Jak odhalit příznaky úzkosti? A co pomáhá na depresi?
Trápí vás špatná nálada, deprese či úzkost? Poznáte příznaky úzkosti? Neléčená deprese a úzkosti dovedou člověka pěkně potrápit. Kdo to zažil, ví, jak dokáže bolet duše. Co dělat? V každém případě je potřeba jednat. Vyhledejte odborníky a nestyďte se požádat o pomoc.
Příznaky úzkosti jsou jasné. Když se k úzkostem přidají deprese, je zaděláno na problém. Úzkost a deprese jsou dvě rozdílné věci, trpět ale můžete oběma naráz, vysvětluje odbornice
Dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR se v psychiatrických ambulancích v roce 2021 léčilo z celkového počtu pacientů přibližně 14 % s depresivní epizodou a přibližně 37 % s úzkostnými poruchami. Depresí i úzkostnými poruchami onemocní celosvětově 2x častěji ženy než muži.
Depresivní epizoda
Úzkostné poruchy
Muži
4 %
10 %
Ženy
10 %
27 %
Genderové rozložení v ČR v roce 2021, převzato z ÚZIS
Kdy se z úzkosti stává nemoc?
Úzkost a strach jsou běžné emoce, které mají za normálních okolností ochranný význam. „Úzkost začneme považovat za chorobnou, pokud trvá příliš dlouho, její příznaky jsou hodně intenzivní, objevuje se často a v situacích, kdy člověku nehrozí reálné nebezpečí. Příznaky úzkosti bývají tělesného (např. třes, pocení, sucho v ústech, obtíže s dýcháním, rudnutí, bušení srdce, pocity mravenčení, bolesti žaludku, únava, nevolnost, závratě) i psychického rázu (např. nesoustředěnost, nespavost, snížení libida),“ vysvětluje MUDr. Lenka Trdlová z Psychiatrické nemocnice v Bohnicích.
Lidé trpící chorobnou úzkostí ji často zaměňují za nějaké tělesné onemocnění a často si pro nerozpoznaný úzkostný stav volají rychlou záchrannou službu. Ta je odveze do nemocnice, kde je dotyčný podrobně tělesně vyšetřen. Podle doktorky Trdlové může být závěrem v lékařské zprávě např. stav po panické atace či neurocirkulační astenie, což je forma panické ataky projevující se obtížemi v oblasti srdce a krevního oběhu. Velmi častým důvodem pro výše uvedené konání je bolest na hrudi, která může být laikem zaměněna za srdeční infarkt, a na to navazující strach ze smrti.
Mezi úzkostné poruchy řadíme např. fobie (strach z veřejných prostranství, z cestování veřejnými prostředky, strach být středem pozornosti, ze zubního ošetření, z přítomnosti krve, uzavřených prostor, pavouků, atd.), panickou poruchu, generalizovanou úzkostnou poruchu a obsedantně-kompulzivní poruchu.
Generalizovaná úzkostná porucha (zkratka GAD) je charakterizována stálou „volně plynoucí úzkostí“. Člověk, který onemocněl GAD, se neustále zaobírá „katastrofickými scénáři“, např. že se někomu z rodiny něco stane, že on či příbuzní onemocněli vážnou chorobou, že v práci něco nestihl nebo udělal špatně. Pokud tímto onemocněním trpíte, do značné míry ztěžuje vaše fungování a výkonnost.
Máte depku?
„Deprese je chorobný stav charakterizovaný patologicky pokleslou náladou po většinu dne, nezájmem o aktivity, které člověk rád provozuje či nadměrnou unavitelností. Příznaky musí trvat alespoň 14 dní. Lidé s depresí se mohou vinit za věci, které neudělali, mohou si přestat věřit v situacích, které dříve zvládali, také se objevují potíže se spánkem, mění se chuť k jídlu, zhoršuje se soustředění. Tito lidé mohou mít pocit, že mají poruchy paměti (tzv. pseudodemence). Bývají přítomny myšlenky na sebevraždu,“ popisuje toto často zmiňované duševní onemocnění psychiatrička Lenka Trdlová. Může se ovšem stát, že onemocníte jak depresí, tak i některou z úzkostných poruch najednou.
Důležité je příznaky těchto onemocnění co nejdříve rozpoznat a co nejdříve je začít léčit. Úzkosti i deprese mohou doprovázet řadu tělesných onemocnění jak akutních, tak chronických. I proto by psychiatrickému vyšetření měla podle doktorky Trdlové předcházet (nebo být během léčby u psychiatra doplněna) vyšetření tělesného stavu. Při rozhodování o nasazení psychofarmak je totiž dobré znát přidružená tělesná onemocnění i trvale užívané léky.
Deprese a úzkosti se léčí psychoterapií a psychofarmaky. Lékem první volby jsou antidepresiva. U úzkostných poruch lze u akutního zhoršení přechodně užít i benzodiazepiny (např. diazepam, alprazolam, aj.) Benzodiazepiny patří mezi anxiolytika neboli „léky rozmělňující úzkost“. Nebezpečí, které hrozí při jejich dlouhodobém užívání, je riziko vzniku závislosti, u starší populace navíc hrozí při jejich užívání pády. K léčbě GAD u dospělých je také schválen lék s účinnou látkou pregabalin, kterým lze léčit i epilepsii a neuropatickou bolest.
K léčbě přechodných úzkostných nálad, které netrvají déle než 6 měsíců, je v dnešní době s oblibou užíváno i fytofarmakum, které je volně prodejné.
Léčba vede ke zlepšení kvality života nemocných a zamezuje zhoršování onemocnění. Proto se nebojte vyhledat pomoc. Čím dříve, tím lépe. „Častým rizikem těchto neléčených onemocnění je vznik závislosti na alkoholu – jakási „samoléčba“. Alkohol „rozpouští“ úzkost a přechodně může zlepšit náladu. Platí však, že alkohol je jeden z nejsilnějších depresogenů, takže v konečné fázi průběh deprese zhoršuje a úzkost prohlubuje,“ doplňuje psychiatrička MUDr. Lenka Trdlová.
Zdroj informací: Schwabe Czech s.r.o.; deprese.com
