale zdění tzv. „na sraz“ výrazně snižuje pevnost a pružnost celé zdi. Minimální množství malty (lepidla), které navíc k hladkému povrchu cihly příliš nepřilne, vede k postupnému praskání. Zeď je také vystavena tlakům stropu a „pracuje“ spolu s celou stavbou. I to je jeden z důvodů, proč se stěny ztužují pružnou armovací ocelí. Pokud by navíc luxferová stěna měla sloužit nejen jako akustická nebo estetická záležitost ale jako podpůrná (nikoli nosná) příčka, o její konstrukci by měl rozhodnout statik na základě přesných výpočtů. V novostavbách by se skleněná stěna měla budovat spolu s ostatními svislými konstrukcemi, v návaznosti a ve spojení s jinými používanými materiály, podlahovými krytinami (kupříkladu nelze aplikovat na plovoucím dřevěné podlahy), stropními konstrukcemi atd.

Text: Alena Nováková
Foto: luxfery.cz, glassblocks.cz, houzz.com, archiproducts.com, interiors-luxury.com, furniture.trendzona.com, hawaiiglassblock.com, buildipedia.com, prweb.com, slowtrav.com, top-interior-design.net, mosaicvillage.co.uk, interiorfind.com, tampra.com, vladmuresan.ro 
Kouzlo skleněných cihel v interiéru
Kouzlo skleněných cihel v interiéru (Zdroj: )
Kouzlo skleněných cihel v interiéru
Kouzlo skleněných cihel v interiéru (Zdroj: )
Kouzlo skleněných cihel v interiéru
Kouzlo skleněných cihel v interiéru (Zdroj: )
Kouzlo skleněných cihel v interiéru
Kouzlo skleněných cihel v interiéru (Zdroj: )
Kouzlo skleněných cihel v interiéru
Kouzlo skleněných cihel v interiéru (Zdroj: )
Kouzlo skleněných cihel v interiéru
Kouzlo skleněných cihel v interiéru (Zdroj: )
Kouzlo skleněných cihel v interiéru
Kouzlo skleněných cihel v interiéru (Zdroj: )
Kouzlo skleněných cihel v interiéru
Kouzlo skleněných cihel v interiéru (Zdroj: )
Kouzlo skleněných cihel v interiéru
Kouzlo skleněných cihel v interiéru (Zdroj: )

 

Publikováno: 21. 8. 2013, Autor: